Chceme vidět, že to s udržitelností myslíte vážně. To je ve zkratce řečeno důvod, proč velké firmy chtějí po svých dodavatelích, aby se zavázali k iniciativě Science Based Targets initiative neboli SBTi. Pokud tak neučiní, v budoucnu mohou z dodavatelského řetězce vypadnout.
SBTi je globální iniciativa, která hodnotí dekarbonizační cíle firem podle nejnovějších vědeckých poznatků. Smyslem je, aby podniky urychlily snižování emisí na polovinu do roku 2030 a dosáhly nulových emisí do roku 2050. Cíle dle SBTi mají být zárukou, že je firma nastavila správně a udržitelnost pouze nepředstírají.
Firem, které se k SBTi připojují, přibývá. Loni jich byly už více než čtyři tisíce, v roce 2022 přitom pouze 2079. Obvyklou motivací je tlak velké firmy odebírající zboží nebo služby na dodavatele. „Firmy, které dostanou od svého odběratele požadavek, ať se k SBTi zavážou, se na nás obracejí čím dál tím častěji a chtějí s nastavením cílů pomoci,“ říká šéf společnosti Impact Metrics Dan Heuer, který se svým týmem pomáhá firmám udržitelnost měřit.
Pokud iniciativa firemní cíle schválí, znamená to, že jsou v souladu s vědeckými poznatky a reálně přispívají ke zpomalení globálního oteplování. V praxi to vypadá tak, že se firma u SBTi zaváže ke stanovení dekarbonizačních cílů a zaplatí administrativní poplatek. Poté má dva roky na to, aby cíle stanovila v souladu s parametry, které SBTi udává. V rámci těchto cílů musí podrobně popsat, jakým způsobem bude emise postupně snižovat.
Pět kroků k SBTi
Nastavení dekarbonizačních cílů pomocí SBTi se podle specialistky poradenské společnosti PwC Lucie Martincové skládá z pěti hlavních kroků: commit, develop, submit, communicate, disclose (zavázat se, vypracovat, předložit, komunikovat, zveřejnit). „V prvním kroku společnost odešle elektronicky dopis, ve kterém vyjádří svůj záměr stanovit vědecky podložený cíl. Po tomto kroku má 24 měsíců na předložení svých cílů. V momentě, kdy tento první krok udělá, se veřejně na stránkách SBTi zobrazí u firmy označení Committed,“ vysvětluje.
Pokud firma během zmíněných dvou let nestihne nastavit dostatečně ambiciózní cíle, tedy takové, které povedou k uhlíkové neutralitě v roce 2050, SBTi její závazek odstraní a certifikát jí neudělí. Na stránkách SBTi se objeví status Commitment removed (odstraněný závazek).
„Iniciativa v minulosti pozměnila metodologii a zavedla přísnější pravidla, kdy se firma může nazývat Net Zero (tedy že je uhlíkově neutrální, pozn. red.). Pro mnoho firem to znamenalo, že musely své cíle upravit, aby splňovaly nové podmínky. Pokud tak neučinily, jejich závazek byl také odstraněn,“ popisuje Martincová.
Letos v březnu SBTi odstranila závazky u více než dvou stovek společností, mezi nimiž jsou firmy jako Microsoft, Procter & Gamble, Unilever nebo americký Walmart. Všechny čtyři společnosti pro server GreenBiz uvedly, že to na jejich dekarbonizačních plánech nic nemění.
Hlavně si nevzít nesplnitelný závazek
Ať už firma z SBTi vypadne proto, že nestihne představit svoje cíle, nebo je neplní, hrozí jí reputační riziko. „To se přímo či nepřímo může propsat například do nespokojenosti zaměstnanců nebo zhoršení nabírání talentů do firmy. Zásadní riziko je ale především napojení SBTi závazku na další aktivity – například financování či ESG rating, kde neplnění závazku může mít jasné negativní dopady,“ doplňuje Martincová.
SBTi cíle jsou navíc často mezi firmami provázané. Mnoho podniků například řeší vlastní dekarbonizaci přenesením závazku na své dodavatele. „Tedy například tím, že část jejich dodavatelů bude mít vlastní SBTi závazek. Může se tedy stát, že v tomto případě z dodavatelského řetězce budou nuceni vypadnout,“ upozorňuje Martincová.
Podle Heuera by firmy měly v případě SBTi vždy zvážit, k čemu se upisují. Z jeho zkušenosti si totiž často neuvědomují, jak velký závazek si berou. „Nejde ani tak o to, aby zaplatili SBTi, ale o celkové investice do skutečného snižování emisí skleníkových plynů, které je v následujících letech čekají,“ vysvětluje.
Pokud firma ovšem závazek vezme vážně a dělá všechny kroky pro naplnění cílů, může z SBTi naopak benefitovat a dostat se díky tomu k novým zákazníkům. Podle Heuera pak reputace podniku roste. „Je to také prevence proti greenwashingu, tedy lakování na zeleno. Firmy si většinou v dobrém úmyslu stanoví v oblasti udržitelnosti cíle, které pak neplní, což mohou negativně vnímat jak zákazníci, tak obchodní partneři či investoři,“ upozorňuje. Právě investoři se budou po firemních plánech v oblasti udržitelnosti ptát čím dál častěji. Jsou k tomu tlačeni legislativou a jejich cílem je, aby měli portfolio investic co nejzelenější.
Partnerem tohoto článku je společnost Moneta Money Bank.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
