Česko má obrovský renovační potenciál. Rozhodující bude, zda stát dokáže propojit kvalitní data, poradenství a systémové nástroje tak, aby se veřejná podpora stala pákou pro zapojení soukromého kapitálu i úspor domácností.
Zájemci o Novou zelenou úsporám se ve čtvrtek 28. května dozvěděli podmínky, na které čekají už přes půl roku. Místo dotací jsou hlavním tahounem investic do zateplení domů a dalších energetických úspor bezúročné úvěry.
Ministerstvo místního rozvoje zveřejnilo návrh zamýšlených akceleračních zón. V akceleračních zónách bude možné stavět větrné a fotovoltaické elektrárny ve zjednodušeném režimu.
Domácnosti budou moci na zateplení, výměnu oken nebo vlastní zdroje energie získat bezúročné úvěry. Úroky za ně splatí stát. Na dotace si nově sáhnou jenom domácnosti s nízkými příjmy. Chystá se i bezplatné poradenství. Celkově se počítá pro letošek až se 40 miliardami korun.
Respektujeme požadavky státu, který musí pracovat s dostupnými finančními prostředky a realistickým výhledem příjmů z emisních povolenek. Důležité však je, aby plánované změny v programu Nová zelená úsporám byly kvalifikovaně připraveny a srozumitelně komunikovány.
Odchod od uhlí připraví v Evropské unii o místo desetitisíce lidí. Pomoci s tím najít jim nové živobytí by měly dotace z Fondu pro spravedlivou transformaci, které jsou určené postiženým regionům. Fond ale zatím nefunguje podle představ.
Centrum digitalizace, vědy a inovací. Tak Moravskoslezský kraj promuje Černou kostku. Zatímco stavba budovy na ulici 28. října v Ostravě už začala, projekt za miliardy korun stále hledá svůj skutečný obsah. Jak kraj zajistí, aby nešlo jen o lukrativní budovu pro vzdělanou elitu v krajském městě?
Stát stopl program Nová zelená úsporám, do kterého patří i Oprav dům po babičce. Lidé překotným podáváním žádostí vyčerpali balík financí pro tento rok. Mnozí spěchali kvůli obavám, co se s programy na energetické úspory stane s příchodem nové vlády.
Evropská unie musí odstranit dotace pro fosilní byznys a zelenou transformaci udělat pro lidi, říká Martin Hojsík, slovenský politik a odborník na životní prostředí, který je od roku 2023 místopředsedou Evropského parlamentu za Progresívne Slovensko.
Centrum veřejných energetiků mělo do roku 2027 pomáhat obcím v regionu šetřit na energiích. Tento týden ho vedení Moravskoslezského kraje zrušilo. Na projekt, který žádal 150 milionů korun z evropského Fondu spravedlivé transformace, žádné peníze dosud vyplaceny nebyly.
