Dopady měnícího se klimatu kvůli rostoucí koncentraci skleníkových plynů v atmosféře se promítají do všech oblastí lidské činnosti. Lidé se jednak snaží dopady klimatické změny zmírňovat (mitigace) a jednak se jim přizpůsobit (adaptace).
Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Vojtěch Pecka se hojně zabývá klimatickými dezinformacemi. Sleduje je i v souvislosti s nadcházejícími parlamentními volbami. Kde se berou, kdo jsou jejich největší šiřitelé a proč nacházejí mezi lidmi živnou půdu?
Vláda, která vzejde z říjnových voleb, bude mít před sebou spoustu povinností, které se týkají udržitelnosti. Do roku 2050, kdy Unie hodlá dosáhnout klimatické neutrality, zbývá v tuzemsku přibližně šest volebních období.
Ekonews analyzovaly přístup 14 evropských firem k integraci udržitelnosti do byznysu a finančního řízení. Z jejich postupů lze vyvodit v zásadě pět hlavních příkladů dobré praxe v propojování ESG faktorů a finančních strategií.
Invazní komár japonský se trvale usadil v Česku. Přenáší západonilskou horečku, horečku dengue, chikungunya a další nebezpečné viry. V tuzemsku už také žije druh komára schopný přenášet malárii. Co stojí za rostoucím výskytem přenašečů?
Škody způsobené klimatickou změnou – ať už jsou to vedra, sucha či povodně – rychle narůstají. Na významu proto nabývají investice do adaptace na tuto změnu. Rozsáhlá studie během tří let zmapovala, jak jsou na tom státy Evropské unie.
Co člověk, to názor na jídlo v nemocnicích. Většinou ne pěkný. V Německu si k ověření osobních zkušeností vzali na pomoc data a výsledky ukázaly, že instituce, jejichž úkolem je chránit lidské zdraví, mu ve skutečnosti mohou škodit – a spolu s ním i planetě.
Katastrofy spojené s klimatickou změnou stály zemi za posledních pět let 32 miliard eur: Naposledy ničivé požáry spálily více než 300 tisíc hektarů lesů. Vláda vidí řešení v celospolečenské adaptaci na klimatickou krizi.
Dlouhodobé používání biouhlu či biocharu na zemědělských pozemcích zvyšuje výnosy, odhalila analýza více než čtyř stovek studií. Emise spojené s farmařením naopak snižuje.
Pojem klimatická rizika se ve veřejném prostoru objevuje už delší dobu. Pojďme se společně podívat na to, co přesně se za tímto pojmem v praxi skrývá a jak firmy k řízení klimatických rizik přistupují.
Sucho, přehřívání měst a extrémní počasí jsou výzvou, které čelí obce po celé České republice. Ostrava na ně reaguje systematicky – už od roku 2017 naplňuje svou Adaptační strategii na změnu klimatu a díky investicím do modrozelené infrastruktury patří k městům, která udávají směr.
