Zemědělci podle vykazovaných čísel omezili použití glyfosátu. V tělech živočichů ho přesto neubývá. Této chemické látky na hubení rostlin je v moči divokých zajíců stejně jako před deseti lety, jak zjistil tým Jakuba Hrušky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Už déle než deset let chodí Jakub Hruška se svým týmem po českých polích po podzimních honech a odebírají z ulovených zajíců moč. Proč? Aby ji analyzovali na přítomnost pesticidů. Zajíci spásají polní plodiny i divoké rostliny rostoucí kolem polí, takže jejich moč je cenným materiálem na rozbor. Ukazuje, co konkrétně se do těl divoké zvěře dostává a v jaké koncentraci to zvířata vylučují.
Přírodovědce z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR mimo jiné zajímá, jak moc se do těl živočichů dostává totální herbicid glyfosát. Zemědělci v Česku totiž s oblibou plošně používají přípravek s obchodním názvem Roundup, který na pole stříkají i několikrát za rok. Jeho účinnou látkou je právě glyfosát, který likviduje vše zelené a je nejpoužívanějším herbicidem na světě.
Zůstávají po něm širé lány zrzavých polí, protože vegetace postříkaná Roundupem zhnědne a zahyne. „Tyhle pouště jsou pak velmi nehostinné pro všechno živé. Nadměrné použití herbicidů je jedním z největších problémů pro druhou rozmanitost rostlin i živočichů,“ upozorňuje Hruška.
A co tedy ukazuje moč zajíců? Překvapivá čísla. Mezi lety 2016 až 2024 se koncentrace glyfosátu v zaječí moči nezměnily, přestože spotřeba glyfosátu vykazovaná zemědělci za posledních deset klesla o zhruba 40 procent. „Znamená to, že promoření zemědělské krajiny se na úrovni receptorů, tedy v tomto případě zajíců, nezměnilo,“ říká Hruška.
„Ubývá hmyz, motýli i ti zajíci“
Glyfosát nevydrží v životním prostředí desítky let jako jiné pesticidy – třeba nechvalně známé DDT, rozkládá se v řádu týdnů až měsíců. Proto je zjevné, že do krajiny proudí pořád stejným tempem.
Jak je to možné? Jedním z vysvětlení je, že některé aplikované postřiky se nedostanou do hlášení. Například nelegálně dovezený glyfosát často z Polska nebo ze třetích zemí. Statisíce litrů přípravků na bázi glyfosátu se také spotřebují úplně mimo pole. Používá je Správa železnic na údržbu kolejí, silničáři kolem cest, obce v parcích, lesníci a ve velkém také zahrádkáři.
Dalším vysvětlením je, že stát sice v roce 2019 zakázal používat glyfosát k takzvané desikaci, tedy urychlení dozrávání a dosoušení plodin těsně před sklizní, čímž klesl celkový objem spotřebované látky na papíře, ale zemědělci glyfosát dál plošně používají na podzim a na jaře k likvidaci plevelů a meziplodin na strništích. Zvířata se tak s postříkanými plochami setkávají v krajině stále stejně často.
Důsledky jsou podle Hrušky vidět zejména na dlouhodobém poklesu všeobecné biodiverzity. „Ubývá hmyz, motýli, koroptve, skřivani, ale i ti zajíci,“ vysvětluje Hruška. Výsledky bádání Hruškův tým zveřejnil v renomovaném vědeckém časopise Agriculture, Ecosystems and Environment v dubnu tohoto roku.
Lucembursko se zákazem narazilo
Glyfosát funguje na principu blokování enzymatické šikimátové dráhy. Je to metabolická dráha, která pomáhá bakteriím, houbám, řasám, rostlinám a prvokům tvořit kyselinu listovou a aromatické aminokyseliny. Živočichové tuto dráhu nemají. Glyfosát tedy sice nezabíjí přímo savce, ale narušuje půdní mikrobiom, protože likviduje bakterie a houby v půdě. Tím omezuje prospěšnou mykorhizu, tedy soužití hub s kořeny rostlin. To má za následek, že se rostlinám, a to i těm vzácným a ohroženým, v glyfosátem zasažené půdě méně daří, hynou a vymírají.
Přílišné používání glyfosátu negativně ovlivňuje nejen rostliny, ale také živočichy. „Od devadesátých let se snížilo množství polního ptactva na polovinu a je to v zásadě v korelaci s množstvím peněz v zemědělství a množstvím použitých agrochemikálií,“ konstatuje Jakub Hruška. A dodává, že Česko má v porovnání s jinými zeměmi méně organismů žijících v půdě, ale také například motýlů a hmyzu.
Zemědělci glyfosát hájí. Používají je prý proto, že je to jednoduchá cesta, jak hubit plevel. Ovšem hubí jím i své zemědělské plodiny, říká se tomu ukončení před setím jiné plodiny. Pokud by se glyfosát přestal používat, podle tvrzení zemědělců by se tím zvýšily náklady a snížily výnosy.
Použití glyfosátu v Česku ani v Evropské unii plošně zakázané není. Na konci roku 2023 Unie prodloužila licenci na používání glyfosátu o dalších deset let, tedy až do prosince 2033. Pouze Lucembursko se v roce 2021 stalo první zemí EU, která glyfosát zakázala. Výrobce Roundupu, společnost Bayer, ale podala žalobu a lucemburský soud v březnu 2023 tento plošný zákaz zrušil jako neplatný z důvodu rozporu s unijním právem.
