Odvrácená strana voňavého byznysu. Zdravotní potíže květinářek odhalily vážný problém s pesticidy

Pro rezidua pesticidů na řezaných květinách neexistují žádná omezení. Ani Svaz květinářů a floristů ČR se problematice nevěnuje. Poté, co francouzské úřady spojily smrt dítěte květinářky s jejím vystavením pesticidům během těhotenství, se však mnoho lidí v odvětví hlasitě ozývá.

Většině lidí při pohledu na kytici řezaných květin nezabloudí myšlenky na pesticidy. Chemikálií na ochranu rostlin jsou ale často plné, jak upozorňuje britská charitativní organizace Pesticide Action Network v nedávné reportáži webu listu The Guardian.

Nákup v květinářství člověka nutně nevystaví riziku, říkají odborníci. Záleží na tom, kde obchodníci květiny nakupují a jak zacházejí se svým zbožím, které Pesticide Action Network označuje jako „toxické bomby“.

Chemikálie chrání květiny před chorobami a škůdci a zajišťují, že vypadají jednotně, protože zákazníci chtějí mít dokonalé květy po celý rok. Výzkumy však ukazují, že se mohou snadno vstřebávat přes kůži nebo vdechováním. Zvláště náchylní jsou lidé, kteří jsou pesticidům vystaveni několik hodin denně.

Květiny bez kontroly

Na rozdíl od potravin neexistuje v Evropské unii, ve Velké Británii ani v USA žádný limit pro obsah reziduí pesticidů v řezaných květinách. Spojené království podle Britské asociace květinářů stále dováží přibližně 85 procent svých květin. V Česku je podíl ještě vyšší. Předloni se do Česka dovezly řezané květiny za 2,8 miliardy korun, zatímco ty vypěstované v tuzemsku měly hodnotu okolo sto milionů korun.

„Mnohé z nich dorazí prostřednictvím neprůhledných dodavatelských řetězců ze zemí, jako je Ekvádor, Kolumbie, Keňa nebo Etiopie, kde se používání pesticidů méně reguluje,“ řekl Guardianu Nick Mole z Pesticide Action Network.

„Květiny z afrických zemí při vstupu na evropský trh neprocházejí žádnou kontrolou. Neexistují informace o tom, jaká rezidua pesticidů obsahují a v jakém množství jsou přítomné,“ sdělila Ekonews Anna Plischke, jedna z majitelek květinového ateliéru Verbaskum.

„To, že květiny dovážené ze zemí mimo EU obsahují i látky zdraví škodlivé, nicméně dokazují jednorázové studie. Pokud nedokážeme květiny jednoduše kontrolovat, je třeba tuto skutečnost a rizika s tím spojená otevřeně komunikovat,“ dodala Plischke.

Závratě nemusí být to nejhorší

Na vlastní kůži to pocítila květinářka Madeline Kingová z amerického Minneapolisu, jejímž příběhem začíná reportáž Guardianu. Jednoho chladného prosincového rána v roce 2024 nakupovala u místního velkoobchodníka, když ji málem srazila vlna závratí. Zatímco kolem ní ubíhaly řady růží, snažila se soustředit. Rychle vybrala květiny, které potřebovala, a odešla. „Tohle už dál nedělám,“ pomyslela si.

Za pár dnů své květinářství zavřela. A to i když během osmi let fungování firmy vybudovala tým deseti lidí, který vytvářel extravagantní květinové dekorace pro svatby a udržoval si loajální komunitu na sociálních sítích.

