Biodiverzita

Čím bohatší je biologická rozmanitost, tím je ekosystém odolnější a stabilnější. A na tom závisejí lidé, kteří v ekosystémech žijí, hospodaří a podnikají. Ztráta biodiverzity se nedávno zařadila mezi nejzávažnější globální hrozby.

Člověk, který zmrzačí vlka, může být nebezpečný i pro společnost, říká strážce přírody

„V našich moderních dějinách není zdokumentován jediný útok vlka na člověka. Na Slovensku jsem se s vlky setkal a musím říct, že jsou stejně jako ostatní divoká zvířata mimořádně plaší,“ uvádí Jan Suchý, který pomáhá policii při vyšetřování environmentální kriminality.

|2026-03-25T12:58:58+01:0026. března 2026| Biodiverzita, Rozhovory| , |

Snažíme se převést zlepšování stavu přírody do finančních ukazatelů. Do jisté míry je to možné, říká expert

David Němeček Slonim je členem expertní skupiny Evropské komise, jež se má zabývat zavedením takzvaných biodiverzitních kreditů. „Projekt se mimo jiné snaží poučit z neúspěchů na globálním trhu s uhlíkovými kredity, jehož funkčnost se dlouhodobě potýká s problémem greenwashingu,“ uvádí.

Dejme gorilám peníze. Britský vizionář chce pomoci ochraně přírody tím, že zvířata budou platit lidem

Vyjádření přínosu živočišných druhů v penězích může přispět k záchraně biodiverzity, věří britský myslitel Jonathan Ledgard. Koncept mezidruhových peněz zkouší jeho start-up Tehane na gorilách ve Rwandě. V rozhovoru s Ekonews popisuje, jak by tento systém mohl vypadat.

|2026-03-03T12:45:23+01:0003. března 2026| Biodiverzita, Rozhovory| , |

Když najdete otrávené zvíře, nevolejte myslivce, říká psovodka. Často stojí za otravami, prokázaly i soudy

Až 25 dravých ptáků otrávených karbofuranem se ročně najde v české přírodě. Je to ale jen zlomek skutečného počtu. Klára Hlubocká se dvěma retrívry roky pročesává českou krajinu a pátrá po travičích, kteří kromě kun a lišek likvidují i chráněné dravce. Někdy dávají návnady i na místa, kde lidé venčí psy.

Léky stále končí v záchodě. Výsledkem je i to, že ryby se mění na dvoupohlavní a hynou hlady

Každá čtvrtá domácnost v Česku vyhazuje prošlé nebo nevyužité léky do komunálního odpadu, případně je splachuje do WC. Do prostředí se tak dostávají zbytky léčiv za stamiliony korun. Čistírny odpadních vod si s nimi zatím poradit neumějí.

Přejít nahoru