Bleskové povodně a větrná eroze přiměly obec na kraji Českého Švýcarska k akci. Během 28 let vybudovala Růžová promyšlený systém opatření od kilometrového průlehu přes přírodní biotop až po obří kořenovou čistírnu, která ročně šetří statisíce za elektřinu.
Růžová leží jen několik kilometrů od Děčína, na samém okraji Národního parku České Švýcarsko. Když člověk stojí na místní futuristické betonové rozhledně na Pastevním vrchu, vidí, jakou spoušť za sebou v parku zanechal požár, který tu vypukl před více než čtyřmi lety.
Krajina se postupně vzpamatovává, správa parku dává prostor přirozené sukcesi. Dřevo a popel slouží jako živiny pro nový život a spálené jehličnany postupně nahrazují odolnější listnáče.
„Od míst, kde hořelo, nás odděloval jenom kus pole a lesa, kde byl umístěný objekt vytápěný na propan-butan. Museli jsme jednat a hasiči si opravdu dali do těla,“ vzpomíná starostka obce Helena Křížková. „Místní tehdy hodně pomáhali a hasičům vařili. Bylo to kruté, protože jsme byli ze severní strany požárem úplně obklopeni,“ dodává.
Na rozdíl od nedalekého Hřenska sem nemíří tolik turistů, i když pár záchytných parkovišť navíc už museli postavit. Bydlí zde nastálo přes šest stovek obyvatel, ale každé léto a o víkendech toto číslo naroste na dva tisíce, protože sem lidé pravidelně dojíždějí na chaty a chalupy. „Stěhuje se mi sem hodně ajťáků, kteří pracují na dálku,“ podotýká. V obci naopak chybějí pracovníci do služeb.
Jak zamezit bleskovým povodním
Helena Křížková tu starostuje už od roku 1998 a letos běží její poslední volební období. Rozhodla se totiž, že po 28 letech v čele obce znovu kandidovat nebude. Růžovou zná do každého detailu a má za sebou řadu ekologických i komunitních projektů.
Do budování promyšleného systému opatření v krajině se v Růžové pustili poté, co obec opakovaně trápily bleskové povodně a větrná eroze. Každou zimu jim silnice zavály z okolních polí sněhové jazyky. Když je traktor rozhrnul, vítr sníh rychle navál zpět.
Problémy ale nepřicházely jenom v zimě po chumelenici. Starostka mi ukazuje fotografii z léta 2010, na níž dětské hřiště připomíná koryto dravé řeky. „Člověk nikam nemohl odjet, všechny silnice byly zatopené. Byla to poslední kapka. Dovedlo nás to k tomu, že se zadržováním vody musíme něco začít dělat,“ vzpomíná na rok, kdy přívalový déšť a vyprahlá půda způsobily bleskové povodně.
Několik let trvalo provést pozemkové úpravy tak, aby se narovnaly majetkové vztahy mezi obcí, státem a soukromými vlastníky. Namísto roztroušených parcel obec získala do vlastnictví souvislé pásy, na kterých mohla začít zavádět potřebná opatření.
Cyklisté mohou zobat
V okolí obce přibylo několik polních cest. Podél nich se vysázely stovky stromů a keřů. Větrolam tvoří kombinace trnek, planých ovocných stromů, lísek a divokých růží.
„Dívali jsme se hodně do historie na to, co tu v minulosti rostlo a čemu se tu dařilo. V Růžové byla původně velká rybízovna, proto je jedna ze stezek pojmenovaná Ovocná a tvoří ji přes osmdesát keřů rybízů a angreštů. Když po ní jede cyklista, může si zobnout,“ směje se starostka.
Aby odklonili vodu, která při přívalových deštích proudila do obce, vybudovali obrovský průleh o celkové délce jednoho a půl kilometru. Třicet metrů široký příkop tvoří travnaté svahy a roste v něm několik keřů a stovka stromů.
„Když se voda žene z polí směrem do vesnice, průleh je najednou plný. Drží se to tam a my jsme rádi, že nám to neteče do obce a nezaplavuje budovy a sklepy. Je to vážně pěkný pohled, když vidíte, jak systém funguje,“ popisuje.
Na druhé straně vesnice udělali suchý poldr a tři bezodtokové nádrže. Když v létě hodně prší nebo na jaře taje sníh, soustava vodu pojme a ta se z ní pak vsákne pod povrch a udrží se v krajině.
S výsadbou přitom pokračují. „Podařilo se nám získat a zbourat starý areál státního statku a letos jsme tam dokončili nový lesopark. Je to přes jedenáct tisíc metrů čtverečních zeleně. Chceme na něj navázat stavbou pečovatelského domu, aby měli naši lidé kde trávit čas v přírodě,“ plánuje starostka.
