Skládky, spalovny, čistírny odpadních vod, ale i zálohování obalů nebo recyklace. Využívání odpadů je jeden z nejrychleji rostoucích byznysů. Česko se zatím soustředilo hlavně na skládkování, takže patří v Evropské unii k zemím s jeho největším podílem. I kvůli zákonům se to za pár let změní.
Začínali vařit pro šestnáct dětí v lesní školce. Dnes ve vývařovně Fair Play Zlín připravují více než 150 porcí denně a jako první stravovací zařízení tohoto typu získali zlatý certifikát programu Skutečně zdravá škola. Lokální suroviny a biopotraviny tady hrají prim.
Téměř 90 procent lidí věří, že většina obalového odpadu pochází z plastů, vyplynulo z průzkumu, který si zadalo Replastuj.cz, vzdělávací iniciativa společnosti Alpla. „Jde o jeden z nejrozšířenějších mýtů o plastech,“ uvádí Jan Daňsa, šéf české pobočky společnosti Alpla, která se zaměřuje na výrobu plastových obalů.
Dolní Cerekev na Vysočině patří mezi jedno ze čtyř míst, kde by v budoucnu mohlo vzniknout hlubinné úložiště jaderného odpadu. Stejně jako ve zbývajících třech se i zde místní stavějí proti. Trvají na tom, že stát nekomunikuje transparentně a neusiluje o souhlas obyvatel.
Původně chtěla firma Florium s pomocí žížal kompostovat zbytky potravin pro řetězce, narazila ale na nedostatek vůle a byrokracii. Teď vyrábí vlastní žížalí hnojivo a prodává vermikopostéry domácnostem. Oproti klasickému kompostování žížaly pracují daleko rychleji.
Tuzemští chovatelé ovcí každý rok vyhodí dohromady až 600 tun vlny. Novopacká společnost GreenWool ji vykupuje a dělá z ní pelety a mulčovací drť. Využití vlny běžné v zahraničí se tak dostává do Česka.
Finové jako první na světě letos hodlají spustit provoz hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. V Onkalu se inspiruje i Správa úložišť radioaktivních odpadů, která v tuzemsku hledá vhodnou lokalitu, kam s vyhořelým jaderným palivem.
Vratné kelímky jsou k vidění na hudebních festivalech i fotbalových stadionech. Zavádějí je i některá města. Výhodou jsou menší náklady na úklid a méně odpadu, nevýhodou často vyšší náklady. Přesto od nich nechtějí ustupovat.
Kompostovatelné sáčky patří do skupiny bioplastů a nejčastěji se vyrábějí z polylaktidu, který vzniká z cukrů obsažených v kukuřičném škrobu, cukrové třtině nebo manioku. Taková alternativa k plastovým sáčkům se dříve nebo později rozloží. Klíčové ale je, za jakých podmínek k rozkladu dochází.
Na festival Rock for People k Hradci Králové zavítá během pěti dnů na 50 tisíc lidí. Udržitelnost takové akce se ale netýká pouze energií a dopravy. Je také o tak základní věci, jako jsou toalety, vysvětluje manažer pro udržitelnost Rock for People Jan Freidinger.
Nevyužité gumové hadičky z výrobních linek, hasicí přístroje po expiraci, sudy od piva nebo ratanové odřezky z výpletů židlí. To, co jiní odepisují, v brněnském studiu Nahaku ožívá jako špičkový design. „Sbíráme odpad nás všech,“ říká jeho zakladatel Josef Rozehnal.
