Evropská unie zavádí jednotný monitoring půdy, který má zvrátit její špatný stav napříč kontinentem. Hledá také prostředky na obnovu. Globálně již působí 24 fondů zaměřených na tuto oblast, které spravují přibližně 4,4 miliardy dolarů.
Miliony hektarů ukrajinské půdy zasáhly výbuchy, těžké kovy, ropné látky i pohyb vojenské techniky. Zemědělci teď musí zjistit, zda se na polích dá bezpečně hospodařit. Mapuje se rozsah kontaminace a hledají se způsoby, jak poškozenou krajinu vyčistit.
Bývalé vojenské újezdy a střelnice patří k vzácným lokalitám české přírody. Proč tato místa bez lidské péče zanikají a jak je udržet při životě, vysvětlují experti na management území z organizace Beleco Pavel Marhoul a Jiří Koptík.
Nestačí jim, že je káva dobrá. Musí být také fér k lidem i přírodě. V Kostelci nad Labem znají původ každého zrna, prodávají kávu bezobalově a dávají práci lidem se zdravotním znevýhodněním.
Evropě chybí na ochranu a obnovu biodiverzity každoročně desítky miliard eur. Veřejné rozpočty to pokrýt nedokážou, Evropská komise proto hledá způsoby, jak přilákat soukromý kapitál – připravuje model přírodních kreditů.
Zatímco Polsko staví obnovitelné zdroje raketovým tempem, v Česku projekty narážejí na vlnu mýtů. O tom, proč je chyba přešlapovat na místě, i o iniciativě Nová energie Česka hovořil s Ekonews Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky.
„Už teď musíme řešit náklady spojené s odstraňováním existující kontaminace. Klíčové je však zabránit tomu, aby tyto látky do životního prostředí dále dostávaly a hromadily se v lidském těle,“ uvádí švédská politička Jessika Roswall.
Středočeské Kněžice se už bezmála dvacet let spoléhají s dodávkou tepla na vlastní bioplynku a kotelnu. Kvůli končící podpoře ale budou muset omezit výrobu, nebo úplně skončit. Podobný osud přitom hrozí desítkám dalších stanic po celé republice.
Na dosažení klimatických cílů bude Česko potřebovat dva biliony ze soukromých zdrojů. Klíčovou roli v jejich zajištění sehrají banky, které klimatická kritéria promítají prakticky do všech financovaných projektů napříč sektory, jak popisuje Jan Troják z ČSOB.
Jiří Šindelář společně s ochranáři proměnil zarostlý areál prvorepublikové botanické zahrady v živé ekocentrum. Místo sádek vznikají nádrže pro ohrožené vodní druhy a do prostoru, který desítky let chátral, se vrací jak příroda, tak vzdělávání.
