Hodnota společností s plány na snižování emisí ověřenými iniciativou Science-Based Targets přesahuje 40 procent globální tržní kapitalizace. V Česku se snaha mít respektované razítko udržitelnosti rozbíhá pomalu.
Základem tranzičního plánu je kvalitní výpočet uhlíkové stopy. Manažeři firem, které si nechaly spočítat uhlíkovou stopu poprvé, se často ptají, zda jsou výsledná čísla „dobrá“, nebo „špatná“ a co s nimi dál. Nabízí se jednoduchá odpověď: po změření emisí by měl následovat plán jejich snižování. V praxi to však bývá složitější.
Nechat si ověřit plán snižování emisí od uznávané organizace Science Based Targets initiative je náročné na čas i kapacity. Počet českých společností proto na seznamu SBTi roste pomalu.
Prodejce ultrarychlé módy Shein letos v květnu oznámil, že jeho plán na snižování emisí schválila prestižní organizace SBTi. Ta posuzuje klimatické závazky firem s ohledem na to, jak jsou realistické. Jak je ale možné, že SBTi ověřuje firmy, jejichž byznys prokazatelně škodí životnímu prostředí?
Ekonews se v anketě mezi tuzemskými firmami ptají, jaké má jejich podnikání dopad na životní prostředí a nakolik pomáhají svým dodavatelům se snižováním emisí. Za mobilního operátora Vodafone Czech Republic odpovídala Zuzana Holá, ředitelka korporátní komunikace.
Iniciativa Science Based Targets (SBTi) potvrdila klimatické cíle ING banky pro snížení emisí skleníkových plynů v jejich vlastních provozech a v klientském portfoliu.
Šéf SBTi Luiz Amaral rezignoval. Vedení globální respektované iniciativy, která hodnotí dekarbonizační cíle firem na základě vědeckých poznatků, v poslední době čelilo kritice, když oznámilo svůj záměr povolit větší využití offsetů pro snižování emisí z dodavatelského řetězce.
Chceme vidět, že to s udržitelností myslíte vážně. To je ve zkratce řečeno důvod, proč velké firmy chtějí po svých dodavatelích, aby se zavázali k iniciativě Science Based Targets initiative neboli SBTi. Pokud tak neučiní, v budoucnu mohou z dodavatelského řetězce vypadnout.
