Mechanismus CBAM komplikuje obchod, zvyšuje cenové rozdíly a vysílá rozporuplné signály směrem k investicím do čisté energie v regionu, který usiluje o vstup do Unie. Náprava přitom nepřijde rychle.
Celková netto výroba elektřiny v tuzemsku se loni poprvé od roku 2021 zvýšila, a to na 71,4 terawatthodin. Růst táhly hlavně jaderné elektrárny, uvádí aktuální zpráva Elektroenergetika v ČR v roce 2025, kterou připravil portál oEnergetice.cz.
Plán Evropské komise pro rok 2026 ukazuje posun od Zelené dohody k průmyslově orientované agendě. I ta však nese přízvisko „čistá“. Má podpořit růst a konkurenceschopnost EU a reagovat na rostoucí tlak průmyslu i členských států na zmírnění regulační zátěže.
Na tuzemský trh s fotovoltaikou dorazila letos vlna insolvencí. Mezi hlavní důvody patří ochlazení poptávky spojené s návratem cen elektřiny k normálu. Do potíží se dostaly desítky firem, například Solek, Woltair, Nanosun, GEEN Holding či GoldenSun.
Ukládání CO2 v Německu zatím nebylo možné. Berlín však plánuje po tom, co Evropská komise přišla se strategií pro zachytávání uhlíku, zákon změnit a překonat dlouholetý odpor místních politiků. Ukládat ho však bude možné jen do malého kousku moře.
Německá ministerstva hospodářství, zemědělství a životního prostředí se nemohou shodnout, zda využívat zemědělskou půdu pro výstavbu solárních elektráren.
Municipality ve Švédsku zamítly v letech 2020 až 2022 více než dvě třetiny projektů na výstavbu větrných parků. Největší podíl zamítnutých projektů byl zaznamenán v roce 2021, a to 75 procent.
Ministerstvo průmyslu a obchodu obdrželo první dvě žádosti o podporu obnovitelných zdrojů energie, o kterou se soutěžilo v aukci. I přes to, že byly podmínky aukce upraveny tak, aby byla atraktivnější, byly podány pouze dvě nabídky. Obě nabídky se týkaly větrných elektráren.
Francouzské ministerstvo energetiky se ohradilo proti tvrzením plynoucím z nedávné zprávy Greenpeace, podle které je provoz francouzských jaderných bloků závislý na Rusku. Podle Greenpeace Francie v loňském roce dokonce ztrojnásobila dovoz obohaceného uranu z Ruska. Ruský jaderný průmysl se rovněž podílí na přepracovávání použitého jaderného paliva.
Norsko chce pokračovat v dalším ukládání oxidu uhličitého pod mořské dno. O povolení se nyní hlásí dalších šest firem, převážně z ropného průmyslu. Již v minulosti Norsko udělilo povolení pro další oblasti. A je tak, pokud jde o ukládání uhlíku pod zem, lídrem.
