Kompostování je jedním z nejjednodušších a nejpřirozenějších způsobů, jak zpracovat bioodpad z domácnosti. Aby ale vše fungovalo správně a bez zápachu, je důležité vědět, co na kompost patří a jak ho správně sestavit.
Kompostování je biologický proces, při němž se organické zbytky za přístupu vzduchu a působením mikroorganismů, žížal a dalších půdních organismů postupně rozkládají. Bioodpad se tak proměňuje na kompost, tedy kvalitní hnojivo nebo humus, který vrací živiny do půdy.
Základem úspěšného kompostování je rovnováha mezi takzvaným zeleným a hnědým materiálem. Zelený materiál obsahuje více dusíku a patří do něj například zbytky ovoce a zeleniny, kávová sedlina, čerstvá tráva nebo zbytky rostlin. Hnědý materiál je naopak bohatý na uhlík a tvoří ho suché listí, větvičky, piliny, karton nebo znečištěný papír.
Kombinace těchto dvou složek zajišťuje, že se bioodpad rozkládá rovnoměrně a bez nepříjemného zápachu. Obecně se doporučuje udržovat poměr přibližně dvě až tři části hnědého materiálu a jednu část zeleného.
Do kompostu obecně patří většina rostlinných zbytků z kuchyně i zahrady. Bez problémů lze kompostovat slupky od ovoce a zeleniny, kávovou sedlinu nebo čajové sáčky bez plastu. Vhodné jsou také banánové slupky, které se dobře rozkládají a dodávají kompostu důležité živiny. V menším množství lze přidávat i citrusové slupky, je ale vhodné je dávkovat opatrně, protože mohou zpomalovat rozklad. Ani ve vermikompostérech žížalám příliš nevyhovují.
Důležité je také udržovat kompost přiměřeně vlhký a občas ho promíchat, aby měl dostatek vzduchu. Vetší kusy bioodpadu je vhodné rozmělnit, protože se pak rozkládají rychleji. Co na kompost naopak nepatří?
Zbytky masa a mléčné výrobky
Živočišné zbytky jsou sice biologicky rozložitelné, ale v běžném kompostu mohou zapáchat, lákat hlodavce a představovat zdroj patogenů. Proto se do domácích kompostů obvykle nedoporučují.
Kosti
Kosti se rozkládají velmi pomalu a navíc mohou přitahovat zvířata. V běžném kompostu by se proto neměly objevovat.
Psí a kočičí výkaly nebo podestýlka
Zvířecí trus může obsahovat patogeny, například původce toxoplazmózy, a není vhodný zejména v případě, kdy kompost používáme na pěstování potravin.
Bioplasty a kompostovatelné plasty
Přestože jsou označované jako kompostovatelné, většina z těchto materiálů se rozkládá pouze v průmyslových kompostárnách za specifických podmínek. V domácím kompostu se proto často nerozloží nebo jen velmi pomalu.
Nedopalky cigaret a popel z nich
Obsahují toxické látky, které do kompostu nepatří a mohou kontaminovat výsledný materiál.
Popel z uhlí a ošetřeného dřeva
Tento popel může obsahovat škodlivé látky, včetně těžkých kovů. Naopak malé množství popela z čistého dřeva na kompost přidat lze, jako součást hnědé složky.
Oleje a tuky
Ve větším množství narušují proces rozkladu a mohou způsobovat zápach, protože omezují přístup vzduchu. Pokud je potřeba je zlikvidovat, je lepší je nechat vsáknout do papíru a kompostovat ten.
Nemocné rostliny a napadené části
Patogeny a škůdci se mohou v kompostu šířit a následně se vrátit zpět na záhony.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
