Místo železobetonu dřevostavby. Samostatné obchody budeme stavět hlavně ze dřeva, říká manažer Penny

Dřevěné prodejny mají za pár let tvořit významný podíl sítě Penny. Obchodní řetězec si je odzkoušel na čtyřech projektech a dávají mu byznysový smysl. Penny plánuje přidat dalších 150 prodejen, a pokud nepůjde o obchod v rámci retail parku či vestavbu, zvolí dřevostavbu.

Vedoucí stavebního oddělení Penny Václav Šíma v rozhovoru pro Ekonews popisuje, že potenciál dřevěných prodejen – přesněji řečeno z CLT panelů – je obrovský. Řetězec spadající do skupiny Rewe proto plánuje dřevo využívat nejen při výstavbě nových prodejen, ale i při rekonstrukcích. Buď se zbourá celý objekt, nebo se demoluje částečně a nová střecha je z dřevěných CLT panelů.

Stavitelé prodejen Penny se snaží hlavně o to, aby byly budovy co nejvíce energeticky soběstačné. U některých projektů si proto už dnes řetězec dělá přípravu na parkovišti na fotovoltaickou elektrárnu.

„To jsme otestovali u prodejny v Počátkách na Vysočině a víme, že to funguje. Teď hledáme smysluplnější ekonomický model, a jakmile ho najdeme, zakryjeme parkoviště fotovoltaikou, dáme tam bateriové úložiště a prodejna bude naprosto energeticky soběstačná i v zimě,“ uvádí Šíma.

„Existovaly limity na využití dřeva“

Kdy jste se dřevem začali, když už máte čtyři projekty?

První dřevěnou prodejnu jsme otevřeli na konci roku 2022 ve Skutči, pracovat jsme na ní začali na začátku téhož roku. Tenkrát se skokově zvedly ceny standardních stavebních materiálů a začaly být nedostupné.

Hledali jsme cestu, jak z toho ven, a našli jsme CLT panely – křížem lepené dřevo a výrobce Stora Enzo, který nám s tím velmi pomohl. Zjistili jsme, že to je velmi jednoduché na projektování i realizaci.

Báli jsme se, aby to byl funkční model. Věděli jsme, že konkurence zkoušela před patnácti lety prodejnu jenom ze dřeva a ukázalo se, že to není cesta. Nebyla tam udržitelnost nejen z pohledu životního prostředí, ale i přípravy projektů a byznysu. Ale my jsme ji v tom našli. Teď už jen zlepšujeme koncept designu, hledáme, jak to zjednodušit, udělat ještě ekonomičtější. S tím souvisejí i technologie, které do toho krásně zacvakly, jako třeba chladicí systém ESyCool společnosti Viessmann s rekuperací tepla a chladu, který v dřevostavbě funguje lépe než v klasických materiálech.

Takže prvotním impulzem bylo to, že vystřelily ceny standardních materiálů, takže jste začali zkoumat jiné možnosti?

Už rok před tím jsme se ke dřevu přibližovali, ale neměli jsme funkční model pro maloobchod. V roce 2022 ještě existovaly limity na využití dřeva týkající se velikosti prodejní plochy, do nichž jsme se nevešli. Museli jsme proto s lokálními autoritami vyjednat výjimku, abychom mohli prodejnu postavit, jak jsme chtěli, aniž bychom dřevo museli natírat protipožárním nátěrem. Hned na začátku jsem říkal: Pokud bude nátěr nutný, tak do toho nejdeme, protože to nedává smysl. Stejně jako dávat do prodejen sprinklery, to by bylo také zdražení.

Ale našli jsme společnou řeč, úřady zareagovaly velmi rychle. Vstoupili jsme tak do světa dřeva a zjistili, že existuje spousta iniciativ na zjednodušení norem a předpisů, aby dřevo mělo šanci být jedním z běžně používaných materiálů i v bytové výstavbě.

Limity, které jste zmiňoval, se od té doby posunuly?

Teď platí limit tisíc metrů čtverečních, což je pro nás ideální. Ale snažíme se ho ještě posunout na 1300 až 1400 metrů čtverečních, kdybychom chtěli stavět větší prodejnu.

