Státy Evropské unie musejí do necelých dvou let zavést opatření, díky nimž domácnosti, restaurace, jídelny a malé obchody mají snížit potravinový odpad do roku 2030 o 30 procent oproti průměru let 2021 až 2023. Zpracovatelé a výrobci potravin pak o deset procent. Jak si s tím poradí?
Zdravé školní vaření nemusí být dražší. V mateřské škole v Dobroměřicích vaří převážně z lokálních surovin a dbají na co nejmenší množství potravinového odpadu. Za to, že děti jedí zdravě a navrch se naučí zodpovědnému přístupu k jídlu, školka získala jako první v Evropě zlatý certifikát SchoolFood4Change.
Mezinárodní organizace pro normalizaci zavedla první globální normu ISO, která pomáhá organizacím měřit biodiverzitu a podle toho reagovat. Vypracovali ji odborníci z více než šedesáti zemí zemí a je v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN.
Zemědělci mohli od ledna kombinovat výrobu elektřiny s pěstováním plodin. Prozatím to šlo pouze nad sady, vinicemi a dalšími trvalými kulturami. Od listopadu by na seznamu měla přibýt orná půda se zeleninou.
K lakování skutečnosti na zeleno se firmy uchylují v souvislosti s biodiverzitou mnohem častěji než dříve, vyplývá z aktuálního vydání Greenwashing Report 2025. Ten zveřejnila mezinárodní platforma RepRisk. Z odvětví jsou nejčastějšími dlouhodobými „natěrači“ reality aerolinky.
Výzkumníci varují před „koktejly“ pesticidů a riziky kontaminace ekologických plodin ze sousedních konvenčních farem. Rezidua pesticidů měřili v šesti typech plodin sklizených v deseti evropských zemích.
Velké evropské bankovní skupiny procházejí zásadní transformací. ESG faktory se přesunuly z periferie do centra finančního rozhodování a reportingu. Bankovní skupiny ING, Erste či KBC již nepovažují udržitelnost za pouhý doplněk své strategie, ale za nedílnou součást řízení rizik, tvorby hodnoty a dlouhodobé odolnosti.
„Manažer udržitelnosti má firmu provádět úskalími zavádění udržitelnosti do praxe, ale nemá ji zbytečně zatěžovat,“ popisuje Vladimír Kočí, vedoucí Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie na VŠCHT.
Signatáři dopisu varují, že další odklad zavedení zákona bude mít negativní dopad na klimatickou změnu a byl by nespravedlivý vůči podnikům a jejich dodavatelům, kteří do souladu s nařízením investovali nemalé prostředky.
Lyžařská střediska se pomalu chystají na zimu a musí počítat s tím, že kvůli zvyšování průměrné teploty pozvolna ubývá dnů se sněhovou pokrývkou. To nutí provozovatele lyžařských středisek k investicím do infrastruktury, která zajistí umělý sníh a co nejdelší provoz během roku.
