Až 14 tisíc korun ročně vyhazuje podle některých údajů do koše průměrná česká rodina s dvěma dospělými a dvěma dětmi. Plýtvání potravinami nezatěžuje jen rodinné rozpočty, ale také životní prostředí. Proti plýtvání jídlem se snaží více či méně účinně vystupovat spolky, stát i obchodní řetězce.
Spotřební koš pro školní jídelny se má po třiceti letech změnit. Nejdříve ale až od ledna příštího roku. Neziskové organizace si stěžují na „šnečí“ tempo. Jídla, která neodpovídají nárokům na moderní stravování, přitom konzumuje 1,8 milionu žákyň a žáků v 8500 jídelnách.
Třetina potravin vyprodukovaných na celém světě přijde podle dostupných mezinárodních statistik vniveč. V číslech to představuje něco kolem 1,3 miliardy tun jídla ročně. S produkcí potravin navíc souvisí zhruba deset procent globálních emisí skleníkových plynů.
Projekt Prague Food Waste zkoumá ve školních jídelnách, jak se tam plýtvá potravinami. Ekonews se zúčastnily měření v jedné pražské škole, k obědu byla rajská s kolínky.
Biopotravin bude ve veřejném stravování postupně přibývat. Do roku 2027 by měl jejich podíl na pokrmech připravovaných v jídelnách tvořit pět procent. Jídelny přitom každý den vydají tři miliony porcí.
Ročně skončí v koši školních jídelen téměř 50 tisíc tun potravin. Zlepšit situaci má lepší vzdělávání dětí ohledně plýtvání, ale i jejich podílení se na tvorbě jídelníčků.
Správné odhadnutí porcí, předvídání, který pokrm lidé budou chtít nejvíce, ale i správné krájení a skladování potravin. Tak podniky veřejného stravování omezují plýtvání potravinami. Na začátku stojí ale analýza, jak odpad v podniku vůbec vzniká.
