Ztrátové růže. V Česku se je už pěstovat nevyplatí, tulipány a pivoňky jsou na tom lépe, říká floristka

Jaký je rozdíl mezi řezanými květinami pěstovanými v Evropě a mimo ni? „Naší silou je to, že jsme malí a pěstujeme velké množství druhů,“ uvádí Lamya Zítková Kourdi, předsedkyně Platformy Výkvět. Trhu totiž dominují květiny dovážené z Afriky a Jižní Ameriky, s nimiž nelze soutěžit cenou.

Lokální produkce řezaných květin tvoří jen velmi malou část tuzemského trhu. Většina jich pochází ze zahraničí. V první polovině tohoto roku obchodníci podle údajů Českého statistického úřadu dovezli do země přes 10,6 tisíce tun řezaných květin v hodnotě 1,74 miliardy korun. To bylo o 27 milionů korun více než v rekordním loňském roce.

Největším dodavatelem je Nizozemsko, odkud pocházelo více než 8,5 tisíce tun květin. Mezi další významné dodavatele patří Ekvádor, Keňa, Kolumbie nebo Německo.

Na rozdíl od potravin Evropská unie nestanovuje žádné limity pro rezidua pesticidů na řezaných květinách. Testy provedené ve Francii a Nizozemsku přitom na dovozových květinách odhalily desítky různých pesticidů, a to včetně látek, jejichž používání je v Evropské unii zakázáno.

Platforma Výkvět sdružuje české a slovenské ekologické pěstitele řezaných květin. Podle předsedkyně sdružení Lamyi Zítkové Kourdi se za posledních pět let počet členů ztrojnásobil a aktuálně je jich 55. Platforma uděluje i svoji certifikaci, která zaručuje ekologické pěstování řezaných květin. „V současnosti má naši certifikaci čtrnáct členů a dalších pět o ni má zažádáno,“ popisuje Zítková Kourdi.

„Gerbery snášejí cestu dobře“

Výsledky testování řezaných květin ve Francii a Nizozemsku potvrdily přítomnost většího množství různých pesticidů v řezaných květinách. Máte zkušenost, že takové výsledky odpovídají běžné praxi při pěstování řezaných květin mimo Evropskou unii?

Řekla bych, že ano. Množství reziduí pesticidů na dovezených řezaných květinách na evropském trhu není nijak hlídané. V Evropské unii jsou stanované limity a systémy kontrol reziduí pesticidů na dovezených potravinách, například u ovoce a zeleniny, na řezané květiny se ale tyto limity nevztahují. Některé květiny tak na sobě mohou mít koktejl dvaceti různých látek. Může jít o pesticidy, konzervanty nebo také barviva, kterými se dobarvují.

Proč se řezané květiny ošetřují konzervanty?

Aplikují se především proto, aby květiny dobře snesly převoz. Nepoužívají se ale u všech druhů, protože některé řezané květiny zvládají přepravu lépe než jiné. Například gerbery nebo růže snášejí chlazení a cestu do Evropy poměrně dobře.

Poslední dobou se stále častěji mluví o zdravotních dopadech pesticidů obsažených v řezaných květinách na floristy a květináře. Setkal se někdo z pěstitelů sdružených v Platformě Výkvět s podobnými problémy?

Většina farmářů, které platforma Výkvět sdružuje, hledala alternativu k dovozovým květinám především kvůli jejich ekologické stopě. Řada z nich ale také pro to, že při práci s konvenčními květinami zažívala alergické reakce.

Kdo je případnému vystavení pesticidům z květin ohrožen nejvíce?

Nejvíce jsou vystaveni pracovníci na plantážích, tedy lidé, kteří s pesticidy přímo pracují. Následují floristé a květináři, protože s květinami přicházejí do styku každý den. Pesticidům ale může být vystaven i koncový zákazník, který květinu vezme do ruky, přičichne si k ní nebo ji například položí na stůl vedle jídla. K expozici může docházet u každého, kdo s takto ošetřenými květinami přijde do styku.

Může zákazník nějak snížit riziko kontaktu s pesticidy při nákupu květin?

Zákazník původ květin na první pohled nerozpozná a ani květinářství často neuvádějí, odkud květiny v jejich nabídce pocházejí. Běžná květinářství je nakupují ve velkoobchodech, které původ většinou znají, takže se zákazník může zkusit zeptat květináře.

