Billboardy na každém rohu, přístřešky hromadné dopravy se světelnými panely, reklamní „směrovky“ na stožárech pouličního osvětlení a trakčního vedení. Některým obyvatelům Prahy vadí přemíra vizuálního smogu. Firmy a někteří majitelé domů si naopak stěžují, že je magistrát omezuje.
Internetem se šíří petice týkající se reklamních plachet na domech, billboardů a dalších nosičů v pražských ulicích. Autorům té s názvem „Nechceme další reklamu v Praze (Praha nesmí být skanzenem vizuálního smogu)“ vadí třeba to, že z domů nemizí reklamní plachty, i když nesmějí být podle nařízení magistrátu na domech v památkové rezervaci a zónách a ve zbytku Prahy na stěnách s okny. Tato petice zatím nasbírala přes 2,5 tisíce podpisů.
Druhá petice Za spravedlivou regulaci reklamy v Praze, za níž stojí vlastníci domů, naopak kritizuje přílišné omezování ze strany magistrátu a označuje ho za diskriminační. Celkový počet sesbíraných podpisů není znám. Petici sestavila Zdeňka Lorencová, která na dotazy Ekonews nereagovala.
Obě petice by mělo projednat tento týden pražské zastupitelstvo.
Plachty mizí pomalu
Firmy, které umísťují reklamní plachty, se dříve obrátily na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Některé z nich se obracejí kvůli zákazu na ministerstvo průmyslu a obchodu. Plachty má na starosti magistrátní odbor živnostenský a občanskosprávní. Pokuta za protiprávně instalovanou plachtu může dosáhnout až dvou milionů korun. Jak uvedl radní pro majetek Adam Zábranský na svém facebookovém účtu, za rok a půl do konce roku 2025 zmizelo 363 plachet.
„Od ledna 2026 bylo odstraněno na základě vlastní činnosti a podnětů občanů či jiných subjektů 82 reklamních plachet. Ve stejném období zároveň evidujeme 237 reklamních plachet, které jsou předmětem řízení s šiřiteli,“ sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman. Nařízení sleduje kromě plachet chodníkové reklamní stojany, letáky, reklamní rikši či maskoty.
Pražská zastupitelka Kristýna Drápalová vnímá petici vlastníků domů jako tlak, jehož prostřednictvím šiřitelé reklamy zkoušejí nařízení o plachtách změkčit. „Jsem přesvědčená, že petici majitelů domů organizují reklamky, které je mobilizovaly. Nelíbí se jim, že reklamní plochy přibývají, třeba v metru, ale že plachty byly v části Prahy zcela zakázané. Argumenty, že to zdraží bydlení, jsou absurdní,“ myslí si Drápalová.
Městské organizace situaci zhoršují
Zadavatelé reklamy se za plachty necítí odpovědní, nejviditelnější je v tomto ohledu asi internetové tržiště Alza.cz. „Tyto plochy vždy využíváme prostřednictvím smluvních partnerů – firem, které se na jejich provozování a pronájem specializují. Alza.cz jako zadavatel reklamy odpovídá za její obsah. Proto máme nastavené kontrolní postupy, aby reklamy byly v souladu s právními předpisy i etickými zásadami,“ uvedla PR manažerka Alza.cz Eliška Čeřovská.
„Pokud nám nasdílíte konkrétní lokality, rádi je předáme našim smluvním partnerům k prověření,“ doporučila Ekonews.
Jak je ale patrné i z facebookové skupiny Přidej s a strhni to, lidé často tržiště Alza.cz s konkrétními příklady oslovují. A reakci dostávají podobnou jako Ekonews. Oslovené společnosti Superboard a AdServis, které patří mezi provozovatele plachet, na otázky Ekonews nereagovaly.
Iniciativa Přidej se a strhni to upozorňuje i na chování městských organizací, které není v souladu s magistrátním živnostenským odborem. Městské společnosti dokonce problém podle iniciativy ještě zhoršují.
„Městská organizace Technologie hl. m. Prahy věší na sloupy veřejného osvětlení nelegální reklamní panely. Dopravní podnik hl. m. Prahy vypsal tendr na pronájem sloupů trakčního vedení k umístění další reklamy – a to krátce poté, co cestující s nelibostí zaznamenali instalaci obtěžujících LED reklamních panelů v tunelech metra. Agresivní LED obrazovky obsadily nově instalované přístřešky městské hromadné dopravy. Odbor pozemních komunikací a drah pražského magistrátu dlouhodobě a soustavně ve věci povolování billboardů postupuje v rozporu se zákonem,“ píše se v petici, která požaduje, aby Praha přestala být „zaostalým skanzenem vizuálního smogu“.
