Netoxická domácnost se snaží o snížení množství škodlivých látek, s nimiž denně přicházíme do styku. V Česku se průkopnicemi tohoto přístupu staly zakladatelky facebookové skupiny Svět non toxic. Za šest let působení se skupina rozrostla na více než 50 tisíc členů a stala se impulzem k založení spolku.
Největším problémem je podle jedné ze zakladatelek neznalost složení produktů. „Obecně máme tendenci v běžné domácnosti nadužívat produkty drogerie a kosmetiky. K tomu si připočtěte potenciálně škodlivé látky, které se mohou uvolňovat v rámci bytového vybavení, materiálů a izolací, nebo které dovnitř pronikají zvenku,“ uvádí Pavla Pavlištová.
Non toxic neboli netoxický životní styl si zakládá na vyhýbání se rizikovým chemikáliím v domácnosti, protože tam to můžeme z velké části ovlivnit. Především se jedná o nahrazování konvenčních produktů v rámci kosmetiky, drogerie či vybavení domácnosti bezpečnějšími variantami.
„Zaměřujeme se i na potraviny, vodu a doplňky stravy. K non toxic ale patří i uvědomělý přístup k životnímu prostředí,“ dodává.
Přístup se zakládá na principu předběžné opatrnosti, ale i obavy z kumulativního účinku chemických látek. „Testování kumulativního účinku těchto látek neprobíhá. A to i když vystavování chemickým látkám je velmi vysoké napříč všemi sférami – od osobní hygieny přes praní a úklid v domácnosti až po pobývání v „nezdravých“ budovách, a to v průběhu celého našeho života,“ vysvětluje Katarína Hrivňáková, chemická inženýrka a odborná poradkyně spolku Svět non toxic.
Látek, kterým je lepší se z hlediska non toxic přístupu vyhnout, je mnoho. Patří mezi ně hliník, benzylalkohol, ftaláty, parabeny, methylisothiazolinon, triclosan, silikony nebo všechny syntetické vůně.
Jak zařídit netoxickou domácnost
Spolek se věnuje edukaci veřejnosti, natáčení podcastů či pořádání přednášek a workshopů. Pavlína Pavlištová a Katarína Hrivňáková napsaly i knihu Svět non toxic, kde rozebírají, jakým látkám je lepší se vyhnout, radí ohledně netoxické osobní péče a jak zařídit netoxickou domácnost.
Impulzem ke vzniku spolku byla stejnojmenná skupina na Facebooku, která se za šest let rozrostla na téměř 54 tisíc členů. Nejčastěji se ve skupině řeší složení výrobků osobní péče a drogerie, vybavení domácnosti nebo postupy praní. Členům jsou nápomocné rozsáhlé soubory například o tom, jakým látkám se vyhýbat, jak zařídit netoxickou domácnost, jaké internetové obchody nabízejí pouze non toxic produkty či seznamy ověřených netoxických značek.
Adminky a moderátorky skupiny, kterých je v současné době již patnáct, pomáhají členům i s důkladnými rozbory složení produktů. Veškerou práci ve skupině dělají ve svém volném čase.
Podle Pavlištové jsou ve skupině velkým tématem i zdravotní otázky. Cílem skupiny ale tento obor není. „Můžeme samozřejmě sdílet zkušenosti a radit vhodné alternativy, například v rámci doplňků stravy, nebo doporučit ověřené odborníky, ale nemůžeme lidem radit s jejich osobní léčbou. Zde se vždy snažíme volit takový postup, aby tazatel nebyl vystaven riziku následování neodborných a nahodilých doporučení bez znalosti konkrétní situace pacienta. Z toho důvodu také poměrně pečlivě kontrolujeme, jaké rady a doporučení se objevují v diskuzích na tato témata od ostatních členů,“ vysvětluje Pavlištová.
Zdravotní hledisko je nicméně pro mnohé hlavním důvodem přechodu na netoxickou domácnost. „Ať se jedná o alergie, atopie, poruchy imunity, hormonální nebo onkologické potíže, v tom všem je non toxic přístup nápomocný, protože nás učí, jak tělo zbytečné nezatěžovat xenobiotiky, tedy látkami, které jsou pro naše tělo cizorodé a škodlivé,“ dodává Pavlištová.
Nejlepší je začít s pracími prášky
Při přechodu na netoxickou domácnost je nejjednodušší se nejprve zaměřit na prací prášky a čisticí prostředky v domácnosti. Důležité je si opravdu nastudovat složení a pečlivě vybírat i mezi značkami ekologických prostředků.
„Běžný spotřebitel mimo naší komunitu se ve složení vůbec neorientuje, a snadno ve snaze začít používat netoxické prostředky na praní a úklid podlehne greenwashingu. Takže nakoupí produkty, které se pyšní nápisy ,eko‘, ,přírodní‘, ,hypoalergenní‘ a v naprosté většině případů to je jen o něco ,zelenější‘ škodlivá chemie,“ popisuje Pavlištová.
Podle Hrivňákové je spolehlivější certifikovaná kosmetika a drogerie. Ovšem je třeba mít na paměti, že i některé přírodní složky mohou být pro některé spotřebitele dráždivé. „Přírodní složky jsou v podstatě chemické substance, které mohou obsahovat alergeny. Příkladem mohou být čisté esenciální oleje, které jsou přírodní, ale mohou způsobovat zdravotní problémy citlivým osobám,“ vysvětluje Hrivňáková.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
