S nákupem na úvěr, a tedy i s úroky má v Česku zkušenost 59 procent lidí. Úroky jsou také klíčovým prvkem národního i globálního hospodářství – brzdí, nebo naopak startují ekonomickou aktivitu. Jak ale souvisejí s nutností dalšího růstu a stavem naší planety?
V Evropském parlamentu mám dva kolegy, kteří řešili otázku zda „mít či nemít“ fotovoltaickou elektrárnu. Ani jeden nehodlal využít dotaci a nakonec jen jeden si elektrárnu pořídil. I proto jsem se rozhodl propočítat, jak je to s návratností takové investice. Zásadní roli hrají štědré dotace a možnost sdílet elektřinu.
Stále silnější důraz na to, aby podnikání bylo udržitelné, může v souvislosti s koktejlem problémů, kterým firmy čelí, působit dost nepatřičně. Není se co divit – copak má smysl zatěžovat firmy s ekologií v době, kdy jejich existenci ohrožuje vysoká cena energií, inflace či pokles utrácení domácností?
Zemní plyn v Česku využívá zhruba 2,7 milionu domácností a máme v rámci Evropy pravděpodobně nejrozvinutější plynárenskou síť. Bylo by škoda tuto výhodu zahodit, píše Walter Sodomka, ředitel Asociace pro optimalizaci komínů a spalování.
Uplynula zima, kterou provázely rekordní ceny energií. S tím, jak lidé přestávají topit, je načase zhodnotit, co způsobila energetická krize a jak na domácnosti dopadá energetická chudoba. Tento problém se totiž už před krizí týkal čtvrtiny obyvatel Česka.
V Evropské unii se poslední dobou stále častěji skloňují výrazy jako kritické nerostné suroviny, konkurenceschopnost či strategická autonomie. Do Česka tato diskuze teprve přichází, díky rozsáhlým zásobám lithia se ale možná brzy ocitne v centru dění.
Vláda bude rozhodovat, kam investovat 200 miliard korun, které mají směřovat hlavně na podporu klimatických opatření. Vláda by ale tyto peníze z velké části ráda využila na financování velkých fosilních projektů.
Evropská komise publikovala 5. dubna dlouho očekávaný návrh technických screeningových kritérií pro zbývající čtyři environmentální cíle Taxonomie. Podívali jsme se, co je jejich cílem a jakých činností se týká.
Poslední klimatická konference COP27 v egyptském Šarm aš-Šajchu toho příliš nenabídla. Sice vznikl speciální fond “Loss and Damage” k pokrytí škod způsobených globálním oteplováním ve zvláště zranitelných zemích, ale neslibuje nic hmatatelného. Doufejme, že nadcházející COP28 v Dubaji existenci fondu objasní. Pokud ano, bude to mít nedozírné politické důsledky.
Před více než měsícem zrušil Nejvyšší správní soud zásadní části prvního českého klimatického rozsudku a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Spor se nyní vede o to, zda a jakou má Česko povinnost snižovat emise CO2.