Inspirovali jste se někde při stavbě dřevěných prodejen?

Byli jsme první i v rámci skupiny Rewe (kromě Penny do ní patří prodejny Billa, pozn. aut.). Když jsme postavili dřevostavbu, všichni z německé centrály se přijeli podívat, jak to děláme. Supermarkety Rewe jsou teď v Německu také dřevěné a mají je mnohem větší.

Skvělá věc je, že v tom máme velkou podporu skupiny Rewe– mají v sobě udržitelnost mnohem víc než my v ČR. Samozřejmě jsme stále diskont, ekonomika hraje důležitou roli, ale když ukážu, že mám udržitelné řešení, které je ekonomicky srovnatelné s tím ne tolik udržitelným, tak řeknou, ať vyberu udržitelné.

Zmínil jste ekonomiku, jak jsou dřevostavby náročné investičně?

Je to velmi podobné, jsme na stejných číslech. Kromě toho je stavba o měsíc rychlejší,a to je alfa a omega, protože reálně můžeme o měsíc dříve obchod postavit, otevřít a prodávat. Za tím se skrývá velká výhoda.

Jak dlouho tedy stavba trvá?

To je těžké, každá stavba je trošku jiná. Ale my počítáme, že otvíráme do pěti měsíců od okamžiku, kdy přijde první pán s lopatou.

Ze kterého materiálu jste dosud stavěli klasické Penny Markety?

Dříve dominovala železobetonová konstrukce vyplněná cihlami. Pokud šlo o prodejny v retail parku, tam se používají sendvičové PUR panely.

Jaké teď máte plány s dřevostavbami?

Máme dřevostavby ve standardu a v tuto chvíli stavíme tři další. Využíváme dřevo i u stávajících objektů, které rozšiřujeme nebo renovujeme. Pokud například bouráme střechu a dvě stěny, tak nové postavíme střešní konstrukci  z CLT panelů. Nyní je ve výstavbě Český Brod, který se bude asi za měsíc otvírat.

Každá nová prodejna Penny tedy bude dřevěná?

Záleží na typu prodejny a jejím umístění. Máme prodejny buď v retail parku, nebo samostatně stojící. Pokud se projekt začal povolovat před rokem, tak ten už dřevostavbou je. Máme ale také starší projekty, které se povolují déle, a měnit je by znamenalo prodlužování. A to nechceme. Takže ještě několik staveb bude klasických, ale pokud náš objekt stojí samostatně, už to bude dřevostavba.

Totéž plánujete v oblasti renovací?

Tenhle rok bychom chtěli kompletně zdemolovat a postavit nové prodejny v Přelouči a v Blatné, které budou dřevěné. Budeme však zkoušet trošku jiné technologie – hlavní možná nebude CLT, ale rámová konstrukce. Budou to však dřevostavby, chceme jen mít víc variant. Vidím v nich náš největší potenciál, jak snižovat uhlíkovou stopu.

Kde ho vidíte?

Když máme starý objekt, který zbouráme a postavíme místo něj dřevostavbu, tak se v rámci CO2 stopy dostáváme do zisku. To je skoro „nekonečný“ potenciál. Máme totiž 400 prodejen a průměrný věk každé z nich je 20 let.

Co se týká nových staveb, plánujeme přidat ještě zhruba 150 prodejen, z nichž budou část dřevostavby – pokud to nebude retail park nebo vestavba. Za pár let budou mít dřevostavby v našem portfoliu významný podíl.

Zmínil jste uhlíkovou stopu. V porovnání s klasickou železobetonovou stavbou je podle vás nižší o 80 procent?

Ano, ale zatím nemáme výpočet přesně definovaný, to musí přijít z Evropské unie. Za pár let bude uhlíková stopa ohodnocená i ekonomicky, takže to dává velký smysl. Když k tomu připojíme chlazení, které je mnohem efektivnější, fotovoltaiku a další věci, tak stavíme objekt, který z pohledu uhlíkové stopy dává smysl.

Víte, nakolik se uhlíková stopa stavby podílí na celkových emisích prodejny?

To ještě nemáme spočítané, tak daleko ještě nejsme. Teď se hodně soustředíme na provoz, počítáme spotřebu, energie, dodávky zboží. Na tom teprve budeme pracovat.

