Evropský finanční sektor vstoupil do éry, kdy nefinanční reporting už není jen formální deklarací, ale regulovanou a detailně měřenou součástí bankovního podnikání. Ekonews zmapovaly, jak velké skupiny Erste, KBC nebo ING vykazují financování emisí svých klientů či přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku.
Ekonews analyzovaly přístup 14 evropských firem k integraci udržitelnosti do byznysu a finančního řízení. Z jejich postupů lze vyvodit v zásadě pět hlavních příkladů dobré praxe v propojování ESG faktorů a finančních strategií.
Ekonews analyzovaly přístup 14 evropských firem k integraci udržitelnosti do byznysu a finančního řízení. Z jejich postupů lze vyvodit v zásadě pět hlavních příkladů dobré praxe v propojování ESG faktorů a finančních strategií.
Zjednodušení ESG legislativy zvané omnibus, o jehož definitivní podobě stále není rozhodnuto, by podle současného návrhu Evropské komise dopadlo na firmy v jednotlivých státech výrazně rozdílně. Jak by na tom byly firmy v Česku?
„Podniky z oblasti zelených technologií nebo nemovitostí třeba velmi dobře chápou rizika vyplývající z klimatické změny – už jen kvůli zákoníku práce, protože zkrátka nemůžeme mít ve výrobní hale 45 stupňů,“ uvádí Danka Daubnerová, manažerka Tatra banky pro ESG.
Evropská poradní skupina pro finanční výkaznictví koncem minulého týdne zveřejnila zjednodušené evropské standardy pro nefinanční reporting ESRS. Nyní běží 60denní lhůta, během níž bude shromažďovat připomínky všech zainteresovaných stran.
Firmy bojují s nedostatečnou infrastrukturou. Ačkoli zveřejňují požadované výkonnostní ukazatele, chybějí jim kapacity pro kvalitativní nefinanční reporting.
Ukazatele týkající se udržitelnosti, které zahrnuje taxonomie Evropské unie, se čím dál tím častěji zapojují do finančního rozhodování. A firmám se to podle analýz vyplácí.
Evropská poradní skupina pro finanční výkaznictví zveřejnila návrh, jak zjednodušit klíčové evropské standardy pro nefinanční reporting. Počet datových bodů by se měl snížit aspoň o polovinu. Jinými slovy, regulátoři budou po firmách chtít zhruba půlku dosavadní porce informací.
Z prohlášení některých politiků se může zdát, že směrnice o náležité péči v oblasti firemní udržitelnosti skončí. Tak vyhrocená ale situace není, uvádí Julia Ottenová, expertka právní kanceláře Frank Bold působící v Bruselu.
