Hyzdí okolí, někdy ohrožují životní prostředí a pachatel je zpravidla neznámý. Černé skládky jsou prakticky u každého města a jejich úklid obcím ukrajuje peníze z rozpočtu. Jenom přistavení kontejneru vyjde zhruba na deset tisíc korun.

Na cestě u železniční trati stojí velký kovový kontejner na objemný odpad. A okolo něj je příšerný nepořádek. Na první pohled ho tvoří převážně tlusté černé plastové „trubky“ nasekané na různé délky od půl metru do tří metrů. Při bližším pohledu je jasné, že jde o izolaci. Někdo si dal práci a podélně rozřezal kabely, aby z nich získal kovový obsah, který se dá prodat do sběrných surovin. Ty nejbližší jsou odsud jen pět set metrů.

Pod trubkami a za nimi, zpola zakrytý zelení, se válí další odpad – nadité velké plastové pytle, stará matrace, polorozpadlá skříň, volně poházené obaly od potravin a nápojů. Stojíme před černou skládkou, která tu ještě před půlrokem nebyla, odhadují místní.

Čtyři lidé v oranžových vestách si připravují černé plastové vaničky, maltovníčky, do kterých budou odpad třídit, a také váhy. Jsou z agentury Green Solutions a dělají mimo jiné analýzy černých skládek pro Eko-kom, autorizovanou obalovou společnost, která má na starosti hlavně celorepublikovou organizaci tříděného sběru do barevných popelnic. A obcím za tento sběr rozděluje peníze.

Obce dostanou 58 milionů korun

„Jak se udělá někde hromádka odpadu, lidé začnou přihazovat. Vidět je to i na sídlištích u popelnic,“ říká Adam Vosáhlo z Eko-komu, který má rozbory a analýzy na starosti a akci řídí. Právě rozrůstání je jedním ze čtyř znaků černé skládky, které ji odlišují od náhodně pohozených odpadků. Dalšími znaky jsou to, že původce je neznámý a odpad různorodý. Ať už jde o nábytek, který se lidem nechce vozit do sběrného dvora, nebo třeba stavební odpad. Nejdůležitějším znakem je ale to, že lidé odpady ukládají na místě, kde se to nesmí – jinými slovy, chybí povolení pro vznik skládky.

O tomto konkrétním místě se Vosáhlo dozvěděl náhodou, když na webu Zmapuj.to, který patří pod iniciativu Ukliďme Česko, hledal vhodnou skládku pro rozbor. Původně si přitom šel obhlédnout úplně jinou, která leží v těsné blízkosti. Umístění skládky po dohodě s obcí prý radši nebude zveřejňovat.

Málo košů a lenost. V Česku končí na ulicích a v přírodě hlavně plasty, sklo a nedopalky

S pravidelným rozborem černých skládek Eko-kom začal nedávno. Společnost totiž musí obcím ze zákona nově přispívat na úklid takzvaného litteringu – odpadků odhozených mimo popelnice. Opatření vychází z evropské směrnice o jednorázových plastech. Platí se ale jen za jednorázové plastové obaly, takže firma musí dělat analýzy, kolik se jich v odpadu pohozeném mimo popelnice včetně černých skládek nachází. K tomu pak přiřadí informace o nákladech obcí na úklid a dojde k příslušné částce.

„V roce 2023 bude vyplaceno obcím zapojeným do systému Eko-kom 5,40 koruny za každého trvale hlášeného obyvatele. V součtu se tedy jedná o přibližně 58 milionů korun,“ upřesňuje Lucie Müllerová z Eko-komu. Obce peníze musí použít právě na zmíněný úklid.

Skládka bez pachatele

Na skládce leží ledacos. Jeden z třídičů v oranžových vestách zkoumá obsah igelitové tašky a postupně z ní vytahuje plavecké brýle, tekuté mýdlo i ručník, jen plavky chybí. Z dalšího pytle vypadne zablácený plyšový levhart, o kus dál leží zašlá dřevěná policová skříň zřejmě ještě po babičce. Možná pochází z některé z dřevěných chatek v nedaleké zahrádkářské osadě.

Na skládce je přes tunu odpadu, vyplyne z pozdějšího součtu zváženého haraburdí. „Menší skládky mívají do 500 kilogramů, ty větší nad 500 kg. Samozřejmě hromada sutin bude vážit více než hromada pytlů a zabere menší prostor,“ konstatuje Müllerová. Nejviditelnější část skládky tvoří plastové trubky, které váží 380 kilogramů. Ve zbývajících 640 kilogramech představuje největší podíl stavební suť (40 %), plasty (7 %), textil (7 %), papír, plasty, sklo, kovy, elektroodpad, bioodpad a zbytkový neroztříditelný odpad (32 %).