Závratě, které toho dne zažila, nebyly nic nového. V té době třicetiletá Kingová bojovala s únavou, bolestmi hlavy a nevolností několik let. Nyní se domnívá, že její příznaky byly důsledkem vystavení pesticidům. „Bylo to otřesné,“ řekla Guardianu v rozhovoru přes komunikační platformu Zoom. „Zjistit, že se cítím tak špatně kvůli své práci… je hrozné a stresující. Ale proč o tom nikdo nemluví?“

O pesticidech se v souvislosti s květinami začalo hovořit více po smrti dcery francouzské květinářky Laure Marivainové. Jedenáctiletá Emmy zemřela v březnu roku 2022 na rakovinu. V přelomovém případu francouzský státní Fond pro odškodnění obětí pesticidů uznal souvislost mezi rakovinou Emmy a její expozicí pesticidům v děloze během těhotenství. „Kdyby mě někdo varoval, moje dcera by tu ještě byla,“ řekla Marivainová deníku Le Monde.

Ani rukavice nepomohly

Květinářský průmysl již dlouho používá širokou škálu pesticidů, které mohou vážně poškodit lidské zdraví. Je ale obtížné přesně určit jejich dopady, protože údaje jsou vzácné, sdělil Guardianu Jean-Noël Jouzel, výzkumný ředitel francouzského Národního centra pro vědecký výzkum.

Několik málo existujících studií nicméně vykresluje ponurý obraz. Výzkum z roku 1990 například zjistil, že zhruba devět tisíc pracovníků v květinářství v Kolumbii bylo vystaveno 127 pesticidům, a naznačila, že u těhotných žen to mohlo mít na svědomí vyšší míru předčasných porodů a dětí s vrozenými vadami.

Jiná studie z roku 2018 identifikovala 107 pesticidů v analýze 90 kytic, z nichž 70 se ocitlo v moči květinářů, přestože při manipulaci s květinami nosili dvě vrstvy rukavic. Expozice jednomu konkrétnímu pesticidu, klofentezinu, byla čtyřikrát vyšší než přijatelná hranice. Americká agentura pro ochranu životního prostředí jej přitom klasifikovala jako možný karcinogen pro člověka.

V odvětvích, jako je pěstování bavlny, se skutečně snaží omezit používání chemikálií na farmách, vysvětluje Michael Eddleston, profesor klinické toxikologie na Univerzitě v Edinburghu, který se desítky let zabývá výzkumem úmrtí způsobených pesticidy. Problém s květinami je podle něj v tom, že je nikdo nekontroluje, takže neexistuje motivace ke změně desítky let starých postupů.

Ani v Česku se o pesticidy na řezaných květinách nikdo oficiálně nezajímá. „Svaz květinářů a floristů ČR se problematice zdravotních dopadů reziduí pesticidů na řezaných květinách systematicky nevěnuje a v současné době nemá k dispozici podklady, které by umožňovaly zaujmout konkrétní nebo jednoznačné stanovisko k vámi položeným otázkám v českém kontextu,“ sdělila Ekonews Dagmar Krupičková ze sekretariátu Svazu květinářů a floristů ČR.

Důsledky nedohlédneme

Kingové problémy začaly po několika letech fungování její firmy. Trávila pět dní v týdnu, osm hodin denně, obklopená květinami – stříhala stonky, navrhovala kytice a aranžovala výlohy. Ale každý měsíc se u ní střídaly potíže: žaludeční viróza, chřipka, nevolnost. „Ačkoli na papíře vypadala zdravá, něco nesedělo,“ řekla Guardianu.

Navštívila proto naturopatického lékaře, vyškoleného odborníka na alternativní medicínu, který se specializuje na identifikaci příčin nemoci namísto léčení symptomů. Několik krevních testů provedených v průběhu jednoho roku pak podle ní ukázalo, že má vysoké jaterní enzymy, což může být příznakem poškození jater otravou.

„Bylo to, jako by mi v hlavě svitlo,“ říká Kingová. Když si pak přečetla belgickou studii, která zjistila přítomnost pesticidů v moči květinářů, přestože nosili dvě vrstvy rukavic, byla šokována. Pět let s květinami pracovala holýma rukama.

