Mnohé firmy budou kvůli balíčku změn Evropské komise pravděpodobně zveřejňovat nefinanční zprávy dobrovolně. Za jakých okolností se jim vyplatí nechat zprávu nezávisle ověřit třetí stranou? A které standardy jsou pro takové zprávy vhodnější?
Nejlepší způsob dekarbonizace je nespotřebovat energii, která není nezbytně nutná. To si před lety řekli v rodinné firmě Beneš a Lát a začali se věnovat snižování energetické náročnosti. O tématu jsme v ESG podcastu Ekonews hovořili se spolumajitelem společnosti Janem Látem.
Rašelina je běžnou součástí substrátů, zahrádkáři si ji oblíbili pro kyselé pH a přirozenou schopnost zadržovat vodu. Jenže její těžba představuje pro přírodu zátěž, navíc je velkým úložištěm uhlíku. Některé státy proto už její použití pro zahrádkáře zakazují.
Nakolik rozvinutý je trh služeb, které mají pomáhat malým a středním firmám s dobrovolným reportováním udržitelnosti? Tuto otázku si položil EFRAG a vznikly z toho dvě nedávno zveřejněné zprávy. Výsledkem je souhrn 100 digitálních nástrojů a 223 platforem a iniciativ.
Nízkoemisní zóny už fungují ve více než 300 evropských městech. V Česku se zatím nepřipravuje žádná, přestože ministerstvo životního prostředí letos na jaře jejich zavedení zjednodušilo. Do roku 2030 nicméně bude potřeba najít řešení, jak splnit přísnější limity pro kvalitu ovzduší.
Z analýzy výročních zpráv několika velkých evropských bank vyplývá, že pilíř Governance se stal páteří udržitelnosti finančního sektoru. Ačkoli se pozornost veřejnosti často soustředí na klimatické cíle, banky samy dnes považují kvalitní řízení a etiku za klíč k finanční stabilitě, důvěře investorů i dlouhodobé výkonnosti.
V Černovicích na pomezí Jihočeského kraje a Vysočiny myslí na přírodu jako na součást každodenního života. Kombinují vše od zadržování vody v krajině přes pasivní obecní domy a vlastní zdroje energie až po základní Ekoškolu.
Evropská komise vybrala deset „strategických“ lithiových projektů, které mají zajistit Evropě vlastní zdroj suroviny klíčové pro výrobu baterií a snížit závislost na Číně.
Ekonews se v anketě mezi tuzemskými bankami ptají, jakou roli hraje při udělování úvěru uhlíková stopa a jak obtížně se jim získávají data, podle nichž mohou posuzovat rizika související s udržitelností. Tentokrát odpovídala Blanka Beranová, výkonná ředitelka pro udržitelnost skupiny ČSOB.
Poradenská společnost mutualus představí v úterý 4. listopadu zprávu „Implementace udržitelnosti českými podniky 2025“. Výzkum odhalil, co dělá tuzemským firmám při zavádění ESG největší potíže a jak se jim vyhnout.
