Národní rozvojová banka začala tento týden přijímat žádosti firem o dotace na elektromobily. Živnostníci i firmy všech velikostí mohou žádat o podporu při nákupu osobního auta ve výši až 200 tisíc korun, na nákladní až 300 tisíc korun.
Cenový limit pro nákup osobního elektromobilu je 1,5 milionu korun bez daně z přidané hodnoty: do něj se vejde většina modelů na trhu. Program financuje Národní plán obnovy, jde tedy o peníze z Evropské unie. Pro podnikatele je k tomuto účelu připraveno celkem 1,65 miliardy korun na pořízení vozů, dalších 300 milionů má sloužit ke koupi a výstavbě dobíjecích stanic.
Podpora se skládá z bankovní záruky za úvěr a dotace, jejíž výše závisí na typu pořizovaného auta. Jiná cesta k dotaci než přes úvěr zaručený státní bankou nevede. Podle ministerstva průmyslu a obchodu je to kvůli tomu, že program cílí na podnikatele, kteří nemohou nákup vozidla a dobíjecí stanice financovat z vlastních zdrojů.
Dotace jsou určeny na pořízení obecně bezemisních aut, vedle čistě bateriových aut si tak podnikatelé mohou pořídit i auto na vodík. Expert na autoprůmysl z poradenské firmy EY Petr Knap vidí jen jednu cestu financování jako slabé místo programu. Problém podle něj spočívá v tom, že s dotací nelze pořizovat vozy na operativní leasing.
„To je přitom převažující forma pořízení vozového parku pro větší společnosti. To znamená, že nejzajímavější je tento program pro živnostníky a malé a střední podniky, které častěji vozy pořizují do majetku nebo na úvěr či finanční leasing,“ řekl Knap. „Už v loňském roce se ceny elektromobilů dostaly po krocích Tesly pod tlak, a tak je nyní do částky 1,5 milionu korun velmi slušný výběr,“ dodal.
Ke každému autu jedna dobíjecí stanice
Vedle nákupu aut nabízí program také dotaci na dobíjecí stanice. Na pořízení takzvané pomalé AC dobíječky to bude až 50 tisíc, až 100 tisíc pak může dostat zájemce o rychlejší DC dobíjecí stanici s výkonem do 40 kilowattů. Na nákup ještě výkonnějších DC stanic lze získat podporu až 150 tisíc.
O dotaci na dobíječky však nepůjde žádat samostatně. Jejich pořízení je vázané na počet koupených aut v poměru jedna ku jedné. Pokud si tedy firma v rámci dotace pořídí tři vozy, může k tomu zažádat i o dotace na tři dobíječky.
Tomáš Pánek, zakladatel a CEO společnosti Iont tech, která dobíjecí stanice v Česku vyrábí, tento model kritizuje. „Je to škoda, protože firmy potřebují vybudovat dobíjecí infrastrukturu, a ne ji řešit až s pořízením vozu,“ uvedl. Podle něj je právě nepřipravenost infrastruktury jednou z překážek rozvoje elektromobility.
Ministerstvo průmyslu, které dotační výzvu zveřejnilo, vysvětluje systém podpory dobíjecích stanic tím, že resort je zodpovědný zejména za podporu podnikatelů. „Proto je počet dobíjecích stanic vázán na počet podpořených bezemisních vozidel,“ sdělila Miluše Trefancová z tiskového oddělení s tím, že rozšíření dobíjecí sítě má na starosti zejména ministerstvo dopravy.
Očekává se velký zájem
Cestu k dotaci může některým podnikatelům ztížit to, že se dotace započítává do celkového limitu dotační podpory, jakou lze dostat. Konkrétně jde o podmínku, že firma může během tří let žádat o podpory v souhrnné výši maximálně 200 tisíc eur (více než pět milionů korun).
Do limitu se přitom bude započítávat i dotace na elektromobilitu. Jinak řečeno – pokud firma získala peníze z jiných programů, zmenšuje se celkový objem dalších možných dotací včetně financí, které by mohla dostat na pořízení elektromobilu a dobíjecí stanice.
Podle mluvčího UniCredit Leasing Petra Plocka tak mohou někteří klienti narazit na omezení. „Program není nastaven úplně šťastně,“ uvádí. „Naše financování elektromobilů loni meziročně vzrostlo o 16 procent,“ tvrdí Plocek s tím, že díky dotacím čekají prudký nárůst zájmu o financování.
Dotace vítají vedle leasingových společností také automobilky. Hyundai díky podpoře očekává prodeje stovek elektromobilů. „Předběžně dnes evidujeme zvýšený zájem zákazníků především o modely Kona Electric z Nošovic a Ioniq 5, reálnou poptávku ale budeme na základě dat hodnotit až ve chvíli, kdy bude spuštěn systém pro žádosti o čerpání dotace Národní rozvojovou bankou,“ uvedl před časem mluvčí automobilky David Pavlíček.
