Pro vybudování a provoz dobíjecí stanice platí odlišné podmínky podle výkonu a také podle toho, jestli slouží k veřejnému či soukromému dobíjení. Nejjednodušší je vybudování „domácí“ dobíječky, s veřejnou už je to složitější a nákladnější.
Běžné (parkovací) dobíjení
Stavba běžné dobíjecí stanice do 22 kW je od ledna jednodušší a rychlejší. Není k ní potřeba stavební povolení ani územní rozhodnutí jako v minulosti.
Podle Ondřeje Miškovského ze společnosti EL-tech, která se zabývá stavbou dobíjecích stanic, řada investorů čekala s výstavbou dobíjecí stanice právě na tuto změnu. „Vybudování dobíjecí stanice do té doby stálo hodně času a úsilí, teď můžete v podstatě koupit a rovnou instalovat. Je to jednoznačně pozitivní změna, která celý proces zjednodušila,“ uvedl Miškovský, jehož společnost buduje zejména právě pomalé dobíječky.
Běžné (AC) dobíjení stanice, takzvané wallboxy, můžou být instalované v rodinném či bytovém domě, využívají je ale také firmy, najdete je například u supermarketů a začínají se objevovat také v ulicích měst. Jejich nespornou výhodou je relativně nízká cena, výrazně nižší cena než v případě rychlých dobíječek s vyšším výkonem.
Pro běžnou dobíjecí stanici musíte mít připravenou infrastrukturu a kabeláž a po dokončení musí projít revizí. Takzvané wallboxy se zpravidla umísťují na zeď a dělí se na jednoduché modely (ty, které umějí zjednodušeně řečeno „jen“ sepnout dobíjení) a „chytřejší“ modely, které si samy hlídají volný příkon v domě a podle toho dynamicky řídí dobíjení.
Chytré dobíječky si hlídají, aby součet odběru nepřekročil hodnotu hlavního jističe odběrného místa a v případě dobíjení z fotovoltaiky plánují dobíjení tak, aby se elektřina ukládala do vozu a neposílala se za nízkou cenu do sítě.
Jednoduché dobíječky stojí 7 až 12 tisíc Kč, ty chytřejší 20 až 30 tisíc Kč.
Rychlé dobíjení
Výrazně složitější než vybudování běžné dobíjecí stanice, je vybudování rychlého stejnosměrného (DC) dobíjecího stojanu, který dokáže elektromobil nabít na 300 kilometrů i za méně než 15 minut. V Česku je takových tranzitních ultra rychlých stanic více jak 50. Většinu veřejné dobíjecí infrastruktury pak tvoří další stovky pomalejších dobíječek, převážně s výkonem 50 kW. Cena rychlých stanic začíná na 400 tisících korunách a končí v jednotkách milionů korun dle počtu stojanů a sdíleného výkonu.
Podle metodické příručky Ministerstva pro místní rozvoj, která popisuje, jak při povolování veřejné dobíjecí stanice postupovat, by měl pro nezastřešenou nabíječku s jedním stojanem stačit územní souhlas, stavební povolení ani kolaudace podle příručky není nutná. Praxe je ale jiná.
Podle Lukáše Hataše z Asociace pro elektromobilitu ČR totiž každý stavební úřad postupuje jinak. „Je v tom chaos. Vyjadřovali jsme se nedávno v řízení o odstranění stavby dobíjecí stanice, protože měla na štítku uveden příkon 44 kW, z čehož úřednice usoudila, že se jedná o rychlodobíjecí stanici. Byly to ale dva dobíjecí body po 22 kW v jednom stojanu. Po 3 dopisech, místním šetření, přípisu MMR a 2 měsících nakonec stavební úřad chybu uznal a řízení zastavil,“ popsal Hataš.
V případě zastřešené dobíjecí stanice s více stojany se jedná o stavbu, která vyžaduje stavební a územní rozhodnutí. V některých případech může být místo územního rozhodnutí vydán územní souhlas. Ten lze vydat v případě, kdy je stavba v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní souhlas naopak nelze vydat v případech stavby, která vyžaduj závazné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí (EIA).
Zatímco běžné dobíjecí body stavební ani územní rozhodnutí nepotřebují, u vysoce výkonných stanic podle Hataše trvá stavební řízení i 2 roky. „V lokalitách, kde není rozumná řeč se stavebním úřadem a již existuje kabeláž nebo je možné využít stávajících kabelových chrániček, budujeme dočasné (mobilní) stanice, které nejsou pevně spojené se zemí a nevztahuje se na ně stavební zákon. Pokud každý měsíc přibudou na silnicích stovky elektromobilů, nemůže výstavba tranzitní dobíječky čekat na stavební povolení 2 roky“ říká.
Se zdlouhavým procesem v případě rychlých dobíjecích stanic má zkušenost i Ondřej Miškovský. „Někdy trvá jeden až 1,5 roku než se dostanete k finální výstavbě. Pomohla by změna legislativy, která by ten proces urychlila,“ potvrzuje.
Veřejné vs. soukromé dobíjení a oznamovací povinnost
Pro provzovatele veřejné dobíjecí stanice platí několik povinností. Vedle toho, že musí umožnit jednorázové dobití bez registrace, musí na dobíjecí stanici uvést informace o kompatibilitě s elektromobilem a zveřejnit účtované ceny.
Provozovatel veřejné, ale i neveřejné dobíjecí stanice má také oznamovací povinnost vůči Ministerstvu průmyslu a obchodu, které vede evidenci čerpacích a dobíjecích stanic. Před uvedením dobíjecí stanice do provozu (případně bezodkladně poté) musí resortu oznámit základní identifikační a technické údaje.
Toto pravidlo se nevztahuje na dobíjecí stanice nepodnikajících fyzických osob s bezplatným dobíjením, ani na dobíjecí stanice v bytových domech pro potřeby uživatelů bytů v bytovém družstvu či společenství vlastníků. Naproti tomu se zákon o pohonných hmotách vztahuje na právnické osoby, i pokud stanice nevyužívají k podnikání.
Provozovatel veřejné dobíjecí stanice není považován za prodejce elektřiny a nepotřebuje ani živnostenské oprávnění na distribuci pohonných hmot či registraci u celního úřadu.
Z pohledu připojení, je možné dobíjecí stanici připojit k odběrnému místu, lokální distribuční soustavě nebo přímému vedení do výrobny elektřiny. „Posledně jmenovaný případ je dlouhodobě nejekonomičtější a takto je například připojen největší český dobíjecího HUB Lovosice do malé vodní elektrárny Labe – Píšťany,“ doplnil. Hataš.
Jde o třetí článek z našeho seriálu o elektromobilitě a jejím rozvoji v Česku. Partnerem Speciálu Elektromobilita je společnost Moneta. Další díly budou následovat. Obsah vytváří redakce Ekonews.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
