Kolem skládky u Čáslavi se točí miliardové spory. Nyní se ukázalo, že může být i zdrojem znečištění pro své okolí. Nejhůře při testování dopadla vajíčka z domácích chovů nedaleko hory odpadů provozované společností AVE CZ.
Spolek Arnika odebral čtrnáct vzorků prachu, půdy a vody a čtyři vzorky vajec z domácích chovů s volným výběhem letos na jaře. V době skládka byla přes rok kvůli výroku soudu zavřená. Akreditované laboratoře Státního veterinárního ústavu a VŠCHT v Praze pak provedly rozbory.
Studie popisuje tři reálně zachycené cesty dopadu skládky, která se nachází pár set metrů od prvních domů. První vede vzduchem, kdy se kontaminovaný prach šíří z areálu a dopravy odpadů do okolí. Další cestou je voda, protože z tělesa skládky unikají takzvané věčné chemikálie (PFAS) a bor do podzemních a povrchových vod. A pak se nežádoucí látky také šíří potravním řetězcem, v tomto případě vejci.
Vejce dopadla nejhůře
Laboratoře testovaly vajíčka na polychlorované bifenyly (PCB) a dioxiny, což jsou perzistentní toxické látky, které se mohou hromadit v lidském těle. Pokud je jim člověk vystaven dlouhodobě, mohou poškozovat reprodukční, hormonální a nervovou soustavu. PCB jsou navíc klasifikovány jako karcinogenní pro člověka.
Ve dvou vzorcích vajec překročily takzvané dioxinům podobné PCB evropskou intervenční hodnotu 1,75 pikogramu toxického ekvivalentu na gram tuku. To neznamená překročení maximálního povoleného limitu pro potravinu, ale jde o signál, že se má hledat zdroj kontaminace a omezit.
U nejvíce zatíženého vzorku součet šesti dalších PCB mírně překročil evropský limit 40 nanogramů na gram tuku pro vejce jako potravinu. Tento vzorek pochází z místa vzdáleného zhruba osm set metrů od areálu skládky, ve směru převládajícího větru.
Ve všech čáslavských vzorcích byly oproti vejcím ze supermarketu také výrazně zvýšené další škodlivé látky, jako je DDT, hexachlorbenzen a pentachlorbenzen. Celkový limit pro dioxiny ale žádný vzorek nepřekročil, uvedla Arnika.
Složení nalezených PCB a dioxinů ve vejcích i v prachu podle autorů studie vykazuje podobnost se starými průmyslovými směsmi typu Delor, které se vyráběly v Československu. Studie ale zdůrazňuje, že samotné chemické složení není důkazem konkrétního původu kontaminace. Směsi Delor byly v minulosti zjištěny například také v kalech z ostravských lagun.
„Neříkáme, že jde přímo o ně, ale je to stopa, kterou musí prověřit úřady. Otázka, co přesně se do Čáslavi navezlo, není akademická. Skládka je s vysokou pravděpodobností zdrojem kontaminace prachu i vajec doma chovaných slepic,“ uvedl Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady spolku Arnika.
Olovnatý prach
Další série analýz se týkala prachu na příjezdové cestě ke skládce, půdy a vody v okolí. V zahradě otevřené směrem ke skládce nalezla Arnika ve vzorcích benzo[a]pyren (2,04 miligramu na kilogram), což je více než 135násobek limitu pro obytné plochy a téměř desetinásobek limitu pro průmyslová území. Jde o úroveň vyžadující podrobný průzkum a případnou sanaci.
Pokud jde o prach, na hlavní příjezdové cestě ke skládce obsahoval 886 miligramů olova na kilogram, což je nad limitem ministerstva životního prostředí nejen pro obytné plochy, ale i pro průmyslová území. Ve stejném místě byly nejvyšší také koncentrace většiny dalších kovů. Směrem od skládky koncentrace kovů klesaly.
„Odebírali jsme v době, kdy se na skládku rok nevozil odpad, a přesto v okolí vidíme zátěž, kterou nelze vysvětlit jen zemědělskou minulostí krajiny. Každé jednotlivé číslo by šlo zpochybnit, dohromady ale ukazují na jeden zdroj,“ říká Nikola Jelínek, odbornice Arniky na toxické látky v životním prostředí.
U sledovaných těžkých kovů ani PFAS nebyly ve vzorcích vod překročeny limity pro pitnou vodu. Studie ale naznačuje, že se vybrané chemické látky ze skládky dostávají do okolního prostředí. V monitorovacím vrtu u skládky, který není součástí oficiálního měření, byly nalezeny takzvané věčné chemikálie známé pod zkratkou PFAS, syntetické látky, které se v přírodě prakticky nerozkládají a hromadí se v lidském organismu.
V podmáčené půdě pod skládkou Arnika objevila látky typické pro skládkový průsak v koncentracích mnohonásobně převyšujících hodnoty ze srovnatelných skládek v zahraničí. Zvýšený bor, další ukazatel průsakových vod, se objevil i v potoce Klejnárka pod skládkou. Obě sledované domovní studny ale limitům pro pitnou vodu v době odběru vzorků vyhovovaly, uvedli experti spolku.
Konat musí město
Studii včera představili na tiskové konferenci experti z Arniky společně s místním spolkem Čáslav pro všechny. Ten dlouhodobě bojuje proti dalšímu rozšíření skládky. Tu provozuje společnost AVE CZ, v níž drží podíl i miliardář Daniel Křetínský. Odpadová společnost si nyní studii Arniky studuje a poté se vyjádří.
Výsledky chce nyní spolek předat městu a České inspekci životního prostředí. Čáslav pro všechny má podle svého člena Martina Juska tři cíle, které by se měly sledovat. Prvním je, že je potřeba zmapovat více vzorků a plošně, aby bylo vidět, jak se znečištění šíří v místě i čase.
„Druhý cíl je znát dopady na zdraví. Tohle je analýza chemických látek v prostředí a neplyne z ní, jak to může ovlivňovat zdraví lidí, různých skupin, podle toho, kde třeba bydlí,“ uvedl Jusko pro Ekonews. Třetí cíl je vědět, co s dopady dělat a jak se obyvatelé Čáslavi mají chovat, aby se látkám nevystavovali, případně jak znečištění ze životního prostředí úplně odstranit.
Iniciativu nyní musí podle Juska převzít město. Mělo by hlavně zajistit monitoring, koordinovat odborníky a u zodpovědných institucí prosazovat nápravná opatření. Nynější první monitoring okolí skládky přišel na 300 tisíc korun, přičemž polovinu zaplatil senátor za obvod Kutná Hora a dětský lékař Bohuslav Procházka a druhou polovinu spolek Arnika. Soustavné sledování vyjde mnohem dráž.
Otázkou je, kdo by ho měl platit. Podle Juska může Čáslav tlačit na kraj, aby zakotvil soustavný monitoring běžně nesledovaných látek do podmínek provozu skládky v integrovaném povolení. Podle Arniky by měl také kraj by ve spolupráci s veterinární správou informovat chovatele slepic v okolí a zajistit kontrolní odběry vajec, případně dalších konzumovaných produktů ze zvířat chovaných v okolí.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
