Česko má obrovský renovační potenciál. Rozhodující bude, zda stát dokáže propojit kvalitní data, poradenství a systémové nástroje tak, aby se veřejná podpora stala pákou pro zapojení soukromého kapitálu i úspor domácností.
Otevření příjmu žádostí do nové etapy programu Nová zelená úsporám představuje důležitý krok pro české domácnosti i stavební sektor. Pozitivně hodnotíme zejména to, že se podařilo program NZÚ zachovat a současně posunout směrem k potenciálně dlouhodobě udržitelnějšímu modelu financování.
Současně ale upozorňujeme, že objem prostředků určených na renovace zůstává ve srovnání s potřebami českého fondu budov relativně omezený. Právě proto bude důležité, aby se podařilo dostupné veřejné prostředky využívat co nejefektivněji a maximálně zapojovat také soukromé investice.
Model vysokých přímých dotací sehrál důležitou roli při rozvoji trhu, z dlouhodobého pohledu ale nebyl pro veřejné rozpočty udržitelný. Pokud chceme renovovat více budov a zároveň zachovat podporu i v dalších letech, musí veřejné prostředky fungovat především jako katalyzátor soukromých investic. A právě tímto směrem se nová etapa programu vydává.
Financování samo o sobě nestačí
Současně ale platí, že samotné financování nestačí. Zkušenosti z praxe ukazují, že mnoho domácností stále přistupuje k renovacím jako k sérii jednotlivých oprav bez dlouhodobého plánu. To často vede k nižším úsporám i horším ekonomickým výsledkům. Proto vítáme větší důraz na energetické poradenství a renovační pasy, které mohou domácnostem pomoci lépe plánovat investice a vyhnout se nesystémovým krokům.
Je však potřeba si uvědomit, že poradenský systém je teprve na začátku svého rozvoje. Do budoucna bude důležité dále posilovat odbornou kvalifikaci poradců, rozšiřovat dostupnost poradenství v regionech a průběžně zdokonalovat renovační pas tak, aby se stal respektovaným a prakticky využívaným nástrojem pro plánování kvalitních renovací.
Renovace budov nejsou výdajem, ale investicí. Česko má zhruba 4,2 milionu hlavních budov s celkovou podlahovou plochou přes 700 milionů metrů čtverečních. Přibližně 70 procent této plochy tvoří sektor bydlení. Více než polovina rodinných domů je však starší 35 let. Obnova budov proto nepředstavuje pouze energetické nebo klimatické téma, ale jednu z největších investičních příležitostí příštích desetiletí.
Jedná se o investice, které mohou snížit účty domácností, zvýšit hodnotu nemovitostí a zlepšit kvalitu bydlení. A zároveň podpořit české firmy a snížit tlak na energetickou infrastrukturu.
Nová etapa programu by neměla být vnímána jako konečný stav, ale jako začátek další fáze modernizace českého fondu budov. Vedle bezúročných úvěrů bude potřeba rozvíjet i další nástroje, které pomohou odstranit bariéry bránící renovacím. U menších a dílčích renovací vidíme prostor například pro větší využití daňových odpočtů, které mohou být administrativně jednodušší a pro část domácností atraktivnější než úvěrové financování.
Stejně důležité bude pokračovat v odstraňování administrativních překážek, zjednodušování povolovacích procesů a dalším rozvoji sítě energetických poradců. Právě kvalitní poradenství často rozhoduje o tom, zda domácnost zvolí pouze dílčí opatření, nebo se pustí do renovace s výrazně vyšším energetickým i ekonomickým přínosem.
Jak pomoci nízkopříjmovým domácnostem
Diskusi si zaslouží také budoucí podoba podpory pro nízkopříjmové domácnosti. Přímé dotace mají své místo zejména u nejzranitelnějších skupin obyvatel, z dlouhodobého pohledu by však větší důraz měl být kladen na systémová řešení jejich bytové a energetické situace. Vedle podpory renovací by proto měla pokračovat debata například o reformě sociálního bydlení, efektivnějším cílení sociálních dávek nebo dalších nástrojích, které budou řešit skutečné příčiny energetické chudoby. Cílem by mělo být nejen financovat jednotlivá opatření, ale vytvářet prostředí, ve kterém budou mít nízkopříjmové domácnosti dlouhodobě dostupné a kvalitní bydlení s přiměřenými náklady na energie.
Podpora by měla co nejvíce motivovat nové investice a renovace, které by bez veřejné intervence nevznikly, nebo by byly realizovány v menším rozsahu. Veřejné finance jsou omezené a jejich cílem by mělo být především mobilizovat soukromý kapitál a maximalizovat počet kvalitně provedených renovací. Rozhodující tedy bude, zda stát dokáže propojit kvalitní data, poradenství a systémové nástroje tak, aby se veřejná podpora stala pákou pro zapojení soukromého kapitálu i úspor domácností.
V následujících měsících bude důležité pečlivě vyhodnocovat fungování nového nastavení programu. Klíčovým měřítkem úspěchu nebude počet podaných žádostí, ale to, zda se podaří zvýšit počet skutečně realizovaných renovací, podpořit více komplexních projektů a přivést k renovacím i domácnosti, které je dosud odkládaly kvůli financování, nedostatku informací nebo nejistotě při rozhodování.
Marta Gellová
Marta Gellová je ředitelkou profesní aliance Šance pro budovy, která propojuje státní správu, byznys i nevládní sektor v oblasti energeticky úsporného stavebnictví. Gellová se déle než 20 let pohybovala ve světě financí, kde působila ve vysokých exekutivních a poradenských pozicích.
