Skládky, spalovny, čistírny odpadních vod, ale i zálohování obalů nebo recyklace. Využívání odpadů je jeden z nejrychleji rostoucích byznysů. Česko se zatím soustředilo hlavně na skládkování, takže patří v Evropské unii k zemím s jeho největším podílem. I kvůli zákonům se to za pár let změní.
Stát v posledních letech platí výrazně více peněz za likvidaci nepoužitých léčiv z domácností. Za posledních šest let vyšlo spalování tohoto odpadu na 258 milionů korun. Může za to vyšší objem likvidovaných léků, ale i změna systému.
Sportovní odvětví patří mezi velké producenty odpadu i emisí. Přesto se o jeho ekologických dopadech v Česku dlouho téměř nemluvilo. Ředitelka Nadace Tipsport Lucia Štefánková popisuje, proč je situace jiná než v západní Evropě a které projekty fungují.
Česko dlouhodobě zaostává ve sběru a recyklaci nápojových kartonů, které jsou hlavním obalem na mléko. Důvodem je podle manažera udržitelnosti společnosti Tetra Pak Štěpána Ledviny hlavně to, že pro tyto obaly nemáme stanovené legislativní cíle.
Metropolitní plán má v Praze umožnit zahuštění výstavby a zároveň ochránit nové zelené plochy. Po říjnovém zveřejnění přinesl však i řadu kontroverzí. Patří mezi ně možnost stavět na skládce u Uhříněvsi, která je monitorována kvůli úniku nebezpečných látek.
Podniky zpracovávající použitý textil sužují rostoucí náklady a nízké výkupní ceny. Prostředky mělo přinést zavedení rozšířené odpovědnosti výrobce, ale to se zpozdilo. Ministerstvo životního prostředí situaci zachraňuje dotací, která je ale už z poloviny vyčerpaná.
Ekonews se v anketě mezi firmami ptají, jaké má jejich podnikání dopad na životní prostředí a jaké mají zkušenosti s vytvářením nefinančních zpráv. Za společnost Pražské služby odpovídal mluvčí Alexandr Komarnický.
Během deště se kvalita vody v tuzemských tocích dramaticky zhoršuje. Kvůli obcházení čistíren odpadních vod, jemuž se vzletně říká odlehčování, se totiž často vypouští odpadní voda přímo do řek.
Méně potravinového odpadu, větší zodpovědnost a lepší vztah k jídlu. To jsou přínosy samoobslužného modelu stravování, který se začíná objevovat v českých školních jídelnách. Nově ho třeba zavedla základní škola v Praze 4.
K hlavním zdrojům znečištění loni patřily chemičky, výrobci plastů, uhelné elektrárny a dřevozpracující provozy. Poprvé se mezi sledovanými látkami objevily „věčné chemikálie“, jejichž zákaz zvažuje Evropská unie.
Do zelených projektů se v Ratiboři nedaleko Vsetína pustili kvůli úsporám. Dnes vyrobí více elektřiny, než spotřebují, třídí vysoce nad republikovým průměrem a myslí hlavně na to, aby se místním dobře žilo.
