Česko nedodá včas Evropské komisi návrh plánu obnovy přírody. Podle ministra Igora Červeného by opatření stála až 15 miliard ročně a chce nejdříve vyjednat finance v Bruselu. Podle expertů ekologických organizací to je ale naopak. Nejprve je třeba poslat návrhy a k nim se vyjednávají peníze.
Tuzemská krajina se v posledních týdnech a měsících potýkala s následky extrémních teplot i dlouhotrvajícího sucha. Manuál, jak se na měnící se klima i nové podmínky připravit, má pro Česko přinést Národní plán obnovy přírody. Podrobný „návod“, jak revitalizovat řeky, obnovovat mokřady i zemědělskou krajinu a města, však nabírá na zpoždění.
Povinnost připravit tento strategický dokument vychází z Nařízení o obnově přírody, které má za cíl propojit dosavadní roztříštěnou praxi do jednoho funkčního celku. Evropská komise bude první návrhy posuzovat do března 2027. Finální verzi pak musí členské státy odevzdat v září příštího roku.
Se začátkem září mělo Česko předložit Evropské komisi první návrh a začít vyjednávání o budoucí podobě ochrany životního prostředí v tuzemsku. Ministerstvo ale dokument dosud neposlalo ani do meziresortního připomínkového řízení, které obvykle trvá několik týdnů až měsíců.
Ministr Igor Červený pro Ekonews potvrdil, že Česko dokument Evropské komisi zatím nezašle. Dodal, že nebudeme jediní a zařadíme se mezi další členské státy, které termín nestihnou. „Z naší strany už to ale není liknavost, ale selský přístup,“ obhajuje rozhodnutí a upozorňuje na finanční zátěž, kterou by realizace opatření znamenala.
Podle jeho propočtů by si naplnění plánu vyžádalo 9 až 15 miliard korun ročně. Pro srovnání uvedl, že roční rozpočet ministerstva se pohybuje pouze mezi třemi a pěti miliardami korun. Požadované náklady by tak rozpočet rezortu dvojnásobně až trojnásobně překročily, což ministr označil za nesmyslné.
Ministerstvo proto odmítá předložit plán dříve, než bude jasné, kdo ho zaplatí, a chce otázku financování vyřešit přímo v Bruselu. „Mezi říjnem a prosincem má proběhnout vyjednávání o novém rozpočtu a v něm má být právě upřesněno, jaká konkrétní finanční částka by mohla být na Národní plán obnovy přírody vynaložena,“ vysvětluje další postup.
Miliardy na ochranu přírody
Zástupci ekologických organizací však nad tímto postupem vyjadřují obavy. Právě od konkrétních bodů národního plánu se totiž má odvíjet samotné financování. V Bruselu se aktuálně jedná o novém víceletém finančním rámci po roce 2028 a o jednotlivých programech podpory, v nichž mají Národní plány obnovy přírody hrát klíčovou roli. Odkládáním přípravy se tak Česko může samo připravit o vyjednávací pozici.
„Největší problém nyní určitě spočívá v tom, že Česká republika nebude mít čas dostatečně kvalitně návrhy vymyslet a propočítat. Evropská komise právě proto navrhla konzultační proces v několika krocích, aby bylo možné o návrzích jednat. Nejde o nějaké nápady do šuplíku, mají na ně být navázané evropské financování od roku 2028,“ upozorňuje Jan Skalík z Hnutí Duha.
Dokument by podle něj měl vznikat už dnes a být konkrétní, aby peníze mohly směřovat jasným směrem. „Pokud nebudeme mít dostatečně dobrý plán, jak to udělat, nemusíme být potom dobře konkurenceschopní při žádání o tyto prostředky oproti jiným státům,“ dodává.
Zmizely konkrétní cíle i opatření
Ministerstvo na návrhu pracovalo společně s odborníky, neziskovými organizacemi a dalšími subjekty po dobu dvou let na úrovni různých pracovních skupin. Celkově se zapojilo až okolo stovky subjektů.
Podle Hnutí Duha a dalších ekologických organizací však z dokumentu během posledních měsíců postupně „vypadly“ důležité body a mnohá konkrétní, měřitelná opatření. Poslední známá verze plánu pochází z dubna letošního roku, tedy ještě z doby před veřejnou konzultací. Z neveřejných pracovních návrhů ale vyplývá, že text neobsahuje například většinu závazných termínů.
„Původním a jediným smysluplným přístupem přitom mělo být navržení co nejkonkrétnějších kroků k obnově zdraví české přírody a krajiny v praxi, s cílem účinně předcházet extrémnímu suchu, vlnám veder a přívalovým dešťům,“ podotýkají k současnému stavu dokumentu ekologické organizace.
Ještě v dubnu tohoto roku uspořádalo ministerstvo životního prostředí setkání, kde svůj návrh představovalo. Nikdo z Motoristů se ho ale tehdy neúčastnil. Návrh prezentoval ředitel odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků Jan Šíma a jeho lidé.
K financím Šíma tehdy uvedl, že všechny členské státy budou v září odevzdávat své návrhy a EU tak bude vědět, jaké jsou finanční potřeby. Ty české tehdy ještě MŽP nemělo vyčísleno.
Co navrhují ekologové
Hnutí Duha, sdružení Zelený kruh, organizace Arnika, Beleco a další subjekty včera jako reakci na bezzubý návrh MŽP představily svůj Stínový plán na obnovu přírody se 40 konkrétními body. Více než stostránkový dokument obsahuje konkrétní doporučení a kroky od omezení zastaralých odvodňovacích systémů po opatření v zemědělské krajině.
Mezi hlavní cíle patří přirozená obnova přibližně 100 tisíc hektarů české přírody do roku 2050. Do roku 2030 se má v krajině vybudovat také dva tisíce kilometrů zatravněných odtoků a ochranných zelených pásů.
Karolína Chlumecká
Karolína studuje žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Z témat se věnuje mimo jiné udržitelné módě či komunitní energetice.
