S nákupem na úvěr, a tedy i s úroky má v Česku zkušenost 59 procent lidí. Úroky jsou také klíčovým prvkem národního i globálního hospodářství – brzdí, nebo naopak startují ekonomickou aktivitu. Jak ale souvisejí s nutností dalšího růstu a stavem naší planety?
Emise skleníkových plynů jsou dnes často skloňovaným termínem. Nejde o žádný vzdálený pojem. Každý výrobek, průmysl, banka, stát, ale i člověk k nim přispívají a vytvářejí tak vlastní uhlíkovou stopu. Nyní jde o to, zda a kdy se podaří nárůst emisí zastavit.
Hru Klimatická mozaika vymyslel před osmi lety Cédric Ringenbach, francouzský odborník na změnu klimatu. Nyní ji takzvaní facilitátoři představují ve školách či na úřadech. Jedním z nich je Petra Jelínková. „Hra mě na první pohled úplně očarovala,“ říká.
Klimatická změna se odehrává před našima očima doslova každý den a dostává do pohybu statisíce lidí. Jen loni narostl počet uprchlíků v Evropě o 64 procent, a to vyjma lidí ...
Globální oteplování není jen to, že se v Česku za posledních šedesát let zvýšila teplota v průměru o dva stupně Celsia. K lepší představě než průměr napomůže i přibývání výjimečně teplých dní. Za posledních dvacet let jich bylo dvakrát více než mezi lety 1961 až 1980, zjistila analýza týmu Fakt o klimatu.
Green Deal Češi nesnášejí hlavně proto, že je z Bruselu, jeho jednotlivé části ale podporují. Stačí je zabalit do českých barev a kterýkoli politik má s nimi vyhráno, tvrdí Adam Ondráček, který se svojí agenturou Kontra věnuje poslední tři roky komunikaci klimatické změny.
Zatímco v řešení klimatické krize „doháníme vlak na odrážedlu“, probíhající jednání COP15 by měla stanovit nové cíle v ochraně druhové rozmanitosti pro období 2030 až 2050. V těch pro rok 2020 svět selhal ve všech bodech, říká Romana J. Březovská z Asociace pro mezinárodní otázky.
Pro blahobyt společnosti jsou důležité všeobecně dostupné veřejné služby, jako je bezplatné zdravotnictví, vzdělávání, sociální péče a veřejná doprava, tvrdí polský ekonom Jan Zygmuntowski. Zastává teorii nerůstu a pouští se do projektů, které ji převádějí do praxe.
Areály, které živí milovníci sjezdového lyžování a podobných zimních sportů, vyhlížejí k zimě s nervozitou. Do lanovek a sněžných děl v minulosti mocně investovaly, ale podle expertů na klima má sněžit čím dál méně. Umělé zasněžování je přitom kvůli vysokým cenám energií drahé a vadí ochráncům přírody.
Kolumbijec Bladimir Pacheco Quinto je pokračovatelem rodinné tradice kávových farmářů. V důsledku klimatické krize mu ale klesají výnosy, proto musel před pár lety začít na dalších čtyřech hektarech pěstovat i cukrovou třtinu.
