Skládky, spalovny, čistírny odpadních vod, ale i zálohování obalů nebo recyklace. Využívání odpadů je jeden z nejrychleji rostoucích byznysů. Česko se zatím soustředilo hlavně na skládkování, takže patří v Evropské unii k zemím s jeho největším podílem. I kvůli zákonům se to za pár let změní.
Na oblečení, matrace, nábytek či pneumatiky se postupně dostanou informace o životnosti, recyklovatelnosti, opravitelnosti a uhlíkové stopě. Na stole už je návrh, jak by mohl „energetický štítek“ pro toto oblečení vypadat.
Každá čtvrtá domácnost v Česku vyhazuje prošlé nebo nevyužité léky do komunálního odpadu, případně je splachuje do WC. Do prostředí se tak dostávají zbytky léčiv za stamiliony korun. Čistírny odpadních vod si s nimi zatím poradit neumějí.
Většina oblečení se vyrábí z plastů. Nejběžnějším materiálem je polyester, z něhož vzniká zhruba 60 procent oděvů. Nové testy neziskové organizace Changing Markets Foundation ukazují, že není nejlepší nápad ho recyklovat z PET lahví.
„Věčné chemikálie“, Bisfenol-A a další nové látky se od tohoto týdne povinně monitorují v pitné vodě. Vědci upozorňují, že nastavené limity nejsou dostatečně přísné. I proto je drtivá většina českých vodáren splňuje.
Společnost AVE CZ odstoupila těsně před Vánoci od smlouvy s Čáslaví, která firmě zajišťovala další byznys a městu stabilní příjem z odpadů ukládaných na skládku. Tři měsíce poté, co obyvatelé v referendu odmítli obří rozšíření skládky.
Stát v posledních letech platí výrazně více peněz za likvidaci nepoužitých léčiv z domácností. Za posledních šest let vyšlo spalování tohoto odpadu na 258 milionů korun. Může za to vyšší objem likvidovaných léků, ale i změna systému.
Sportovní odvětví patří mezi velké producenty odpadu i emisí. Přesto se o jeho ekologických dopadech v Česku dlouho téměř nemluvilo. Ředitelka Nadace Tipsport Lucia Štefánková popisuje, proč je situace jiná než v západní Evropě a které projekty fungují.
Česko dlouhodobě zaostává ve sběru a recyklaci nápojových kartonů, které jsou hlavním obalem na mléko. Důvodem je podle manažera udržitelnosti společnosti Tetra Pak Štěpána Ledviny hlavně to, že pro tyto obaly nemáme stanovené legislativní cíle.
Metropolitní plán má v Praze umožnit zahuštění výstavby a zároveň ochránit nové zelené plochy. Po říjnovém zveřejnění přinesl však i řadu kontroverzí. Patří mezi ně možnost stavět na skládce u Uhříněvsi, která je monitorována kvůli úniku nebezpečných látek.
Podniky zpracovávající použitý textil sužují rostoucí náklady a nízké výkupní ceny. Prostředky mělo přinést zavedení rozšířené odpovědnosti výrobce, ale to se zpozdilo. Ministerstvo životního prostředí situaci zachraňuje dotací, která je ale už z poloviny vyčerpaná.