Od té doby nosila ochranné pomůcky a dbala na to, aby je nosil i její tým. Také v ateliéru instalovala čističky vzduchu, nakupovala více lokálních květin a denně užívala doplňky stravy pro játra. Přesto se situace zhoršovala. To, že příznaky zmizely, jakmile Kingová provoz firmy ukončila, podporuje myšlenku, že souvisely s expozicí pesticidům, řekl Guardianu Eddleston.

Každodenní manipulace s květinami může mít důsledky, které zatím nedohlédneme. „ Existuje celá skupina [pesticidů], které způsobují rakovinu nebo jsou považovány za pravděpodobně karcinogenní, a [květinářky] jsou jim pravděpodobně vystaveny. Existuje celá skupina, která ovlivňuje reprodukční zdraví. Pravděpodobně jsou jim také vystaveny,“ vypočítává Eddleston. „Při práci s květinami bych se obával dlouhodobé chronické expozice více pesticidům… které prostě nejsou kontrolovány a které nemohou být bezpečné,“ dodává.

Problémem podle Molea je, že pro květináře je těžší prokázat, že jejich příznaky jsou přímo způsobeny tímto faktorem. „Nelze to oddělit od ostatních faktorů,“ říká. „Víte, v roce 2013 jsem se dotkl této kytice a později jsem dostal rakovinu.“

„Není to prach.“

Mezi květináři jsou nicméně časté vyrážky a kožní potíže. Studie z roku 2016 zjistila, že převládajícím problémem mezi 25 dotazovanými květináři byly kožní alergie, podráždění a svědění. Tyto příznaky mohou být snadno způsobeny pesticidy nebo chemikáliemi, říká Eddleston. Generální ředitelka BFA Angela Oliverová ovšem připomíná, že obchodní organizace zveřejňuje seznam květin a rostlin, které také způsobují podráždění kůže.

V tomto odvětví každopádně panuje vážný nedostatek povědomí o pesticidech. Potvrzuje to i autorka článku v Guardianu. „Když jsem se na začátku minulého roku rozhodla absolvovat kurz květinářství, zatímco jsem pracovala jako novinářka na volné noze, několik měsíců jsem nepoužívala rukavice. Netušila jsem, že bych měla,“ píše.

Mnoho květinářů se o rizicích dozvídá pouze z doslechu. Roisin Taylorová, pěstitelka z Durhamu, která pracuje převážně s místními květinami, uvádí, že když se dotkne importovaných květin, je na jejích rukou patrný bílý povlak. Ví, že si před obědem musí důkladně umýt ruce. „Ale pokud o tom nemáte žádné znalosti, jako květinářka si možná myslíte, že je to jen prach,“ říká. „Není to prach. Jsou to chemikálie.“

Budou se květiny označovat?

„Osobám, které s dovozovými květinami každodenně pracují, bych určitě doporučila používat gumové rukavice. Riziko se však dotýká široké veřejnosti. Rozhodně není vhodné takové květiny používat například ke zdobení dezertů nebo pro nejrůznější DIY kosmetické projekty,“ řekla Ekonews Plischke.

Po veřejném pobouření nad smrtí Emmy Marivainové francouzská vláda zadala vypracování studie, která má posoudit vystavení pracovníků v květinářském průmyslu pesticidům. Ačkoli závěry se očekávají až za několik let, podle francouzských médií by měly vést k návrhům na změny v předpisech, jako je stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů pro květiny. Francouzská spotřebitelská organizace UFC-Que Choisir však už nyní požaduje, aby se květiny povinně označovaly informacemi o tom, že na nich jsou chemikálie.

Pro Eddlestona jsou klíčová data. „To, co mi říkáte, mě vede k názoru, že bychom měli najmout tisíc květinářů a studovat jejich zdraví. Zjistíme, že o deset let později všichni zemřou na rakovinu?“ zamýšlí se Eddleston. „Překvapuje mě, že se tím nikdo nezabýval dříve a že to není považováno za problém. Měla by se tomu věnovat pozornost.“