Krajina na Mostecku prošla v uplynulých desetiletích zásadní proměnou a postupně se do ní vrací život. Čtyři zbývající povrchové doly ale rekultivace teprve čeká. Právě proměny Mostecka, stav životního prostředí a geologická rizika spojená s těžbou a jejím útlumem dlouhodobě sleduje společnost VUHU Most.
Zákaz starých neekologických kotlů se blíží. Týká se 150 tisíc českých domácností. Mnoho z nich však s výměnou nespěchá, přestože od září se snižují dotace na výměnu, a to o desítky tisíc korun. Nově však stát zadotuje výměnu kotle i těm, kdo mají relativně moderní kotel na uhlí.
Státní podnik Diamo plánuje na území bývalého černouhelného dolu Frenštát pod Beskydami těžit plyn. A to tak zvanou metodou frakování, která je riziková pro životní prostředí a nevyužívala se. Okolní obce se o záměru Diama dozvěděly náhodou.
Když skupina Sev.en Pavla Tykače přebírala od ČEZ o tři roky dříve hnědouhelnou elektrárnu Počerady, vysvětlovala to tím, že se chce včas připravit na plnení emisních limitů. Nyní žádá o jejich prodloužení až o další téměř tři roky.
Známý český scenárista Marek Epstein o sobě mluví jako o ekologovi z donucení. „Po deseti letech přikládání uhlí do kotle, jsem odložil lopatu, špinavá prostěradla, noční paniku ze zaseklé brikety a pořídil tepelné čerpadlo,“ říká ve své „udržitelné“ zpovědi pro Ekonews.
Na Karvinsku probíhá další pokus oživit spornou technologii na likvidaci odpadu. Tentokrát se uchází o více než miliardu korun z peněz určených pro uhelné regiony.
Zhruba 20 miliard korun míří na obří projekty, které mají pomoci zlepšit život v uhelných regionech. Neřeší však sociální probémy, s nimiž se regiony potýkají.
Na transformaci uhelných regionů má putovat přes 40 miliard korun, půlka na obří miliardové projekty. Sice už existuje web, kde se o nich dají najít informace, ale podle Zuzany Vondrové z Centra pro dopravu a energetiku jich je stále málo. Nevíme ani to, kdo o nich bude rozhodovat a na jakém základě.
Čtyři hnědouhelné lomy v Ústeckém kraji se měly po ukončení těžby zatopit vodou. Jenže podle vodohospodářů to nedává smysl. Bez stabilního přítoku se voda z jámy jen odpařuje, takže by se musela draze doplňovat. Pro jámy se proto hledá nové uplatnění.
Za uplynulých třicet let Ostravu opustilo skoro padesát tisíc lidí. Jedním z problémů třetího největšího města republiky je to, že odcházejí hlavně mladí. Ani trojice studentů, se kterými jsme se sešli a povídali si s nimi na Waldorfské škole v Ostravě Porubě, si není jista, že tady jednou chce žít.