Podobně to viděla i Škoda Auto, i když ta ještě koncem února nechtěla detailní výhled prodejů komentovat. „Vliv dotací na nejbližší období zatím nelze vyhodnotit, protože výzva ministerstva průmyslu a obchodu dosud nebyla oficiálně vyhlášena a část zákazníků na zahájení programu čeká,“ uvedla Michaela Sklenářová z tiskového oddělení Škodovky. Pro správné fungování dotačních programů nebo pobídek je podle ní podstatné, aby byly dlouhodobě předvídatelné a dobře komunikované.
Nakopnutí, nebo šťouch?
Aby Česko na evropské peníze určené pro podporu elektromobility dosáhlo, musí podnikatelé pořídit alespoň 4 555 elektrovozů, což je závazný cíl Národního plánu obnovy. Knap z poradenské firmy EY odhadl, že minimálního počtu pořízených elektromobilů se dosáhne brzy.
„Přece jen pobídka v úrovni 200 tisíc korun pro elektromobily je velmi příjemný bonus. Nicméně bavíme se pouze o cca pěti tisících vozidlech, což jsou dvě až tři procenta tuzemského ročního prodeje,“ řekl. Podle něj je tak diskutabilní, zda dotace skutečně splní cíl, který se od nich čeká, a to je nakopnutí na úroveň tržního podílu ostatních evropských zemí.
V každém případě se firmy o elektromobily zajímají čím dál víc bez ohledu na dotace. Například Moneta Money Bank, která patří k průkopníkům firemní elektromobility, loni pořídila 90 nových elektromobilů. Těch měla počátkem roku 132, přičemž tato auta tvořila 64 procent firemního vozového parku. Do posílení této technologie, včetně pořízení dobíjecích stanic, investovala 96 milionů korun.
Ekologické dopady vozových parků jsou totiž pro firmy stále důležitějším tématem kvůli tlaku na snižování uhlíkové stopy. Velké firmy budou muset už za letošní rok povinně reportovat, jak na tom s uhlíkovou stopou a dalšími dopady na životní prostředí a společnost jsou. A pro nevýrobní společnosti, jako jsou například finanční instituce nebo účetní či poradenské firmy, ale i třeba obchodní řetězce, jsou firemní vozy vedle provozu kanceláří a prostor jedním z hlavních zdrojů emisí CO2.
Podle loňského průzkumu EY se o elektromobily aktivně zajímají dvě pětiny tuzemských firem a pětina je ochotna přistoupit na vyšší ceny, pokud to bude znamenat snížení uhlíkové stopy.
Cena elektroaut by měla klesat
Český stát odpouští bateriovým vozům registrační poplatky, dálniční známku a nabízí daňové úlevy pro firemní vozy. Domácnosti si však dosud kvůli vysoké ceně nové vozy ve velkém nepořizují: nejlevnější cesta k nim vede přes trh ojetin, který vzniká obměnou firemních flotil a zejména dovozem z Německa či Rakouska, kde je second hand trh elektromobilů daleko větší než u nás.
Podle Jana Staňka, který publikuje osvětová videa k elektromobilitě pod přezdívkou Electrodad, letos tržní podíl elektromobilů v Česku vzroste, i díky dotacím pro firmy, na minimálně pět procent. Cena bateriových vozů by měla postupně klesat, a to i v důsledku klesajících cen samotných baterií.
„V roce 2024 lze očekávat další snížení cen řádově o deset procent. Očekává se, že po roce 2026 se díky tomuto trendu srovnají výrobní ceny elektromobilů a spalovacích aut,“ uvádí Staněk.
Trh s elektromobily podle něj mění tradiční výrobu vozů. Zásadní přidanou hodnotou auta se stává software. „Tradiční automobilky, které se doposud soustředily především na mechanickou a dílenskou kvalitu, často nemají dostatek kompetencí k tomu, aby samy vyvíjely špičkové softwarové platformy. Proto v tomto odvětví budou i v roce 2024 posilovat velcí poskytovatelé, jako je Google či Apple,“ myslí si.
Podle Staňka letos v elektromobilitě dále posílí Čína, která bojuje velmi komplexním arzenálem, k němuž patří rychlé tempo inovací, výzkumu i uvádění výsledků vývoje do reality, zjednodušování a automatizace výroby, zázemí tamních technologických gigantů. Aktuálně dominuje s více než 56procentním podílem na trhu celosvětové výroby baterií.
„A to nemluvíme o poměru výkonu a ceny tamních elektromobilů. Díky tomu nastavuje nyní Čína laťku, jež je obrovskou výzvou pro pomalé byrokratické odborové organizace evropských automobilek,“ dodává. Na druhou stranu se však objevuje kritika, že Čína svému elektromobilovému průmyslu poskytuje podporu, kterou evropské automobilky nemají.
Článek byl publikován v časopise Reportér.
Veronika Němcová
Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes, kde se s Martinou seznámily. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.