„Českou inspekci životního prostředí jsme nevolali, nejde zřejmě o nebezpečný odpad,“ říká Müllerová. Inspekce by navíc mohla zasáhnout jen v případě, že by bylo známo, od koho odpad pochází. Odstranění takové nebezpečné skládky by pak šlo na jeho vrub.

Senzory okolo skládek mají pomoci obcím. Jak k více penězům od skládkařů, tak ke klidu obyvatel

Jenže kdo hromadu trubek a další stavební odpad na místo přivezl, se prakticky nedá zjistit. V případě ohrožení zdraví nebo životního prostředí by skládku měla odstranit obec.

Ekonews kontaktovaly Správu železnic, která zde v posledním roce modernizuje trať, s dotazem, zda jim plastové izolace nemohly být odcizeny. „Jde pravděpodobně o místo, na kterém se scházeli zloději kovů. Na obrázku je patrné, že kabely zajišťující komunikaci nebo bezpečnost na železnici byly vyloupány z izolace a odcizeny. Z našich zkušeností byly odneseny do nejbližší sběrny. Podobné aktivity způsobují komplikace v dopravě,“ uvedl Jan Nevola, mluvčí Správy železnic.

„Schovejte to někam pod strom“

Po osmi hodinách práce je nevzhledná hromada pryč. Na jejím místě zbyla jen směs vytrhaných kořenů spolu s pneumatikou, vše zalité v betonu. „To je na bagr,“ povzdychne si jeden z pracovníků. Čtyři černé pytle s roztříděným odpadem se už do přistaveného kontejneru nevešly, tak je pracovníci nakládají do osobního auta a odvezou sami. „Řidič náklaďáku, který to odvážel, nám radil, ať to schováme někam pod strom a necháme to tu… To si neumím představit,“ kroutí hlavou šéf party, která se právě ručně probrala tunou odpadu.

Vytříděný odpad ze skládky se odveze do sběrného dvora obce, odkud ho pošlou na skládku, nebo do spalovny. Na recyklaci se nehodí, na to je příliš znečištěný. Zbavit se takového odpadu vyjde nejméně na 10 tisíc korun – tolik si účtuje místní sběrný dvůr za přistavení a odvoz desetikubíkového kontejneru. Uvedená cena je však bez lidské práce potřebné k naložení.

Podobných černých skládek jsou v Česku tisíce. „O jejich existenci se pak dozvídáme od obcí, firem, či z aplikace Zmapujto.cz. Obecně ale neexistuje žádný oficiální seznam černých skládek, takže se těžko odhaduje jakýkoliv počet,“ krčí rameny Müllerová.

Podle webu Zmapujto.cz, který vznikl v roce 2012, lidé za jedenáct let nahlásili více než 21 tisíc černých skládek, z toho 2200 jich stále čeká na vyřešení. „Záleží, jak skládku definujete. Je možné, že lidé tam nahlásili i pohozený odpad na trávníku, přeplněný odpadkový koš či nadměrný odpad položený mimo kontejner. I na to ale dnes máme v hlášení speciální kolonky,“ upozorňuje Miroslav Kubásek, autor Zmapujto.cz.

Údaje o skládkách pak chodí obcím zapojeným v projektu mobilního rozhlasu Munipolis, kterých je na tři tisíce. Ne všechny jsou ale aktivní. „Cílem je, aby se to dostalo k někomu, kdo má šanci to vyřešit. Ne vždy to má město v gesci, protože skládka není na území obce – může to být majetek fyzické osoby, firmy, některého z podniků Povodí nebo Lesů ČR. Někdy se to vyřeší do druhého dne, někdy se to táhne měsíce,“ popisuje Kubásek.

Tuto černou skládku Eko-kom vytipoval díky webu Zmapuj.to, který patří pod iniciativu Ukliďme Česko. Foto: Jitka Vlková
Nejviditelnější součástí černé skládky je černá plastová izolace, z níž někdo vyloupal dráty. Jsou jí téměř čtyři metráky. Foto: Jitka Vlková
Tým veškerý odpad před odvozem zváží. Tato černá skládka měla přes tunu. Foto: Jitka Vlková
Po osmi hodinách práce je černá skládka pryč. Foto: Jitka Vlková
Jitka Vlková

Jitka vystudovala Mezinárodní obchod na VŠE. Od roku 2008 působila v MF Dnes, od roku 2023 píše pro Hospodářské noviny, kde má na starosti oblast týkající se daní či rozpočtu. Věnuje se odpadům a s nimi souvisejícím tématům.