Do popředí se dnes dostává otázka, jak zajistit, aby budoucí náklady byly co nejstabilnější. Proto by se firmy měly soustředit nejen na snižování spotřeby energií, ale na minimalizaci nejistoty.
Začátek školního roku obvykle znamená nákup nových sešitů, pastelek, penálu nebo batohu. Při výběru je dobré sledovat materiál, životnost i některé certifikace. Než ale člověk vyrazíte do papírnictví, vyplatí se zjistit, co z loňské výbavy může dítě používat dál. Ušetříte peníze i suroviny potřebné na výrobu nového zboží.
Stačí pár kroků od okraje Krnova a krajina se náhle promění. Obnažené skalky vystřídají suché, vonící trávníky, ty se svažují do vlhkých luk a mezi tím vším rostou osamocené solitérní stromy, útočiště pro hmyz i stín pro kolemjdoucí. Na necelých dvaceti hektarech tu leží jedna z nejpestřejších lokalit celého Slezska.
Reportáž z klimatické konference o dezertifikaci COP 17 ze země bohaté na nerostné suroviny, která však čelí stále většímu nedostatku pastvin a vody. Co se řešilo a nevyřešilo v mongolském Ulánbátaru?
Fotovoltaická elektrárna v areálu firmy v Dobřanech u Plzně se loni zasloužila o výrazné snížení uhlíkové stopy společnosti Pebal. O tom, jak výrobce obalového materiálu řeší nefinanční reporting, Ekonews hovořily s manažerem pro ESG, logistiku a marketing Danielem Myslíkem.
Tam, kde se ještě na konci devadesátých let těžilo hnědé uhlí, se dnes rozkládá rekreační jezero Milada. Jeho proměna ukazuje, že rekultivací obnova krajiny nekončí. Teprve pak začíná hledání toho, jak má nové území fungovat pro přírodu i lidi.
Pokud lidé nebudou investovat do adaptačních opatření, mohou očekávat značné finanční ztráty. To je známá věc. Jakou hodnotu však adaptační opatření mají? Na tuto otázku se pokusil odpovědět nedávný výzkum neziskové organizace World Resources Institute.
Pitná voda v Evropské unii podléhá od ledna letošního roku hygienickým limitům i pro takzvané „věčné chemikálie“. Lidé mohou zjistit, co jim teče z kohoutku díky nové mapě, která vychází z dat od vodáren. Posílat mohou také vlastní laboratorní rozbory.
Odbor 69, pod nímž se na ministerstvu financí vedeném Alenou Schillerovou z ANO skrývala udržitelnost, od září skončil. Došly peníze z Evropské unie. Přežila z něj jen malá část, která se přesune v rámci úřadu jinam. Ostatní místa byla škrtnuta, a to včetně těch, kde pracovali experti na podkladech pro klíčovou směrnici o energetické náročnosti budov.
Česko nedodá do Bruselu včas návrh plánu obnovy přírody. Podle ministra Igora Červeného by opatření stála až 15 miliard ročně a chce nejdříve vyjednat v EU finance. Podle expertů to je ale naopak. Nejprve je třeba poslat návrhy a k nim se vyjednávají peníze.
