Japonci berou udržitelnost velmi vážně, zajímá je hlavně uhlíková stopa, říká manažer skupiny Asahi

Plzeňský Prazdroj, který patří do japonské skupiny Asahi, hledá společně s pěstiteli chmele cestu k regenerativnímu zemědělství. „V pěstování chmele hraje Česko klíčovou roli. Spolu s Německem patříme mezi největší producenty na světě,“ uvádí Ivan Tučník, který z Prahy řídí udržitelnost evropské části skupiny Asahi.

Pivovary v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích vaří z téhož chmele jako ty na druhém konci světa. „Chmel vypěstovaný v Česku používá skupina Asahi v pivech vařených napříč celou skupinou od Evropy přes USA až po Japonsko,“ říká Ivan Tučník.

„Klíčovým tématem je uhlíková stopa“

Jak vážně berou Japonci udržitelnost?

Velmi vážně. V případě Asahi to výrazně ovlivňuje i fakt, že jsme veřejně obchodovatelná firma. Očekávání investorů v Japonsku, včetně těch v oblasti udržitelnosti, jsou u firem našeho typu poměrně vysoká. Jsme hodnoceni ratingovými agenturami a investoři se o toto téma aktivně zajímají.

To se promítá i do nastavování cílů a práce s daty. V oblasti dekarbonizace máme cíle nastavené podle metodiky Science Based Targets initiative na úrovni celé skupiny i jednotlivých entit. S tím jsou spojena jasná pravidla, co a jak započítávat, jak data vykazovat a auditovat. Díky tomu jsou výstupy srovnatelné a transparentní.

Které téma je v rámci udržitelnosti pro japonské majitele nejdůležitější?

Klíčovým tématem napříč trhy je uhlíková stopa. Poté jsou určitá specifika jednotlivých regionů. V Evropě a potažmo Česku je velkým tématem snižování spotřeby vody a její zadržování v krajině. Například nošovický Radegast je náš nejefektivnější pivovar z pohledu spotřeby vody, a to nejen v Evropě, ale i globálně. Velkým tématem jsou také obaly. Ty tvoří zhruba třetinu naší uhlíkové stopy, takže řešíme nejen emise, ale i cirkularitu a celkový dopad, který v této oblasti máme.

Další oblastí je pěstování surovin. V sociální části se pak zaměřujeme na diverzitu a odpovědnou konzumaci alkoholu.

V Asii jsou výrazně silnější otázky spojené s lidskými právy v dodavatelském řetězci. I v Evropě se jim věnujeme, ale jejich naléhavost je zde obecně nižší. Globálně řešíme také odlesňování, které je součástí SBTi cílů. Klíčová je v tomto směru práce s dodavatelským řetězcem, tedy detailní přehled o tom, co a od koho nakupujeme.

Jaké konkrétní cíle skupina v rámci SBTi má?

Máme závazek dosáhnout čisté nuly emisí do roku 2040. Původně jsme měli cíle nastavené regionálně, tedy i za českou část Plzeňský Prazdroj, ale následně jsme je sjednotili a centralizovali na globální úrovni celé skupiny Asahi. Tyto globální cíle dnes pokrývají jak Prazdroj, tak komplet evropské aktivity.

Chcete závazek SBTi cílů také po svých dodavatelích?

Nikoho k tomu nenutíme. Místo toho si analyzujeme, kde u jednotlivých dodavatelů vzniká největší uhlíková stopa, a zaměřujeme se na konkrétní opatření. U výrobců obalů je to například podíl recyklátu nebo energie používaná při výrobě. U sladoven zase řešíme zdroje energie a další klíčové vstupy. Jdeme tedy spíš do hloubky u konkrétních témat, než abychom nastavovali obecné povinnosti, které by nemusely mít reálný dopad.

Jak řeší udržitelnost zákazníci?

To se liší trh od trhu. Jsme rozkročeni od Velké Británie po Rumunsko a rozdíly jsou velké. V Británii nebo Nizozemsku už spotřebitelé berou udržitelnost jako samozřejmost a očekávají, že ji firmy aktivně řeší. Naopak na jiných trzích stále hraje primárně roli cena a udržitelnost není tak silné téma.

