Už zanedlouho se začnou proměňovat bytové projekty, rodinné domy i veřejné budovy. Proč? Docházejí totiž nerostné suroviny, jako jsou písek či kamenivo. Řešením je co nejvíce využívat materiály z budov, které se bourají, a současně stavět úsporněji.
Erika Šlachtová po manželovi v květnu loňského roku zdědila polovinu firmy Carbonlytics Company a na podzim od společníka druhou polovinu koupila. Firma se soustředí na pomoc firmám s agendou podnikové ekologie, ISO normami či ESG reportem dle směrnice CSRD.
Budovy v Česku podle údajů platformy Fakta o klimatu z roku 2021 odpovídají za asi devět procent emisí oxidu uhličitého. To se má změnit. Energetické úspory a renovace s využitím evropských dotací už probíhají, pod největším tlakem jsou nyní veřejné budovy.
Najdete ho v mýdle, sprchovém gelu nebo laku na vlasy. Lilial má silnou květinovou vůni a v přírodě se přirozeně nevyskytuje. Neměl by se už bezmála tři roky vyskytovat ani v kosmetice, ale ze zákazu si prodejci hlavu nedělají.
Výroba zeleného vodíku měla být součástí projektu Green Mine skupiny Sev.en miliardáře Pavla Tykače, který žádá o dotace z fondu na transformaci uhelných regionů. Nyní ji firma odložila.
Zavedení nových požadavků na reporting udržitelnosti je složitý proces. Zde je deset hlavních kroků, které firmě pomohou správně splnit požadavky CSRD a ESRS.
Zprávu o udržitelnosti budou muset za rok 2025 nově zveřejnit další téměř dva tisíce tuzemských firem. Ekonews přinášejí přehlednou tabulku, co všechno musejí po celý rok sledovat, aby to uvedly ve svých zprávách. Ty budou vypracovávat v roce 2026.
Češi od loňského srpna mohou sdílet elektřinu. Posílají ji z chaty do bytu, nebo v rámci nezávislých společenství v rámci obce. Vyplatí se jim to finančně, navíc elektřina pochází ze „zelených“ zdrojů.
Zprávu o udržitelnosti budou muset za rok 2025 nově zveřejnit další téměř dva tisíce tuzemských firem. Ekonews přinášejí přehlednou tabulku, koho se povinnost dotýká nyní a koho se dotkne v následujících letech.
Odhaduje se, že člověk přetvořil svou činností až 80 procent plochy všech ekosystémů. Loni v srpnu vstoupilo v platnost nařízení Evropské unie o obnově přírody, které by mělo stav zlepšit. Jak konkrétně by to mohlo vypadat, popisuje ekolog a půdní biolog Jan Frouz.
