Textilní průmysl patří mezi největší globální znečišťovatele. Abychom méně znečišťovali životní prostředí a spotřebovávali méně zdrojů, je potřeba přejít na cirkulární model výroby, upozorňuje Eva Laláková, odbornice nizozemské společnosti Metabolic.
Kvůli nadměrné spotřebě oděvů vzniká spousta textilního odpadu, který se téměř nerecykluje. Většina ho končí na skládkách či ve spalovnách. Jen v Evropské unii lidé každoročně vyhodí více než pět milionů tun textilu.
Vědci z Cambridgeské univerzity našli nový způsob využití cementu z demolic. Pomůže při recyklaci oceli a výsledná struska se rozemele na slínek, z něhož vznikne další cement.
Experiment ministerstva životního prostředí a datové společnosti Adastra Lab prokázal, že jen asi 20 procent PET lahví vyhozených do žlutého kontejneru skončí v recyklačním zařízení, 12 procent jich zamířilo rovnou na skládku.
Polyester vyráběný z ropy je dnes nejrozšířenějším textilním materiálem na světě, který produkuje nejvíce emisí oxidu uhličitého a zatěžuje tak planetu. Recykluje se přitom jen málo. Mezinárodní organizace proto vyzývá textilní průmysl ke změně.
Zhruba polovina losů, které Sazka ročně prodá, se vrátí, buď jsou to ty výherní nebo s ukončenou platností. Nyní chce loterijní společnost jejich život prodloužit. Zatím je využila do podrážek „stíracích“ tenisek anebo na výrobu modulárního nábytku.
Evropská unie tlačí na lepší recyklaci baterií, od února platí nové cíle. Zároveň se ale proměňuje trh s bateriemi natolik, že výrobci budou pro výrobu potřebovat jiné materiály než ty, které půjdou z recyklace starých baterií. „Je to recyklační past,“ uvádí Petr Kratochvíl, šéf Ecobatu.
Recyklace plastů je jednou z hlavních cest, jak snižovat množství odpadu i uhlíkovou stopu. Přidávání recyklátu do nových výrobků nicméně není bez rizika. Některé plasty totiž obsahují problematické, nebo dokonce toxické látky.
Více než 15 tisíc běžců a přes 120 tisíc kelímků v ulicích, to byl výsledek sobotního půlmaratonu RunCzech v Praze. Podívali jsme se, jak si jedna z největších sportovních akcí v hlavním městě poradí s odpadem.
V Česku má vyrůst první farma zaměřená na chov mouchy bráněnky. Její larvy konzumují neprodané jídlo a vedlejší produkty z výroby potravin. Pak se usuší a přidávají se do krmiv pro drůbež, ryby nebo domácí mazlíčky. Larví exkrementy navíc slouží jako hnojivo.
