Velikonoční bohoslužby napájené solární energií tento rok poprvé zkoušejí v Cambridgi. Není to nicméně první fotovoltaická elektrárna na církevní stavbě. Podobné projekty jsou k vidění jak jinde v Anglii, tak třeba ve Vatikánu.
Na střeše kaple King’s College, jež je součástí Univerzity v Cambridgi, v posledních měsících přibylo 438 solárních panelů. Jak napsala agentura Bloomberg, jde o praktickou ukázku toho, že anglikánská církev praktikuje v otázce klimatické změny to, co káže.
Pět set let stará kaple je jednou z nejznámějších církevních staveb ve Velké Británii. Odehrávají se v ní bohoslužby, které sledují miliony diváků. Tyto Velikonoce poprvé budou využívat vlastní solární energii.
Změna je to symbolická, ale v Anglii není výjimečná. Podobnou proměnou procházejí i další, méně známé kaple a kostely. Anglikánská církev, pod níž spadá 42 diecézí a 16 tisíc kostelů, se totiž zavázala být do roku 2030 uhlíkově neutrální. Jak toho dosáhnout, vysvětluje v dokumentech na svém webu a v podrobné road mapě, kde analyzuje všechny své emise. Kromě fotovoltaiky počítá i s tepelnými čerpadly, solárními termickými systémy či využíváním biomasy na vytápění.
Biskup pro životní prostředí
Solární panely už církev nainstalovala skoro na 400 kostelů a další se na instalaci připravují. Podobný trend lze sledovat ve Spojených státech, kde měla v roce 2021 pokryté střechy asi dvě procenta tamních modliteben.
Anglikánská církev má dokonce biskupa pro životní prostředí, který vydal praktická doporučení, jak by měly kostely postupovat. Například instalovat fotovoltaiku a tepelná čerpadla podle toho, nakolik věřící kostely využívají. Ne všechny kostely jsou navíc připojené na elektřinu či plyn. Jak uvádí Bloomberg, sedm procent kostelů má již díky tomu nulovou čistou spotřebu.
V Česku církve vytápějí rovněž hlavně velké a hojně navštěvované kostely. Většinou se přitom používají lokální způsoby vytápění, kdy se dávají pod lavice topná tělíska nebo se instalují nejrůznější hřející podušky. Rekonstruované kostely mohou mít dokonce vytápění v podlaze, jinde se spokojí s plynovými hořáky jako na zahrádkách restaurací. Menší kostely vytápěné nebývají, takže je svým tělesným teplem musí vyhřát věřící.
Kostely mají ideální orientaci
Kostely jsou díky své tradiční orientaci na východ pro solární panely vhodné. Jedna strana střechy kostela se totiž tím pádem sklání k jihu a chytá dost slunečního svitu. Jak připomínají britská média, solární panely navíc nejsou ve většině případů ze země vidět.
Solární svit využívá jako zdroj energie také Vatikán. Fotovoltaické panely tam instalovali už v roce 2008, tedy dávno před vypuknutím energetické krize a zostřeným vnímáním nutnosti řešit klimatickou změnu. Ani tam panely nejsou zdola vidět, takže nenarušují například výhled na jednu z dominant Vatikánu a Říma, baziliku svatého Petra.
Úřad papeže už v roce 2007 oznámil, že chce být prvním uhlíkově neutrálním státem na světě. Nicméně i díky offsetům. Podle tehdejších zpráv v médiích chtěl zbytek své uhlíkové stopy kompenzovat sázením stromů v Maďarsku.
Loni Vatikán vyhlásil program, v jehož rámci ozelení svůj vozový park. Do roku 2030 chce vyměnit všechna auta za elektrická. V současné době probíhá také analýza uhlíkové náročnosti baziliky Svatého Petra, od jejíž výsledků by se měla odvinout další opatření.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