Nedostatečně prozkoumané dopady
Může však glyfosát přímo škodit člověku, pokud sní plodinu postříkanou touto látkou nebo se mu dostane na kůži? Existuje podezření, že může vyvolávat rakovinu. V roce 2015 Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny při Světové zdravotnické organizaci varovala před možnou nebezpečností těchto látek.
Herbicid glyfosát a insekticidy malathion a diazinon byly zařazeny do skupiny látek, které jsou pro člověka pravděpodobně karcinogenní, jedná se o skupinu 2A. „To ale neznamená, že po příjmu určité dávky exponovaná osoba dostane rakovinu,“ vysvětluje Jana Hajšlová, chemička Ústavu analýzy potravin a výživy při VŠCHT.
Zpráva o glyfosátu vyvolala a obavy. Na žádost Evropské komise proběhlo hodnocení glyfosátu Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA), který uvedl, že dostupné studie neuvádějí přesvědčivé důkazy o souvislosti expozice glyfosátu s rakovinou.
„Zkoumány byly i další možné negativní efekty, jako jsou poruchy reprodukce a vývojové poruchy, příčinná souvislost s expozicí glyfosátu ale nebyla prokázána. Obdobný byl i například závěr o vlivu glyfosátu na hormonální pochody člověka. EFSA zároveň konstatovala, že pro komplexní rozhodování je nutné doplnit další informace, neboť existují některé nevyřešené aspekty v podkladech a je třeba pokračovat ve výzkumu,“ dodává Hajšlová.
Odškodnění 611 milionů dolarů
Jinými slovy, stříkání glyfosátu na pole škodí přírodě a snižuje biodiverzitu rostlin a živočichů, protože zabíjí život v půdě. Je také jisté, že ničí život ve vodním prostředí, protože je toxický pro vodní organismy, hlavně pro vodní rostliny a řasy. Ale jaký vliv má glyfosát na člověka, zatím není jisté.
Podle britských výzkumníků způsobuje dlouhodobé vystavení nízkým dávkám herbicidu Roundup poškození jater u krys. Dávka herbicidu, který u krys vyvolal toto poškození, byla přitom 75tisíckrát menší než množství povolené v Evropské unii.
Německá skupina Bayer, která je výrobcem Roundup, navíc loni prohrála v americkém státě Missouri soudní spor a musí vyplatit odškodnění 611 milionů dolarů za zdravotní problémy, které vznikly v souvislosti s používáním Roundupu. Soud dal za pravdu trojici žalobců, kteří trpí rakovinou krve. Ta podle nich vznikla právě kvůli použití přípravku Roundup při zahradničení.
S jistotou se také ví, že glyfosát se v lidském těle může nacházet, biomonitoring zbytky této látky v člověku prokázal. „Nejčastěji je důkazem přítomnost glyfosátu nebo jeho hlavního metabolitu AMPA v lidské moči, v některých studiích byl nalezen i v krvi také v dalších biologických materiálech. Glyfosát se do organismu může dostávat především prostřednictvím potravin a vody,“ dodává Hajšlová.
V roce 2024 byl glyfosát detekován v 1,6 procenta vzorků plodin odebraných v EU, šlo hlavně o pohanku a další pseudocereálie. Stejně tak se může do člověka dostat konzumací mléka, vajec a masa od zvířat krmených krmivy z plodin ošetřených glyfosátem. Velmi exponovanou skupinou jsou lidé, kteří s glyfosáty pracují, tedy například zemědělci či zahrádkáři. „Je nutné zdůraznit, že glyfosát se v organismu nekumuluje. Po několika hodinách je z organismu vyloučen,“ doplňuje Hajšlová.
Kontrola probíhá
Glyfosát není jedinou látkou, která se používá v zemědělství a může být nebezpečná pro člověka. Škodlivé mohou být i insekticidy, fungicidy a rodenticidy, které mají chránit rostliny před hmyzem, plísněmi nebo třeba hlodavci. Regulace EU má zamezit tomu, aby se k člověku dostaly v množství, které by mu mohlo uškodit.
„Přípravky na ochranu rostlin před uvedením na trh procházejí rozsáhlým vědeckým posouzením a po jejich schválení podléhají dalším kontrolám a pravidelnému přehodnocování. Při schvalování se hodnotí expozice lidí při aplikaci přípravků i při pobytu v okolí ošetřených pozemků i příjem reziduí z potravin. V Evropské unii mimo jiné existuje systém stanovování maximálních limitů reziduí (MLR) pro jednotlivé účinné látky používané v zemědělství a pravidelného monitoringu potravin,“ vysvětluje Hana Šumberová, vedoucí oddělení přípravků na ochranu rostlin Státního zdravotního ústavu.
„Na evropské i národní úrovni jsou každoročně zveřejňovány výsledky kontrol reziduí pesticidů v potravinách. Dlouhodobě se ukazuje, že naprostá většina analyzovaných vzorků nepřekračuje schválené limity,“ ujišťuje Šumberová.

