Představme si dopravu v „metropoli budoucnosti“. Většinu věcí obstaráme v docházkové či dojezdové vzdálenosti na kole do patnácti minut. Když už vyrazíme autem, tak buď sdíleným, nebo elektrickým. Ulice jsou plné zeleně a ovzduší čisté. Takový plán má hlavní město Praha.

Je to docela smělá vize. Najdeme ji v dokumentu, který se jmenuje Plán udržitelné mobility Prahy a okolí. Obsahuje konkrétní cíle, stejně jako další klíčový dokument nazvaný Klimatický plán hlavního města Prahy do roku 2030, který zpracoval tým poradců magistrátu.

Podle těchto představ hodlá metropole do zmíněného roku snížit celkové emise oxidu uhličitého o 45 procent. Do téhož roku má mít veřejná doprava s takzvanou aktivní mobilitou podíl 81 procent na celkové přepravě. Aktuálně chodí pěšky, jezdí na kole a využívá městskou hromadnou dopravu něco málo přes 70 procent Pražanů. V praxi to znamená přidat do statistik MHD zhruba 150 milionů přeprav cestujících.

Z klimatického plánu dále vyplývá, že Praha chce do roku 2030 oproti roku 2010 snížit spotřebu fosilních paliv v dopravě o 17 procent, každý den se má po městě pohybovat 900 elektrobusů a k dispozici by mělo být deset tisíc nových veřejně přístupných dobíjecích stanic pro elektromobily.

Když se ale nyní v hlavním městě člověk rozhlédne, rok 2030 působí jako velmi optimistický termín. Na mnoha místech parkují spousty aut, spousta cyklopruhů zeje prázdnotou a hromadná doprava kvůli všudypřítomným autům nabírá zpoždění. Naději nevzbuzují ani nedostavěný Městský a Pražský okruh a otázky kolem stavby druhé části trasy metra D.

Plány už nabraly zpoždění

„Plány jsou vymyšleny dobře, akorát by bylo dobré, kdyby se jimi politici řídili,“ tvrdí Matěj Žaloudek ze Strany zelených, který je zastupitelem městské části Praha 3 a předsedou Výboru pro územní rozvoj. Podle jeho mínění už dnes oba zmíněné plány nabírají výrazné zpoždění.

„Je potřeba navýšit podíl cestujících v MHD a současně zvýšit počet pěších a cyklistů, respektive snížit počet lidí, kteří se pravidelně přepravují po městě autem. Jinak to nepůjde,“ plánuje Michal Kalina, vedoucí Laboratoře udržitelného urbanismu ve spolku Automat. Podle něj si už v mnoha západních zemích řekli, že mít tolik prostoru pouze pro automobilovou dopravu není únosné, a začali vymýšlet, co s tím.

Města mění péči o trávníky. Méně sekají, fandí mozaikám a Praha má speciální louky

„Jde o zklidňování dopravy, zavedení nízkoemisních zón, jaké známe z Německa. V Londýně se zase za vjezd platí podle toho, jak ekologické auto máte. V řadě měst, třeba v Helsinkách a Paříži, zavedli základní rychlost třicet kilometrů v hodině, což vede hlavně ke zvýšení bezpečnosti. Mezi další opatření patří snižování počtu parkovacích míst nebo zavádění mýtného,“ říká Kalina.

V Praze však zatím nepanuje ani shoda na tom, kolik by měla veřejná doprava stát. Koalice na magistrátu se k nějakému zdražení hromadné dopravy kloní, o jeho výši se však v době kolem uzávěrky tohoto článku vedly bouřlivé debaty. Rozhodnout by se mělo v průběhu roku.

„Pokud má zdražit MHD, tak i parkování“

Město nyní dotuje pražskou veřejnou dopravu každý rok 25 miliardami korun. Z části vládnoucí koalice se ozývá, že Praha je oproti jiným městům stále levná. A objevily se návrhy, že by se cena ročního kuponu měla zdvojnásobit z 3 650 korun na 7 300 korun.