Ze starého betonového koupaliště, které místní postavili v sedmdesátých letech v rámci „Akce Z“, udělali přírodní biotop Nový svět. „Věděli jsme, že vody ubývá a velký bazén bychom nezvládli naplnit. Proto jsme vybudovali menší přírodní biotop se dvěma čisticími zónami. Čerpadlo nasává vodu z nádrže, přepouští ji do filtračních polí a čistou vrací zpět,“ dodává.
Namísto betonové čistírny mokřad
Největším projektem obce v posledních letech byla kořenová čistírna odpadních vod. Funguje od roku 2020, vyšla na 90 milionů korun a jsou na ni připojeni téměř všichni obyvatelé. Leží na samém okraji Růžové a na první pohled připomíná spíše mokřad než technickou stavbu.
Na rozdíl od běžných čistíren totiž k provozu nepotřebuje téměř žádnou elektřinu. Voda protéká přes filtrační pole ze štěrku a písku osázená mokřadními rostlinami. O samotné čištění vody se pak starají bakterie, které žijí na kořenech. Protože do tohoto systému nesmí natéct dešťová voda, drží se v kanalizaci odděleně a putuje rovnou do potoka.
„Když vidím, že jiné obce platí jen za elektřinu v čistírně i milion korun ročně, přijde mi to hrozné. A do toho ještě nepočítám obsluhu. Naše celkové náklady s odvozem kalů, sekáním trávy i zaplacením lidí byly loni kolem tří set tisíc korun. To beru jako velký úspěch,“ konstatuje.
Než se ale podařilo obří projekt prosadit, musela přesvědčit váhající zastupitelstvo. „Byla to moje vize. Posadila jsem tehdy zastupitele do autobusu a jeli jsme se podívat po Česku tam, kde už kořenovky mají, aby je viděli v reálu. Potřebovala jsem získat jejich podporu. Ostatní starostové nám na místě ukázali, jak jim systémy fungují, na co si dát pozor a jakým chybám se vyhnout,“ dodává.
Nedotažené věci
Letos starostka dokončuje poslední projekt svého mandátu. Za obecním domem vzniká sportovní areál. Dešťovka ze střechy úřadu se bude sbírat v podzemních nádržích a poslouží k zavlažování hřiště, záhonů i k pohánění hracího prvku pro děti. Stavět by se brzy měla i první část domu s pečovatelskou službou.
Splněné cíle si ze zvyku odškrtává na seznamu. „Mám sice nedotažené věci, ale ty už zůstanou na mých nástupcích. Vidím, že všechno prostě nestihnu,“ přiznává Helena Křížková.
Právě pocit rozdělané práce ji udržel ve funkci déle, než původně plánovala. „Pokaždé, když jsem chtěla skončit, říkala jsem si: ještě musíš udělat tohle a tamto. Ale teď už vidím důchod,“ usmívá se.
Za svoji práci získala starostka a její obec letos Cenu odborné poroty i Cenu novinářů v soutěži Soběstačná obec 2100. V porotě zasedla také redakce Ekonews. Letos se do soutěže pořádané Svazem místních samospráv (SMS ČR) přihlásila více než padesátka různých obcí. Kromě komplexních opatření na zadržení vody v krajině se zapojily i projekty samoobslužných prodejen s potravinami, inovativní sdílení elektřiny přes vlastní kabely nebo pasivní budovy školek.
Cenu veřejnosti, ve které hlasovalo deset tisíc lidí, si odnesly jihočeské Truskovice. Obec ze Strakonicka získala od SMS ČR sto tisíc korun na další rozvoj. Propojila obecní budovy vlastním kabelem, takže sdílí přebytky ze solárů do míst, kde se vlastní elektrárna instalovat nedá. Náklady díky tomu klesly o dvě pětiny.
Pomoc při plánování
Všechny nápady na to, jak udělat obec soběstačnější, si zájemci mohou najít v Atlasu inovací. „Databáze umožňuje vyhledávat a filtrovat projekty podle konkrétních témat – od vodního hospodářství přes smart prvky po komunitní energetiku. Může tak sloužit dalším obcím jako první krok při plánování vlastních projektů,“ říká Michal Svoboda, manažer soutěže a platformy Soběstačná obec 2100 a strategický konzultant udržitelné energetiky.
„Nedává smysl, aby samosprávy vymýšlely znovu to, co už jinde funguje. Díky našemu Atlasu se mohou obrátit na konkrétní obec, která podobné řešení už realizovala, a inspirovat se jejím know-how. A to je často cennější než jakákoli obecná metodika,“ doplňuje.
„Samosprávy uvažují ještě více v souvislostech a šikovně propojují energetiku, nakládání s vodou, odpadové hospodářství či chytré prvky do funkčních systémů. Každá taková inovativní obec a její představitelé si zaslouží obdiv za odvahu, vytrvalost a energii, díky kterým dostávají tato řešení z papíru do života,“ uvádí Tomáš Dubský, první místopředseda SMS ČR.
Karolína Chlumecká
Karolína studuje žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Z témat se věnuje mimo jiné udržitelné módě či komunitní energetice.