Ale to 80procentní snížení vychází z nějakého výpočtu…

Umíme vypočítat uhlíkovou stopu standardního objektu a uhlíkovou stopu toho dřevěného. To je včetně výstavby, ale nikoli s provozem.

V téhle oblasti existují různé propočty. Když se bavíte s výrobcem cihel, vyjde cihla lépe…

Právě proto čísla zásadně neakcentuju, protože záleží, co se do toho počítá a kdo to počítá. Poptali jsme tři různé experty, kteří se tím zabývají, jsou renomovaní v rámci českého trhu a došli k podobným výsledkům. Ale všichni říkali, že tam může být spousta proměnných, které mohou výsledek zlepšovat i zhoršovat. Osmdesát procent je to nejnižší číslo, ale není to v tuto chvíli zásadní.

Kde vidíte hlavní přínos dřeva? V nižší energetické náročnosti?

Přínosů je vícero. První věc je, že v Čechách máme neuvěřitelné množství dřeva, které vyvážíme jako nezpracované. To je nejhorší, co můžete se surovinou udělat, že ji nezpracujete a rovnou pošlete do Rakouska nebo do Německa, kde ji využijí. Potenciál dřeva je tu obrovský. Využíváme lokální dodavatele, lokální výrobce a snažíme se zajistit, aby strom byl z Vysočiny nebo odněkud z Česka. To je pro Penny důležité, protože má Česko v DNA. Už jenom to, že postavíme českou prodejnu z českého dřeva s českými firmami, dává smysl.

Co dál?

Druhá věc je udržitelnost a to, jakým způsobem to vnímají zákazníci a zároveň zaměstnanci, kterým se v čistém prostředí dobře pracuje. I stavba je mnohem čistší. Přijede jeden jeřáb, přiběhne skupina montérů  s QR čtečkami, načtou si panely, složí je dohromady a za několik dnů   odcházejí. To je nádhera. Ale udržitelnost je zásadní, protože se díky dřevu dostaneme někam, kde není nikdo jiný v tomto segmentu.

Ostatní řetězce do dřeva nejdou kromě ojedinělých pokusů?

Udělali jsme to jako první, naše sestra Billa v tom teď také pomalými krůčky postupuje. Myslím, že mají dvě prodejny a úplně stejný princip jako my. Sdíleli jsme vzájemně zkušenosti.

„Zakrýváme parkoviště fotovoltaikou“

Jaká je životnost dřevěné stavby ve srovnání s klasickou?

Je úplně stejná a je to o tom, jak se o objekt staráme. Výhoda je, že v prodejnách 24/7 probíhá chlazení nebo vytápění a pak je životnost úplně stejná jako u klasických materiálů. Třeba teď Rewe zkouší, že dřevo se dá jednoduše rozebrat. Takže někde postaví prodejnu, pak ji rozeberou, zvětší a zase složí. Flexibilita ve využití materiálu je obrovská. Řešíme ale i to, co řeší všichni – jakmile budova po 20 nebo 40 letech doslouží, tak s dřevem musíme něco udělat a nemůžeme ho spálit. Musíme recyklovat.

Zmiňoval jste rekuperaci, fotovoltaiku a podobně. To už je dneska standard u každé nové dřevostavby?

Přesně tak, děláme dřevostavbu, do ní dáme technologii Viessmann založené na rekuperaci tepla a chladu, která umožňuje efektivně využívat energii vznikající při provozu chladicích zařízení. Na střechu umístíme fotovoltaiku, a navíc u vybraných projektů na parkovišti děláme přípravu na carport – tedy konstrukce s fotovoltaikami, pod nimiž parkují auta.

To jsme otestovali u prodejny v Počátkách na Vysočině a víme, že to funguje, teď hledáme smysluplnější ekonomický model. Jakmile ho najdeme, zakryjeme parkoviště fotovoltaikou, dáme tam bateriové úložiště a prodejna bude energeticky naprosto soběstačná i v zimě. Počítali jsme to v Počátkách a vyšlo nám, že asi jedno procento z celého času potřebujeme energii ze sítě. V další fázi budeme vytvářet prodejní místa tak, aby byla energeticky soběstačná.

