Skládky, spalovny, čistírny odpadních vod, ale i zálohování obalů nebo recyklace. Využívání odpadů je jeden z nejrychleji rostoucích byznysů. Česko se zatím soustředilo hlavně na skládkování, takže patří v Evropské unii k zemím s jeho největším podílem. I kvůli zákonům se to za pár let změní.
Platforma Inovace od Buřinky věnovala dva a půl milionu korun na dva projekty, které mají potenciál posunout stavebnictví a bydlení směrem k větší udržitelnosti.
Jedním z největších zdrojů metanu je skládka vyčnívající z kopců na okraji chilského hlavního města Santiaga. Pokud by se přepočítaly její roční emise na ekvivalent oxidu uhličitého, produkuje jich zhruba stejné množství jako Island. Ukazuje to studie Agentury OSN pro životní prostředí.
Živiny v hodnotě miliard dolarů přijdou vniveč každý rok jenom ve Spojených státech. Pokud se lidé naučí využívat vlastní „bioodpad“, mohou snížit spotřebu syntetických hnojiv. Musí ale vyřešit některé problémy.
Pokud člověk nebydlí v domě se zahradou, nemá v Praze příliš mnoho možností, jak nakládat s bioodpadem. Jednou z nich je kompostování v bytě. Ale co když doma o kompostér nestojí? Kam se vzniklým kompostem v centru města?
Elektronické cigarety si zákazníci od února příštího roku koupí jen s vyměnitelnou baterií. Výrobci to budou muset zajistit podle nařízení Evropské unie, které má za cíl podpořit cirkulární ekonomiku a zvýšit míru recyklace baterií včetně zpětného získávání cenných surovin.
Tašky se zlevněnými potravinami se v některých řetězcích ujaly a pomáhají jim snižovat objem potravinového odpadu. Momentálně se prodávají v Lidlu, Bille a Penny za ceny od 40 do 80 korun. Albert zlevňuje pečivo před zavírací dobou a z potravinových přebytků vaří pro zaměstnance.
Města vynakládají na svoz bioodpadu miliony korun ročně, ale ne všude to má očekávaný efekt. Množství odpadu v černých popelnicích neklesá dostatečně rychle.
Jedno z největších letišť v Evropě, amsterdamský Schiphol, spustilo pilotní projekt vratných nádob na horké nápoje na jednom z terminálů před dvěma týdny. Cílem je snížit množství odpadu v podobě jednorázových kelímků na kávu.
Na oblečení, matrace, nábytek či pneumatiky se postupně dostanou informace o životnosti, recyklovatelnosti, opravitelnosti a uhlíkové stopě. Na stole už je návrh, jak by mohl „energetický štítek“ pro toto oblečení vypadat.
Každá čtvrtá domácnost v Česku vyhazuje prošlé nebo nevyužité léky do komunálního odpadu, případně je splachuje do WC. Do prostředí se tak dostávají zbytky léčiv za stamiliony korun. Čistírny odpadních vod si s nimi zatím poradit neumějí.
