Hlavními zákazníky kolínské Draslovky jsou těžaři zlata. Tuzemská chemička se je snaží přesvědčit, aby méně zatěžovali životní prostředí. Je to ale pomalý proces. „To jsou firmy s velkou averzí k riziku, které desítky let těží stejným způsobem,“ popisuje ESG manažer firmy Jakub Linhart.
Česká Draslovka je jedním z největších výrobců kyanidu sodného na světě. Ten se používá především k loužení zlata, takže mezi její klíčové zákazníky patří nadnárodní těžařské společnosti s doly v Africe, Austrálii a dalších částech světa.
Firma má dvě továrny, jednu ve středočeském Kolíně a druhou v americkém Memphisu ve státě Tennessee. „Tyto výrobní závody nám dělají i největší část všech spotřeb energií a uhlíkové stopy,“ popisuje ESG manažer Jakub Linhart. Část výroby v Kolíně se také zaměřuje na speciální chemii, například na hnojiva pro zemědělství či fumiganty a pesticidy pro dezinfekci přepravních kontejnerů.
Nově se firma plánuje zaměřit na sodíkovo-iontové akumulátory použitelné hlavně pro datová centra. „Nevyrábíme baterie. Dodáváme ale speciální aktivní materiál na bázi pruské běloby, z něhož se vyrábějí katody do baterií. Jeho výrobu spouštíme v nové části závodu v Kolíně,“ uvádí ESG manažer. Firma bude spolupracovat se švédskou společností Altris, kompletace baterií tedy zůstane v Evropské unii.
Výhodou těchto baterií je, že nevyužívají lithium, na jehož dovozu a zpracovávání v Číně je Evropa výrazně závislá. Sodík i kyanidové materiály je totiž možné vyrábět lokálně.
Cesta od kyanidu ke glycinu
Menší provoz má Draslovka i v Jihoafrické republice, kde vyrábí analyzátor Blue Cube. To je zjednodušeně řečeno krabička prosvěcující horninu, která v reálném čase poskytuje data o jejím složení. „Pomáhá průběžně sledovat chemické vlastnosti vytěžené horniny a poskytuje klíčová data pro optimalizaci procesů tak, aby se z materiálu vytěžilo co nejvíce a vznikalo méně odpadu,“ vysvětluje Linhart. Draslovka má také několik výzkumných týmů sídlících v Jihoafrické republice, v Austrálii a v Česku.
Cílem Draslovky je nyní posun od role dodavatele chemikálií k technologické firmě. „Máme široký záběr a chceme být technologickým partnerem těžařských firem a komplexním dodavatelem služeb. Od chemických technologií pro těžbu přes měřicí a analytické technologie pro zjišťování složení hornin až po optimalizační software využívající pokročilou analytiku,“ popisuje manažer. Tomu podle něj odpovídají i výrazné investice do vývoje softwaru MetOptima, na němž pracuje tým v Praze a který má propojovat analyzátory s řízením spotřeby kyanidu a postupně i s novými glycinovými technologiemi.
Významným zdrojem emisí oxidu uhličitého jsou tradiční kyanidové výrobky Draslovky. A to nejenom kvůli spotřebě energií, ale hlavně kvůli výrobnímu procesu. Při něm se spotřebovává zemní plyn, který se chemickou reakcí štěpí.
Proto se firma dlouhodobě snaží nahradit kyanid používaný při těžbě technologií na bázi loužení glycinem. Stoprocentně to možné není, protože při loužení bude stále kyanid potřeba, cíl je ale snížit jeho použití na minimum.
Těžaře zajímá bezpečnost
Výhoda nových výrobků je, že mají menší uhlíkovou stopu, jsou bezpečnější a při jejich používání nevzniká při loužení tolik odpadních látek. Tím může firma ušetřit při jejich likvidaci. „Proměna portfolia ale nenastane ze dne na den. Původní produkty proto stále tvoří hlavní část výroby,“ doplňuje Linhart.
Mezi klienty Draslovky se řadí hlavně společnosti těžící zlato a další vzácné kovy v Africe, Austrálii a dalších částech světa. „To jsou firmy s velkou averzí k riziku, které desítky let těží stejným způsobem. Jsou zvyklé na ustálené procesy a musí produkovat za každou cenu,“ upozorňuje manažer.
Poptávka po zlatu a dalších drahých kovech přitom potrvá, mimo jiné kvůli rozvoji výpočetních technologií. „Pro nás je tam budoucnost. Trh bude vyvíjet tlak, aby se zlato a drahé kovy těžily šetrněji a efektivněji. Dnešní způsob není dlouhodobě udržitelný,“ uvádí. Tlačit na změnu bude postupně celý dodavatelský řetězec – od výrobců mobilů a počítačů přes dodavatele součástek až po zpracovatele surovin.
Jak připomíná Jakub Linhart, uhlíková stopa sice těžaře příliš nezajímá, ale zajímá je bezpečnost. „Kyanid je toxická látka, zato inovativní produkty jsou postavené na glycinu, který je základní stavební aminokyselinou v těle a dá se sehnat jako doplněk stravy. Máme ho dokonce u nás v kuchyňce, člověk si ho může dát do pití, do vody, měl by podporovat například spánek,“ popisuje manažer.
Nicméně hlavním faktorem hovořícím pro inovaci je, že firmy díky glycinu dlouhodobě vytěží více a uspoří. „Původní kyanidové sloučeniny jsou efektivní jenom do nějaké úrovně, ale díky glycinu je loužení efektivnější a lépe zacílené. Takže do budoucna mohou těžaři s glycinem ušetřit,“ vysvětluje Linhart s tím, že úspory přinese také nižší potřeba likvidace odpadních látek a vytěžené hlušiny.
Rozhovor s ESG manažerem společnosti Draslovka Jakubem Linhartem si můžete přečíst na Ekonews+.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
