Skládky, spalovny, čistírny odpadních vod, ale i zálohování obalů nebo recyklace. Využívání odpadů je jeden z nejrychleji rostoucích byznysů. Česko se zatím soustředilo hlavně na skládkování, takže patří v Evropské unii k zemím s jeho největším podílem. I kvůli zákonům se to za pár let změní.
Nápady na to, jak využít staré stírací losy, mohou vznikat různě. Václavu Matyášovi, který vyhrál v soutěži Reborn Design v kategorii papír, vnukl inspiraci problém, který někdy řešil asi každý z nás.
Kávu do termohrnku zákazníkovi udělá stále více podniků, některé i levněji. Jinde je to naopak problém, přičemž obvyklým důvodem je hygiena.
Na hlavu každého Evropana dnes připadá 190 kilo obalů ročně. Omezit toto číslo a rostoucí trend se snaží EU novou legislativou zasahující spotřebitele, obchodníky, restaurace i hotely.
Ročně každá školní jídelna vyhodí potraviny v hodnotě přibližně 600 tisíc korun. Jako odpad končí třetina všech uvařených pokrmů. Vyplývá to z výsledků výzkumu o plýtvání jídlem ve školních jídelnách, který představila organizace Zachraň jídlo.
Vědci z Cambridgeské univerzity našli nový způsob využití cementu z demolic. Pomůže při recyklaci oceli a výsledná struska se rozemele na slínek, z něhož vznikne další cement.
Až 14 tisíc korun ročně vyhazuje podle některých údajů do koše průměrná česká rodina s dvěma dospělými a dvěma dětmi. Plýtvání potravinami nezatěžuje jen rodinné rozpočty, ale také životní prostředí. Proti plýtvání jídlem se snaží více či méně účinně vystupovat spolky, stát i obchodní řetězce.
Experiment ministerstva životního prostředí a datové společnosti Adastra Lab prokázal, že jen asi 20 procent PET lahví vyhozených do žlutého kontejneru skončí v recyklačním zařízení, 12 procent jich zamířilo rovnou na skládku.
Většina spotřebitelů už se v posledních měsících setkala při konzumaci nápojů s pevně přichycenými víčky. Producenti nealkoholických nápojů, ale i mléka a džusů, musejí přejít na nový systém do července.
Na trhu se už několik let prodávají tašky z biodegradabilního materiálu, který slibuje jedinečné vlastnosti. V horké vodě se rychle rozpustí, ve volné přírodě mu rozklad trvá do 180 dní. Redakce Ekonews se na Solubag, jak se původně chilský produkt jmenuje, zeptala odborníků.
Polyester vyráběný z ropy je dnes nejrozšířenějším textilním materiálem na světě, který produkuje nejvíce emisí oxidu uhličitého a zatěžuje tak planetu. Recykluje se přitom jen málo. Mezinárodní organizace proto vyzývá textilní průmysl ke změně.