Vodítkem může být také sezonnost, tedy období, kdy květina v Evropě přirozeně kvete. Například pivoňky prodávané v září pravděpodobně nebudou pocházet z evropské produkce, protože jejich hlavní sezóna u nás připadá na květen a červen.

Liší se pěstování řezaných květin v Evropě od produkce mimo Evropu?

Velké množství květin určených k řezu se pěstuje ve sklenících nebo na venkovních plantážích hlavně v Nizozemsku. Používání pesticidů je i tam běžnou praxí, nepředpokládám ale, že by se na evropských plantážích používaly látky, které jsou v EU zakázané. Platí tam evropská legislativa a její dodržování je kontrolováno.

Lokální česká produkce tvoří jen velmi malý podíl tuzemského trhu s řezanými květinami. Jak náročné je pěstovat květiny v českých podmínkách?

Pěstování květin v Česku je čím dál těžší kvůli dopadům klimatické změny a extrémním výkyvům počasí. Před dvěma lety se teploty v dubnu vyšplhaly téměř ke třiceti stupňům, následovalo ale prudké ochlazení a velká část květin zmrzla. Problematická jsou také dlouhotrvající období sucha a následné extrémní srážky doprovázené krupobitím.

Květiny je proto potřeba stále více chránit. Ideální je pěstování ve fóliovnících nebo alespoň používání stínících sítí. Myslím, že se do budoucna se sítě stanou standardem, protože dokážou květiny chránit před intenzivním sluncem i kroupami.

„Pryskyřníky, tulipány, pivoňky“

Používají pěstitelé sdružení ve Výkvětu pesticidy nebo jiné přípravky na ochranu rostlin?

Mohou používat přípravky, které jsou schválené pro ekologické zemědělství. Mnohem důležitější je ale podle mě diverzifikace pěstební plochy. Většina květinových farmářů nepěstuje jediný druh, ale několik desítek různých druhů. Když pak přijde škůdce, nenapadne naráz celou plochu, protože chvíli trvá, než se přes různé rostliny rozšíří.

Podobné je to s chorobami. Když například některé květiny napadne rez, mohou být zasažené dva nebo tři záhony, ale dalších patnáct druhů zůstane zdravých. Naší silou je tedy právě to, že jsme malí a pěstujeme velké množství různých druhů.

Jakým druhům řezaných květin se v Česku daří nejlépe?

Velmi oblíbené jsou pryskyřníky, tulipány nebo pivoňky. V létě pak máme ideální podmínky pro jiřiny. Pěstují se u nás také druhy, které špatně snášejí převoz, například kvůli chladu nebo dlouhé době strávené ve vodě. Patří mezi ně třeba krásenky nebo cínie. Daří se tu i slunečnicím. Celkem jde o několik desítek druhů.

Které druhy je naopak v Česku obtížné pěstovat nebo se jejich produkce ekonomicky nevyplatí?

Problematické jsou růže. Nejenže potřebují určité teplotní a světelné podmínky, ale jsou také velmi náchylné k různým chorobám, například plísním. Náročné jsou i gerbery, jejichž pěstování vyžaduje vytápěné skleníky s řízenými podmínkami.  Pro malé lokální pěstitele je provoz takových skleníků z ekonomického hlediska prakticky nereálný.

Jak dlouho trvá sezona českých květin?

Řada lokálních pěstitelů má nevytápěné fóliovníky, případně je pouze temperuje při velkých mrazech. Díky tomu mohou nabízet první květiny už od března, většina začíná v dubnu. Sezonu dokážou pokrýt přibližně do listopadu.

Ještě začátkem 90. let se na jihu Čech ve velkém pěstovaly například růže nebo karafiáty. Proč tato tradice skončila?

Za socialismu se příliš neřešilo, nakolik je pěstování řezaných květin v našich podmínkách ekonomicky efektivní. Když se potom Česko otevřelo globálnímu trhu, začaly sem proudit řezané květiny z celého světa a česká produkce jim nedokázala cenově konkurovat. Ani dnes nemohou lokální pěstitelé řezaných květin cenou soutěžit s dovozem. Je škoda, že se tradice pěstování u nás na určitou dobu prakticky přerušila, takže nová generace lokálních pěstitelů často nemá na koho navázat.

Tento článek vznikl s podporou grantu Journalism Science Alliance.