Větrná energie v Česku čelí protivětrům na několika frontách. Část akceleračních zón, které měly nastartovat výstavbu větrníků, se škrtne a nové vznikat nebudou. Aktivity protivětrného hnutí se stupňují a referenda čím dál tím častěji vedou k zamítnutí výstavby.
„Proslýchá se, že z původních osmdesáti zón pro větrnou energii zvažují dvacet šest až třicet vypustit,“ říká bývalý vrchní ředitel sekce ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí Petr Holub.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které má vymezování akceleračních oblastí v gesci, konkrétní číslo potenciálně škrtnutých zón uvádět nechce. Aktuálně je zavaleno připomínkami. Eviduje více než 13 tisíc podání, přičemž v každém podání může být i několik připomínek najednou. Hotovo přitom má být už do konce srpna, kdy má vláda akcelerační oblasti schválit. Pokud tak neučiní, hrozí, že přijde o miliardy z Národního plánu obnovy.
„Předpokládá se redukce počtu akceleračních oblastí, ale definitivní číslo bude jasné až po rozhodnutí vlády v létě tohoto roku,“ uvádí tisková mluvčí resortu Veronika Lukášová.
Kraje byly dřív konstruktivní
Veřejně je známý případ Libereckého kraje, v němž podle původního plánu mělo vzniknout pět oblastí pro zrychlenou výstavbu větrných elektráren. Nakonec tam ale s největší pravděpodobností nebude ani jedna, zůstanou jen dvě oblasti pro solární energii. Proti větrným akceleračním zónám se postavily místní obce i vedení Libereckého kraje. Vadilo jim, že MMR vymezení zón nekonzultovalo s vedením měst a obcí, u nichž měly větrníky stát.
Podle Holuba se ještě za jeho působení na ministerstvu životního prostředí o akceleračních zónách s kraji jednalo. Konzultace přímo s dotčenými obcemi měly probíhat nad prvním návrhem akceleračních oblastí v prvním čtvrtletí tohoto roku.
„Se všemi kraji to bylo projednané a některé kraje, tehdy i Liberecký kraj, byly konstruktivní. Hodně krajů říkalo: Navrhněte nám to, my sice musíme být proti, ale ve výsledku bude pro nás lepší, když to vymezí stát a nebudeme muset my,“ popisuje Holub.
„Projednávání s dotčenými obcemi bylo původně plánováno na první kvartál, jenže první návrh akceleračních oblastí se po změně vlády zdržel,“ dodává odborník. „Samozřejmě, pokud by byl dříve zákon, tak je větší časový polšťář, ale ten byl v minulé sněmovně zaparkovaný půl roku, protože v předvolebním roce byla sněmovna často zablokovaná,“ doplňuje Holub.
Zatímco se některé akcelerační oblasti budou škrtat, nové vznikat nebudou. „Ve Změně číslo dva Územního rozvojového plánu nebudou navrhovány žádné nové akcelerační oblasti celostátního významu nad rámec návrhu pro společné jednání a veřejné projednání,“ uvádí mluvčí Lukášová. „Předpokládáme, že i po redukci provedené na základě společného jednání a veřejného projednání budou naplněny požadavky Národního plánu obnovy. Kraje a obce mohou ve svých územně plánovacích dokumentacích vymezit další akcelerační oblasti krajského a místního významu,“ upozorňuje Lukášová.
Více větrníků, zato méně moderních
Podle Národního plánu obnovy má být možné v oblastech pro zrychlenou výstavbu větrníků a solárů postavit zdroje o výkonu minimálně tří gigawattů. V původním návrhu akceleračních zón, který ministerstvo pro místní rozvoj představilo v polovině dubna, byl celkový výkon větrných elektráren odhadován na 4,5 gigawattu, v případě solárních elektráren šlo o 1,5 gigawattu. Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že stát má dostatečnou rezervu a zóny škrtat může.
Odborníci ale dlouhodobě upozorňují na problém s výškovými limity větrných elektráren. V podstatné části zón ministerstvo stanovuje maximální výšku větrníků, kvůli níž nebude možné na místě postavit nejmodernější zařízení. A pokud bude stát chtít dosáhnout požadovaných gigawattů, bude muset paradoxně postavit víc elektráren. Menší turbíny totiž zpravidla vyrábějí méně elektřiny, takže k dosažení stejného výkonu je potřeba větší počet zařízení.
Když orají, tak se nesmí točit
Dalším problémem v návrhu akceleračních zón je podle Holuba režim po orbě a sklizni. „V podmínkách akceleračních oblastí je napsáno, že po orbě a sklizni musí elektrárna určitou dobu stát. Je to z důvodu ochrany ptáků,“ vysvětluje odborník. „Když se pole zoře nebo sklidí, tak vylezou hraboši, hmyz a kořínky. Ptáci tam mají více potravy, takže jich tam typicky nalétá víc. Je tím pádem logické elektrárnu na nějakou dobu utlumit nebo zastavit. Jenže když jsme se bavili s ochranáři, tak shoda byla na tom, že stačí jeden, maximálně tři dny, potom už je to vyžrané. Nicméně v návrhu akceleračních zón je napsáno pět dnů, což je maximalistický a zbytečný požadavek,“ popisuje Holub.
