Výrobu potravin si idealizujeme. Kultivované maso z laboratoře je bezpečnější než to z velkochovu

Nabídka rostlinných alternativ v tuzemských obchodech za poslední roky výrazně vzrostla. A to i přes to, že jejich ceny jsou stále mnohonásobně vyšší než u běžných živočišných produktů. V zahraničí jsou v tomto směru dále.

„Výrobci (rostlinných alternativ) nemají férovou startovací pozici… Cena masných produktů či mléka je ´podhodnocená´ tím, že je za ní obrovská dotace, ať už z národního rozpočtu, nebo z evropského, což u rostlinných výrobků není,“ vysvětluje Martin Ranninger, který se podílí na řízení neziskové organizace ProVeg. Ta se stará o propagaci a edukaci v tématu rostlinné stravy.

Nicméně v západní Evropě je už podle Martina Ranningera v tomto směru situace lepší. Což je dáno nejen mnohem širší nabídkou alternativ živočišných produktů, ale i přístupem obchodních řetězců. Ty se totiž na těchto trzích stávají, a bude tomu tak postupně i u nás, důležitým hybatelem změny.

Pro obchodníky představují produkty, které prodávají, hlavní část jejich uhlíkové stopy. A jednou z možností, jak ji snížit, je právě náhrada živočišných produktů, produkujících výrazně vyšší emise CO2, těmi rostlinnými. Řetězce v Německu a dalších zemích s tím už podle Ranningera pracují více než ty místní a kladou tak na nabídku rostlinných alternativ a jejich podporu daleko větší důraz.

„Minulý rok v Německu a potom i v dalších zemích proběhla taková vlna. Začal s tím Lidl, pak se přidal Kaufland a další diskontní řetězce, které pro své privátní značky veggie výrobků vytvořili novou nákupní i prodejní politiku. Zavázali se k tomu, že rostlinné výrobky budou ve stejné nebo nižší cenové hladině oproti těm živočišným,“ popisuje expert ProVeg s tím, že to ve výsledku vedlo ke zvýšení tržeb za tyto produkty.

Nicméně bez ohledu na horší situaci na českém trhu i zde nabídka rostlinných produktů stoupá. Jaké jsou nové výrobky a trendy v rostlinné stravě se mohou zájemci dozvědět i na konferenci News Food Forum, kterou ProVeg pořádá 18. dubna.

Martin Ranninger v této souvislosti upozorňuje i na to, že si současnou výrobu potravin idealizujeme. „Pokud si představíte nějakého malého farmáře, tak takhle se většina potravin v Česku nebo v Evropě neprodukuje,“ uvádí s tím, že kultivované maso vzniká v bezpečnějším prostředí než to z velkochovu.

V podcastu se dále dozvíte:

• jak jsou na tom Češi se spotřebou masa a živočišných produktů a jak se situace mění či nemění
• jaká je nabídka rostlinných alternativ v tuzemských obchodech v porovnání s těmi zahraničními
• jestli se i v Česku můžeme dočkat nižších cen rostlinných produktů jako je tomu například v Německu
• jaký je postoj státu k rostlinným alternativám
• jaké jsou nové trendy v rostlinné stravě v zahraničí a kam směřuje vývoj
• proč se díváme na výrobu živočišných produktů růžovými brýlemi
• jak se vyvíjí názvosloví rostlinných výrobků a spory kolem nich.

Partnerem tohoto podcastu je nezisková organizace ProVeg.

Pozn. aut.: V podcastu zmíněné termíny jako „rostlinná smetana“ či „sýr na bázi mandlí“ či „rostlinná feta“ odkazují na rostlinné alternativy mléčných produktů, nejedná se tedy o živočišné produkty.