„S takovýmto skokovým extrémním zdražením bych já souhlasit nemohl. Říkám, že v Praze žije i spousta lidí, kteří mají lidově řečeno hluboko do kapsy. (…) Já jsem vždycky zdůrazňoval potřebu cenově dostupné MHD, protože bez té by doprava v Praze zkolabovala,“ vzkázal prostřednictvím své mluvčí náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib za Piráty.

Vedle jízdného se zároveň diskutuje o reformě parkování a modrých zón, které jsou levnější než roční kupon na městskou hromadnou dopravu. Parkování na „modré“ dnes vyjde rezidenty s bydlištěm v příslušných zónách na 1 200 korun ročně, zatímco roční kupon na městskou hromadnou dopravu stojí (zatím) trojnásobně více.

„Jsou to spojené nádoby, když se zdraží MHD, mělo by se současně nebo ideálně ještě předtím zdražit parkování. Zdražit jen udržitelné způsoby dopravy nedává smysl. Lidé vám pak budou utíkat do individuální přepravy vozy,“ prohlašuje Žaloudek ze Strany zelených.

Ani ohledně reformy zón placeného stání a návrhu na zpoplatnění vjezdu do vybraných ulic v centru Prahy nepanuje v koalici shoda. K plánu se měly vyjádřit jednotlivé městské části, kterým byl ovšem rozeslán návrh ve dvou variantách bez cenových specifikací. Termín pro připomínky uplynul 31. ledna.

Praha má mít do sedmi let 20krát více solárních elektráren než dnes. Podívejte se, jak dosud přibývaly

18 tisíc elektromobilů v ulicích

„Úřad nyní řeší jejich vypořádání. Naší snahou je, aby reforma vstoupila v platnost v říjnu letošního roku,“ uvedl Hřib. „Myslím, že většina městských částí se vyjádřila tak, že se nemohou vyjádřit. Protože v návrzích nejsou částky, nevíme, jestli má plánovaná celoměstská ‚parkovačka‘ stát tři tisíce, nebo 300 tisíc korun. Myslím, že bude muset proběhnout ještě jedno kolečko,“ říká Žaloudek ze Strany zelených na Praze 3.

Kalina z Automatu si od zvýšení platby za modré zóny dost slibuje. „V Praze jsou podzemní garáže i parkovací domy. Jenže pokud se tam platí nějakých 12 tisíc korun za rok, tak to oproti zónám za 1 200 korun nebo stání zdarma nikoho neláká. Ty garáže jsou často přes noc poloprázdné,“ tvrdí expert.

Zároveň mu vadí, že stavebníkům počet stání nařizují předpisy, proto má řada lidí další motivaci autem jezdit.

„Třeba v Hamburku jsou v tomto dál. Pokud se jedná o projekt v lokalitě, která je z pohledu dopravy přetížená, má město možnost developerovi nařídit, aby parkovací místa nedělal, nebo naopak stavebník sám může požádat o výjimku, pokud má dobrou dostupnost MHD. Pak to samozřejmě výrazně zlevňuje výstavbu. Takový návrh na úpravu pražských stavebních předpisů existuje, je ve dva roky staré novele, která ale stále není schválená,“ říká Kalina. Podle něj je také správné, že parkování zdarma pro elektromobily přestane na konci letošního roku platit, protože bateriový vůz zabírá prostorově stejné místo jako auto se spalovacím motorem.

Elektromobilita se má v budoucnu v hlavním městě podporovat především prostřednictvím infrastruktury. Podle středního scénáře Generelu rozvoje dobíjecí infrastruktury, který schválila pražská radnice v únoru 2021, se počítá s tím, že v roce 2030 bude v ulicích Prahy jezdit přibližně 180 tisíc elektromobilů. Zapotřebí je proto do té doby vybudovat ve městě alespoň 4 500 dobíjecích stanic.

Článek byl publikován v časopise Reportér.

Irena Buřívalová
Irena Buřívalová

Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.