Vlny veder trápí v létě obyvatele měst, kteří jsou ohroženější i kvůli častějším tropickým nocím. V Praze má proto vzniknout mapa „oáz“, kam by bylo možné se přes den přijít ochladit. Po celé republice se také hodně sází na pítka a mlžítka.
Tropických dnů a nocí na území Česka postupně přibývá. Český hydrometeorologický ústav zaznamenal v letech 1990 až 2023 průměrně 41 tropických dnů ročně. Loni teplota vzduchu ve dne překročila třicet stupňů Celsia v 57 případech. Nejvíce tropických dnů bylo v roce 2018, a to sedmdesát. To je skoro pětina roku.
V Praze je přitom podle loňského dokumentu „Vývoj klimatu na území hl. města Prahy – současnost a projekce do budoucnosti“ v průměru o tři stupně vyšší teplota než ve zbytku republiky. Nejpravděpodobnější scénář uvádí, že do poloviny století se centrum Prahy oteplí o další 1,9 °C. Počet tropických dnů vzroste během dalších dekád až třikrát.
Mapují oázy, hotovi budou za rok
Města se na změnu klimatu připravují tradičními způsoby, jako je výsadba stromů poskytujících stín nebo budování vodních prvků zvlhčujících vzduch. Praha má od roku 2017 strategii adaptace na změnu klimatu a od roku 2020 i Klimatický plán, který se adaptaci rovněž věnuje.
Magistrát hlavního města Prahy zároveň pracuje na „systému chladicích míst“, kam by se mohly ohrožené skupiny schovat před horkem. Jde v podstatě o zmapování míst, kde je teplota nižší než venku a jsou veřejnosti dostupné. Nedávný výzkum brněnské Masarykovy univerzity a centra Recetox například odhalil, že riziko zásahu záchranné služby je během nejteplejších dnů u dětí a dospívajících až o 70 procent vyšší než obvykle.
O přípravě mapy chladicích míst v hlavním městě informoval na webináři Nadace Partnerství a programu Adapterra Jan Richtr, expert na klimatickou adaptaci pražského magistrátu. Systém by měl zaštítit Operátor ICT, ale k dispozici má být podle Richtra až příští rok. „Plánujeme mapy oáz chladu, ale je to zatím v začátku,“ sdělil.
Jdou na to přes vodu
Už dnes lidé mohou pod heslem „voda“ v aplikaci Mapy.com vyhledat nejbližší pítko, mlžítko či osvěžítko. Ta zvyšují ve svém okolí vlhkost, snižují prašnost a pocitově snižují teplotu vzduchu. Jejich síť vytváří společnost Pražské vodovody a kanalizace.
„Letos do jedenácti městských částí zamířilo osmadvacet mlžítek a patnáct osvěžítek. Většinu zařízení jsme umístili na již osvědčená a vyzkoušená místa, některé lokality jsou nové,“ informoval mluvčí vodárenské společnosti Tomáš Mrázek. Mlžítka se aktivují automaticky za předpokladu, že okolní teplota přesáhne 23°C. Osvěžítka jsou samoobslužná.
Opatření proti horku často zavádějí i jednotlivé městské části. „Obyvatelé Prahy 3 mohou v letních dnech využít několik otevřených vnitrobloků, pravidelně stavíme plachtové zastínění na dětských hřištích, pracujeme na projektech výsadby stromořadí do ulic. Lidé se mohou v parnu ochladit i využitím bezmála tří desítek pítek, mlžítek a fontán,“ sdělil radní pro životní prostředí Prahy 3 Jan Bartko.
Kostely jsou „cool“
Ani v Brně zatím mapu „cool zón“ nemají, odkazují na veřejná pítka. „Městská část Brno-střed například loni přistupovala i ke kropení ulic. Naše tiskové středisko v letních měsících publikuje na webu a na sociálních sítích články a příspěvky týkající se právě ‚cool zón‘. Například které kostely nebo jiné chladné prostory mohou lidé navštívit, texty s přehledy koupališť,“ sdělil mluvčí Brna Filip Poňuchálek.
Praha si podle Richtra skrze dotazníky a kvalitativní rozhovory zatím zjišťovala, jak se lidé během vln veder chovají. „Ta vyprávění byla silná. Třeba kardiaci nebo rodiče s dětmi svůj den musejí úplně překopat, když je tropické horko,“ uvědomuje si Richtr.
Díky stavebním předpisům se podle něj dnes už daří sázet pouliční stromořadí podle nových standardů, experimentuje se i s novými, klimaticky odolnějšími druhy dřevin. Plán zelené infrastruktury, který aktuálně připravuje institut plánování a rozvoje, by měl v Praze identifikovat nedostatek zeleně a označit zelená propojení, tedy stinné ulice, jimiž se dá dostat bez úpalu nebo úžehu na určité místo.
Ve vedru je klíčové doplňovat tekutiny, takže lidem poslouží také iniciativa DOLEJ SI. Ta mapuje podniky, kde dolijí pitnou vodu zdarma.
Klimatické úkryty přibývají v Barceloně i Lisabonu
* Vlny veder nejvíce trápí jihoevropské státy a jejich metropole. Například španělská Barcelona má za tímto účelem od roku 2020 síť „klimatických úkrytů“. Začínala na 70 místech, dnes jich má už 360. K dispozici je lidem vedle chladnějšího prostředí i voda a posezení. Jde o školy a další veřejná místa.
* Přes některé komplikace, například že školy jsou v srpnu zavřené, se Barcelona podle webu Maldita.es chlubí tím, že 90 procent obyvatel má takové „útočiště“ méně než 10 minut chůze od domova.
* I v Lisabonu je efekt městského tepelného ostrova dobře zmapován. Vydávají se tam cestou výsadby stromů a instalace stínících konstrukcí. V některých městských čtvrtích si obyvatelé vybudovali bazény, píše Mensagem de Lisboa.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
