Skládky, spalovny, čistírny odpadních vod, ale i zálohování obalů nebo recyklace. Využívání odpadů je jeden z nejrychleji rostoucích byznysů. Česko se zatím soustředilo hlavně na skládkování, takže patří v Evropské unii k zemím s jeho největším podílem. I kvůli zákonům se to za pár let změní.
Kolem skládky u Čáslavi se točí miliardové spory. Nyní se ukázalo, že může být i zdrojem znečištění pro své okolí. Nejhůře při testování dopadla vajíčka z domácích chovů nedaleko hory odpadů provozované společností AVE CZ.
Obce se snaží sbírat textil, ale čeští zpracovatelé ho nechtějí. Dovezou si ho raději z Nizozemska, protože tak na něm mohou i vydělat. Oblečení vytříděné v tuzemsku končí často na skládce či ve spalovně.
Odpadová společnost AVE CZ, v níž má podíl miliardář Daniel Křetínský, narazila u soudu s rozšířením skládky u Čáslavi. Skládka je už přes deset let předmětem sporů, kdy se Čáslav soudí s AVE CZ o desítky milionů a ta je zároveň trestně stíhaná, že za odpady platila málo.
Začínali vařit pro šestnáct dětí v lesní školce. Dnes ve vývařovně Fair Play Zlín připravují více než 150 porcí denně a jako první stravovací zařízení tohoto typu získali zlatý certifikát programu Skutečně zdravá škola. Lokální suroviny a biopotraviny tady hrají prim.
Téměř 90 procent lidí věří, že většina obalového odpadu pochází z plastů, vyplynulo z průzkumu, který si zadalo Replastuj.cz, vzdělávací iniciativa společnosti Alpla. „Jde o jeden z nejrozšířenějších mýtů o plastech,“ uvádí Jan Daňsa, šéf české pobočky společnosti Alpla, která se zaměřuje na výrobu plastových obalů.
Dolní Cerekev na Vysočině patří mezi jedno ze čtyř míst, kde by v budoucnu mohlo vzniknout hlubinné úložiště jaderného odpadu. Stejně jako ve zbývajících třech se i zde místní stavějí proti. Trvají na tom, že stát nekomunikuje transparentně a neusiluje o souhlas obyvatel.
Původně chtěla firma Florium s pomocí žížal kompostovat zbytky potravin pro řetězce, narazila ale na nedostatek vůle a byrokracii. Teď vyrábí vlastní žížalí hnojivo a prodává vermikopostéry domácnostem. Oproti klasickému kompostování žížaly pracují daleko rychleji.
Tuzemští chovatelé ovcí každý rok vyhodí dohromady až 600 tun vlny. Novopacká společnost GreenWool ji vykupuje a dělá z ní pelety a mulčovací drť. Využití vlny běžné v zahraničí se tak dostává do Česka.
Finové jako první na světě letos hodlají spustit provoz hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. V Onkalu se inspiruje i Správa úložišť radioaktivních odpadů, která v tuzemsku hledá vhodnou lokalitu, kam s vyhořelým jaderným palivem.
Vratné kelímky jsou k vidění na hudebních festivalech i fotbalových stadionech. Zavádějí je i některá města. Výhodou jsou menší náklady na úklid a méně odpadu, nevýhodou často vyšší náklady. Přesto od nich nechtějí ustupovat.