„Snížení počtu akceleračních oblastí nebo jejich zmenšení je přirozený výsledek projednávání, v tom problém nevidím. Ale uplatnění omezujících podmínek, které by fakticky bránily výstavbě moderních technologií, v těch akceleračních oblastech, které vláda ve výsledku vymezí, to je úplně nesmyslné. Snad k tomu nedojde,“ doufá Holub.
Vedle Libereckého kraje MMR v návrhu vypořádání připomínek počítá s vypuštěním dvou ze čtyř navržených větrných oblastí i v Pardubickém kraji. Některé oblasti se škrtnou kvůli zájmům armády. „Jsou tam minimálně tři, o kterých víme, že je můžeme seškrtnout, a to z důvodu požadavku armády a složek na ni navázaných, protože by to mohlo narušovat radary a další věci,“ uvedl před necelými dvěma týdny v pořadu Za pět minut dvanáct ministr životního prostředí Igor Červený.
Dvě oblasti se mají škrtnout kvůli zájmům armády – Pomezí, nacházející se právě ve zmíněném Pardubickém kraji, a Kryštofovy Hamry v Krušných horách. Nutno poznamenat, že v Kryštofových Hamrech již elektrárny stojí, jde o jeden z největších větrných parků v Česku.
„Do plánované oblasti spadá celkem šestnáct stávajících větrných elektráren – konkrétně třináct z projektu Kryštofovy Hamry a všechny tři elektrárny z projektu Rusová,“ uvádí tisková mluvčí resortu obrany Magdalena Hynčíková. „Oba tyto projekty schválilo Ministerstvo obrany už v roce 2004, a to s tím, že jejich povolení bude platit 20 let. Elektrárny byly následně postaveny – v Kryštofových Hamrech v roce 2007 a v Rusové v roce 2006,“ popisuje mluvčí.
Nové větrné elektrárny by mohly představovat překážku pro nedaleký radar Hrušovany. A ani stávající větrníky nejsou podle ministerstva do budoucna bez problému. „Je důležité brát v potaz, že území kolem radaru Hrušovany začalo Ministerstvo obrany vymezovat až na přelomu let 2007 a 2008, tedy až po tom, co už tyto větrné elektrárny stály. Z tohoto důvodu je Ministerstvo obrany musí v tomto území respektovat, ale jen po dobu, na kterou byly původně povoleny – tedy 20 let,“ upozorňuje Hynčíková.
Protivětrné hnutí přitvrzuje
Ministerstvo pro místní rozvoj uvádí, že nejvíce připomínek chodilo přímo od občanů. Nejde o náhodu. V posledních měsících se v souvislosti s konáním připomínkového řízení rozjela rozsáhlá antivětrná kampaň. V sálech kulturních domů a obecních hospod se odehrávaly besedy, na nichž kromě dezinformací o dopadu větrných elektráren na zdraví zaznívaly konkrétní návody, jak se lidé mají proti větrníkům a akceleračním zónám bránit. Na webu ZastavVTE, za kterým stojí politická strana Svobodní, bylo možné stáhnout si vzorové podklady pro připomínky k akceleračním zónám.
Podrobně tyto aktivity mapuje Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Z její nejnovější analýzy vyplývá, že protivětrných besed od podzimu loňského roku přibývá. „Nejvíc jich bylo v květnu, nejspíš právě v souvislosti s připomínkovým řízením k akceleračním zónám,“ uvádí spoluautor analýzy Petr Vidomus. Ta mapovala 37 mimopražských besed konaných od srpna loňského roku do letošního května, přičemž sedmnáct z nich se odehrálo právě v květnu. Vidomus ale upozorňuje, že některé debaty mohly v datech chybět, protože je výzkumný tým nemusel zachytit.
Podle analýzy AMO nejsou besedy projevem spontánního lokálního odporu k výstavbě větrných elektráren, ale strategicky řízenou kampaní. Na debatách s místními se často objevují tytéž tváře, zejména Hynek Beran a Ivan Noveský, kteří se prezentují jako nezávislí odborníci, ačkoliv jsou spjatí s politickou stranou PRO.
Přímý kontakt s občany vesnic a obcí se protivětrnému hnutí začíná vyplácet. V říjnu v souvislosti se sněmovními volbami proběhlo osmnáct referend. V osmi případech si obce odhlasovaly výstavbu, v deseti případech větrné elektrárny na svém území zamítly. Letos od ledna do května se konalo sedm referend a tam už šest obcí hlasovalo proti výstavbě a jen jedna pro. „Určitě na to besedy vliv mají. Často se konají tam, kde občané chtějí vyvolat referendum, anebo tam, kde už je referendum naplánované,“ dodává Vidomus.
Tento text vznikl díky grantu od Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Sára Mazúchová
Sára začínala ve studentském časopise Brainstorm. V ekonomické redakci MF Dnes a iDNES.cz ji naprosto pohltilo téma energetiky, kterému se bude věnovat, dokud to bude zajímavé (tedy s největší pravděpodobností až do konce svých dnů). Má dvouletého syna a až na to jednou bude mít čas, napíše knížku.
