Běžné „parkovací“ nabíjecí stanice pro elektromobily do výkonu 22 kW od 1. ledna 2021 nebudou potřebovat stavební povolení ani územní rozhodnutí. To by mělo jejich stavbu zrychlit a zlevnit.
Pro budování zařízení, která jsou často menší než parkovací automaty, bylo dosud nutné projít dlouhým povolovacím procesem. Ten byl navíc mnohdy nákladnější než samotná investice do dobíječky, jejíž cena se pohybuje mezi 20 a 30 tisíc korunami.
„Představte si, že by vás stavební povolení rodinného domu v hodnotě dvou milionů vyšlo na tři miliony,“ přibližuje dosavadní situaci ředitel Asociace pro elektromobilitu České republiky Lukáš Hataš.
Právě z její iniciativy vzešla úprava stavebního zákona. Zmíněné běžné dobíjecí stanice do 22kW už z pohledu legislativy nebudou stavbou. „Náš cíl byl zjednodušit legislativu. Telekomunikační stožár je možné postavit bez povolení, ale k dobíjecí stanici se vyjadřovala i hygiena a přitom je to jen chytrá zásuvka. Vyrobit auto trvá hodiny, ale povolit pro něj dobíječku zabralo měsíce až roky. Bylo třeba situaci narovnat, aby základní infrastruktura mohla vznikat levněji a rychleji,“ říká Hataš.
Nové podmínky pro budování těchto dobíječek pomohou především městům. Při obnově rozvodů veřejného osvětlení je možné teď bez problémů současně připravovat i dobíjení. Pro povolení takové stanice pak stačí pouze její zápis do registru, který vede ministerstvo průmyslu a obchodu.
-
Nabíjecí stanice umístěná na sloupu veřejného osvětlení na pražských Vinohradech. Zdroj: Praha.eu
Ve spolupráci s Asociací pro elektromobilitu dnes už nejméně 43 měst připravuje plán veřejného dobíjení. Cílem je zajistit, aby v budoucnu každé vhodné parkovací místo, bylo vybaveno přístupem k elektrické síti.
Nové podmínky v budování těchto dobíjecích stanic pomohou především developerům či společenstvím vlastníků jednotek, které je budují v bytových domech a také městům a obcím.
Například na pražských Vinohradech bylo letos osazeno dobíječkami prvních třináct sloupů veřejného osvětlení a příští rok má vzniknout až 350 dalších stožárů veřejného osvětlení připravených na osazení v osmi pražských lokalitách. Těmi jsou Lhotka, Veleslavín, Černý Most, Háje, Kamýk, Velká Ohrada, Chodovec a Kobylisy. Za šest let by v hlavním městě mělo vzniknout tři až šest tisíc podobných dobíjecích bodů a do roku 2030 až čtyřicet tisíc.
Stanice s příkonem do 22 kW AC doplní baterii za hodinu až na 110 kilometrů. Podle Hataše je průměr někde mezi 60 až 70 km za hodinu, dle palubní dobíječky. Baterie se tedy doplní za zhruba pět až osm hodin. Jedna kWh elektřiny dobíjené ze sítě vyjde na zhruba dvě koruny. Za tuto cenu Vás „plná nádrž“ na pět set kilometrů bude stát asi 150 korun.
„Pokud budete dobíjet ze solárních panelů, jste na polovině, což ještě rychleji kompenzuje vyšší pořizovací cenu elektromobilu. Navíc ušetříte za servis, protože rekuperace (zpětné získávání energie při brždění, pozn.red.) prodlouží životnost brzdových destičky i na tři sta tisíc kilometrů a kromě pneumatik je údržba naprosto minimální, žádný olej ani rozvody,“ doplňuje Hataš.
Druhým typem jsou rychlodobíjecí DC stanice. Ty dokáží doplnit energii mnohem rychleji díky stejnosměrnému proudu, který si auto nemusí usměrňovat, a není tak omezeno výkonem své palubní nabíječky.
Ultrarychlé stanice doplní tři sta kilometrů i za patnáct minut. Tento způsob dobíjení se používá především při cestách nad kapacitu baterie. Sto kilometrů pak vyjde přibližně na sto korun. Nutnost použití dražšího dobíjení eliminuje právě možnost připojení k elektřině v cíli cesty, kde se člověk obvykle alespoň chvíli zdrží.
Podmínky pro stavbu rychlonabíjecích stanic se nemění
Úpravu zákona, která by měla zajistit pružnější povolovací proces a snazší výstavbu parkovacích nabíjecích stanic, kvituje také ČEZ. Skutečný vliv nové legislativy však podle firmy ukáže až čas. „Současně ale platí, že spolu s pomalým dobíjením poroste i poptávka po rychlém a ultrarychlém dobíjení – a pro výstavbu tohoto typu stanic se zřejmě nic zásadního nezmění,“ říká mluvčí ČEZ Martin Schreier.
ČEZ momentálně provozuje zhruba šedesát stanic normálního dobíjení, z celkového počtu více než 240 stojanů. Zbytek, tedy 180 stanic, jsou ty rychlodobíjecí o výkonu padesát kW.
Příští rok firma plánuje instalovat zhruba stovku veřejných dobíjecích stanic, většinu ovšem rychlodobíjecích.
„Počítáme samozřejmě i s výstavbou stanic normálního dobíjení. A to zejména v lokacích, které jsou k tomu svou povahou vhodné. Jde například o obchodní a zábavní centra, parkovací domy, centra měst. Výstavba stanic o nižších výkonech se také postupně přesouvá na pomezí veřejné a neveřejné infrastruktury,“ říká Schreiner. Už dnes je podle něj ve srovnání s minulostí větší zájem o instalaci tohoto typu stanic u firem či bytových domů.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