„Chybí zde zálohový systém“

Dá se říct, který z vašich trhů v evropských zemích je v udržitelnosti nejdál?

Nedá, protože záleží na tématu i byznysovém modelu daného trhu. Například Česko, Slovensko nebo Itálie jsou specifické tím, že zde přímo nakupujeme ječmen a chmel a máme úzké vztahy s pěstiteli. Díky tomu je český trh jakýmsi inkubátorem, kde celá skupina testuje spolupráci s pěstiteli na rozvoji regenerativního zemědělství. To nám má zajistit, aby dvě klíčové suroviny, jejichž pěstování je ohroženo změnami klimatu, měly pivovary zajištěné i v budoucnu.

V pěstování chmele hraje Česko klíčovou roli. Spolu s Německem paříme mezi největší producenty na světě. Chmel vypěstovaný u nás používáme v pivech vařených napříč celou skupinou od Evropy přes USA až po Japonsko. Takže je to různé a hlavní roli hraje kombinace očekávání spotřebitelů a vnějších podmínek.

O jaké vnější podmínky jde?

Například v Česku máme vysoký podíl vratných obalů, v tom jsme silní, ale chybí zde zálohový systém. Naopak jinde funguje uzavřenější cirkularita obalů, i když podíl vratných obalů je nižší. Britové a Nizozemci pak silně tlačí na omezování plastů bez ohledu na to, jak to vychází z pohledu dat o reálném dopadu. Ty rozdíly jsou tedy opravdu velké. Liší se také to, jak jsou v jednotlivých zemích rozvinuté obnovitelné zdroje, což ovlivňuje i rychlost a možnosti dekarbonizace.

Kde jste v dekarbonizaci nejdále?

Asi ve Velké Británii, kde vlastníme výrobce ciderů Cornish Orchards. Jde o relativně malý provoz, kde se podobné změny dělají snadněji než ve velkých závodech. Uhlíkovou stopu se nám tam podařilo snížit zhruba o 94 procent díky elektrifikaci. Plyn jsme nahradili tepelným čerpadlem a přešli jsme na zelenou elektřinu. Na tu už nám běží všechny pivovary v Evropě, včetně Česka.

Jak nákup zelené elektřiny řešíte?

Ve všech zemích se snažíme jít dál než jen k nákupu certifikátů, který vnímáme spíše jako krátkodobé řešení. Dlouhodobě se soustředíme na to, aby elektřina pocházela z nových zdrojů, které vznikají i díky našim kontraktům. Využíváme k tomu takzvané virtuální PPA smlouvy, tedy dlouhodobé dohody o nákupu energie, které umožňují výstavbu nových větrných a solárních elektráren. Cílem je, aby tyto zdroje reálně pokrývaly naši spotřebu elektřiny a nešlo o přechod na zelenou elektřinu jen na papíře.

V Česku máte projekty PPA také?

Ano.

A půjde o fotovotalickou elektrárnu, nebo i vítr?

Půjde o solární elektrárnu, víc ale říct nemůžu, projekt se připravuje.

Co je silnou stránkou Česka v udržitelnosti?

Silnou stránkou Česka je hodnotový řetězec a už zmíněné vratné obaly, kde se ostatní trhy inspirují. Vratné lahve jsou u nás stále nejrozšířenějším obalem piva – ročně jich prodáme stovky milionů, návratnost u těch půllitrových dosahuje 98 procent a každá lahev se otočí zhruba 26krát. Jako první jsme také zavedli vratné třetinky a tyto zkušenosti nyní přenášíme do zemí, kde chceme podíl vratných obalů zvýšit.

Česko je také specifické silnou pivní kulturou a vysokým podílem prodeje v hospodách a restauracích. To se promítá i do inovací. V rámci projektu Chytrej výčep jsme díky sběru a vyhodnocení dat z hospod a restaurací vyvinuli energeticky úspornější chladiče. Ty teď na základě české zkušenosti zavádíme i v dalších evropských zemích.

Více o nefinančním reportingu skupiny Asahi najdete v předplacené sekci Ekonews+ zde.