Méně reklamy, vyšší příjmy
Zakladateli iniciativy Přidej se a strhni to Zdeňku Jahnovi nejvíc vadí právě šíření reklamních cedulí na světelné stožáry a stožáry trakčního vedení. „Po dlouhé době jsme se zbavili reklamních orientačních tabulí, které provozovala firma Bulldog reklama, a teď tady máme nové na stožárech,“ říká Jahn. „Dopravní podnik se vytahuje, že snižují reklamní smog, ale reálně dělá opak,“ dodává.
Jak upozornily Seznam Zprávy, Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) nedávno nabídl k reklamě 5600 tramvajových sloupů, a to i v památkově chráněném území města. Následně soutěž pozastavil. Městská firma musí dle svého vyjádření přepracovat soupis míst, kam reklamu pustí.
DPP nicméně trvá na tom, že trvale pracuje na snižování vizuálního smogu. Poslední „pasportizace“ reklamních ploch v majetku DPP podle mluvčího Daniela Šabíka proběhla v roce 2016, kdy podnik napočítal 155 100 kusů jednotlivých ploch využívaných k reklamním účelům.
„V současné době však DPP smluvně využívá pouze 33 143 kusů. Po pasportizaci DPP postupně masivně zredukoval jednotlivé plochy například na 600 tramvajových vozech, nebo zrušil konkrétní typy nosičů jako billboardy, superboardy, podlahové polepy v metru, polepy schodů a podobně,“ sdělil Šabík. Počet reklamních zařízení se tak podle něj snížil o téměř 80 procent. Příjmy z reklamy naopak vzrostly na čtvrt miliardy korun ročně ze 61 milionů v roce 2016.
Tykačova dcera má lampy
Poptávkové řízení na pronájem reklamních ploch na sloupech trakčního vedení DPP podle mluvčího podnik vypsal proto, že pravomocně vyhrál soudní spor s firmou Erflex, která tyto sloupy doposud užívala. Díky tomu může vysoutěžit nového nájemce. Z původních 8400 sloupů chce nabídnout k pronájmu 1120 sloupů.
Součástí nabídky jsou i LED reklamy v tunelech metra, které provozuje společnost European Digital Industries. Podle Šabíka musel nájemce úspěšně absolvovat desítky testů a měření, doložit splnění všech bezpečnostních, protipožárních certifikací i norem, vyžadovaných pro zařízení instalované a provozované v metru, včetně zdravotních atestů. Reklamu v tunelech metra nařízení magistrátu nijak podle mluvčího Hofmana neomezuje.
„Mnoho lidí mluví o negativním vlivu například na epileptiky, ale to nedokážu odborně posoudit. V každém případě je to nepříjemné a agresivní ze strany DPP směrem k cestujícím,“ říká Jahn.
Podobně jako DPP si počíná společnost Technologie hlavního města Prahy (THMP), která pronajala k umístění reklamy přes tisícovku sloupů veřejného osvětlení společnosti Eltodo Veroniky Tykačové, dcery miliardáře Pavla Tykače. Podle zjištění webu irozhlas.cz a Radiožurnálu nejméně 130 takových lamp leží v památkových zónách.
THMP eviduje zhruba 1400 reklamních směrovek na veřejném osvětlení. „THMP v této oblasti postupuje v souladu s uzavřenými smlouvami, které vzešly z veřejné soutěže. Součástí těchto smluv jsou zároveň Pravidla umisťování reklamních ploch na sloupech a stožárech na veřejných prostranstvích hlavního města Prahy, která dodržujeme,“ tvrdí Lenka Růžková, vedoucí oddělení komunikace a marketingu THMP.
Kontrolní výbor projedná petice
THMP má v pachtu také přístřešky MHD patřící městu, v nichž jsou vedle tradiční reklamy i blikající LED obrazovky. Reklamu provozuje na trhu dominující společnost BigBoard. V noci už kvůli stížnostem muselo dojít ke snižování intenzity svícení.
„V tuto chvíli se nechystáme ke snižování jasu DCLV za denního světla. V noční době jsou obrazovky již sníženy na minimum a při tomto nastavení podle provedeného měření splňují veškeré aktuálně platné legislativní požadavky,“ prohlašuje Růžková.
Petenti mají v plánu představit své požadavky tento týden na kontrolním výboru a následně na zastupitelstvu. „Na kontrolním výboru by zároveň mělo být projednáno počínání magistrátního odboru pozemních komunikací a drah, který povoluje billboardy. Podali jsme podnět ombudsmanovi i řediteli magistrátu. Víme o sedmi desítkách případů, kdy postupovali špatně. Byl bych spokojen, kdyby to kontrolní výbor alespoň takto pojmenoval, že odbor dlouhodobě postupuje špatně,“ shrnuje Jahn.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