Když říkáte, že hledáte větší ekonomický smysl u carportů, proč zatím nefungují?

Je to ekonomicky opravdu náročné. Zakrýváme parkoviště fotovoltaikou, a navíc je potřeba bateriové úložiště. Ale jakmile budeme umět sdílení energie mezi prodejnami, tak to bude dávat větší smysl. Co carport vyrobí v létě navíc nad potřebu dané prodejny, což je třeba o 50 procent víc, totiž budeme moct poslat na další prodejnu.

Zákon už ale sdílení elektřiny umožňuje…

Ano, ale musíme se tomu věnovat, domluvit se s distributory a nastavit model, který bude funkční.

Kolik procent spotřeby prodejny pokryje fotovoltaika na střeše?

Na prodejny dáváme fotovoltaiku o výkonu zhruba 99 kWp a ta nám pokryje maximálně 30 procent spotřeby prodejny. Víc se tam nevejde.

Máte v plánu další novinky kromě dřeva?

Teď děláme tolik věcí, že se snažíme hlavně stavět. V letech 2022 až 2024 jsme stavěli každý rok jednu prodejnu, která byla pokaždé trochu jiná. Pak nastal přerod a teprve poté, co jsme postavili Hrádek u Rokycan a Českou Lípu, tak jsou si prodejny podobné. Za čtyři roky jsme se dostali ke standardu, který bychom chtěli dělat a držet se ho.

Česká Lípa je vyprojektovaná v systému BIM, přičemž tuto knihovnu chceme plnit, aby to byl standardní pracovní nástroj. Pomůže nám totiž urychlit přípravu staveb.

Co znamená BIM?

To je projekční systém, kde si vytváříme standardní model, protože projekty jsou si velmi podobné. Vyprojektujeme první prodejnu, druhou, a protože systém má v sobě knihovny, u třetího projektu lze implementovat již použité a projektované celky. Tím ušetříme spoustu času v rámci projekce a zároveň to má spoustu návazností na digitalizaci objektů s facility systémem. Projekty díky tomu připravujeme mnohem rychleji a jednodušeji.

První dřevěné prodejny stojí od roku 2022, takže úspory máte už reálně spočítané?

Ano, ty už víme. Vždycky jsme čekali, aby to byl celý rok a byli jsme schopni porovnávat jednotlivé prodejny. Když porovnám dřevěnou prodejnu ve Skutči s Počátkami, které se postavily ve stejném roce a jsou z železobetonové cihly, tak je tam 20procentní úspora energií.

Potenciál je přitom ještě větší, což už také víme. Technologie jsou totiž navržené podle norem, které příliš neberou v potaz, jak funguje dřevo. Je například možné mít všechna zařízení o menším výkonu, protože v dřevostavbě fungují lépe. Ale to také musíme otestovat.

Má dřevo vůbec nějaké nevýhody?

Nevýhodou zatím je, že trh na to není úplně připravený, takže nemáme dostatek dodavatelů. Jsme závislejší na několika firmách, což nikdy není dobře. Ale hledáme cesty, aby se i tohle zlepšilo.

Jinak za sebe zatím žádnou nevýhodu nevnímám. I z pohledu údržby je dřevostavba lepší. Když postavíte cihlový objekt s omítkou, tak pořád řešíte nějaké praskliny, nevypadá to hezky, provoz chce, ať to opravíme. Dřevostavba podobné problémy nemá, maximálně občas poukazují na suk. Říkám jim, že je to dřevo, suk tam zůstane a oni si zvyknou. Pokud se stěna poškrábe, přijde pán, trošku ji vybrousí, natmelí a nikdo nic nevidí. To je také obrovská výhoda.

Co prvoplánový strach, že to bude dobře hořet?

To není pravda. CLT panely mění své fyzikální vlastnosti během požáru pomaleji než ocel.  Všechny námi používané materiály mají požární certifikaci a vyhovují všem normám a předpisům, protože v případě požáru je nejdůležitější ochránit životy zákazníků a zaměstnanců. Na CLT panelech se během požáru vytváří  uhlíková vrstva zpomalující hoření, takže ano, nakonec shoří, ale velmi pomalu.