V ekonomice označuje proces snižování emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů vznikajících lidskou činností, hlavně v energetice, průmyslu či dopravě. Součástí dekarbonizace je i zachycování oxidu uhličitého a cílem přechod na nízkoemisní či bezemisní ekonomiku.
Shahram Agaajani se zaměřuje na urbanistickou architekturu a je příznivcem stavění města na městě. „Neměli bychom města jen rozšiřovat. Potřebujeme je moudře zhušťovat, kombinovat funkce a opravovat chyby,“ uvádí v rozhovoru pro Ekonews.
Nejlepší způsob dekarbonizace je nespotřebovat energii, která není nezbytně nutná. To si před lety řekli v rodinné firmě Beneš a Lát a začali se věnovat snižování energetické náročnosti. O tématu jsme v ESG podcastu Ekonews hovořili se spolumajitelem společnosti Janem Látem.
Evropská komise vybrala deset „strategických“ lithiových projektů, které mají zajistit Evropě vlastní zdroj suroviny klíčové pro výrobu baterií a snížit závislost na Číně.
Z diskusí na sociálních sítích i jinde vidím, že nejspíš většina lidí moc nerozumí, jak emisní povolenky vůbec fungují, tak se tomu pověnuji. Nebudu se rozepisovat, „proč to celé děláme“. Kdo si dodnes nevšiml, že je tu jakási klimatická změna a je nutné hledat cesty, jak snížit uhlíkovou stopu lidstva, tam je asi zbytečné vysvětlování.
Vedoucím oddělení Sociálně klimatického fondu na ministerstvu životního prostředí se stal Karel Voldřich. Jeho úkolem je nyní dokončit přípravu fondu, který má mírnit dopady druhé vlny emisních povolenek.
Komplikovanost a časté změny pravidel ze strany Evropské unie jsou hlavními překážkami, které brání tuzemským firmám rozvíjet udržitelnost. Vyplývá to z průzkumu společnosti Fair Venture, která pomáhá firmám začlenit ESG do podnikání, a byznysové platformy Změna k lepšímu.
Proti plánu těžby lithia v srbském údolí Jadar už léta protestují desetitisíce Srbů. Evropská komise s vidinou kritických surovin na dosah zavírá oči před šikanováním kritiků a transparentně se nechová ani vůči evropským poslancům.
Ještě před několika lety se v Česku nedalo vystudovat na manažera udržitelnosti. Teď podobných programů na vysokých školách přibývá. Některé se zaměřují více na technické aspekty, jiné na státní správu. Všechny se ale snaží o co největší propojení s praxí.
Bez orby a s meziplodinami se v Česku hospodaří na procentu půdy. Regenerativní zemědělství přesto láká velké firmy i malé farmáře. Problémem je, že chybí závazná definice a pravidla.
Nechat si ověřit plán snižování emisí od uznávané organizace Science Based Targets initiative je náročné na čas i kapacity. Počet českých společností proto na seznamu SBTi roste pomalu.
