Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednesla v polovině září tradiční Projev o stavu Evropské Unie. Zejména v oblastech energetiky, ochrany klimatu a spravedlivé transformace zůstal za očekáváním.
Ministerstvo životního prostředí na jaře určilo jasný směr: zavedení zálohovacího systému PET lahví a nápojových plechovek. Dle plánu ministerstva začne zálohování v půlce roku 2025, ale již nyní úspěšně běží pilotní programy v některých obchodních řetězcích.
Současná konstelace na trhu s obnovitelnými zdroji je v mnoha ohledech jedinečná. Ale je opravdu i udržitelná? Dostáváme se do fáze, kdy už nebude stačit zabírat obrovské lány ploch na fotovoltaiku a instalace na střechách mají také své limity.
Spotřebitelské chování má větší vliv na dosažení klimatických cílů, než se zdá. Tvůrci politik ale skutečné behaviorální faktory málokdy zohledňují a automaticky chápou člověka jako racionálního tvora pečlivě zvažujícího “pro a proti”. Opak je ale pravdou.
V letních horkých dnech je ve městech často k nevydržení. Přispívá k tomu jev nazývaný tepelný ostrov měst, kdy je teplota v zastavěném území až o několik stupňů Celsia vyšší než v okolní krajině. Tmavé povrchy dosahují až 70 ° Celsia. Řešením jsou modrozelená řešení propojující fungování vody a zeleně.
Na rozvoj drobných fotovoltaik s bateriovým úložištěm stát poskytuje štědré dotace. Návratnost pořízení bohatě dotované fotovoltaiky s baterií je přitom teoreticky jen o něco lepší než té levnější bez úložiště, ale s efektivním využitím přetoků do sítě.
Je glokalizace jen další buzzword, nebo funkční přístup k řešení klimatické krize? A co vlastně konkrétně znamená?
Možnost získat finance z programů na podporu obnovy krajiny se letos výrazně ztížila. České úřady ale zareagovaly překvapivě rychle a situaci napravily. Další kroky, které snad ušetří daně při budování remízků, jsou navíc plánovány od příštího roku.
V New Yorku v sídle OSN byla formálně přijata dlouho očekávaná Dohoda o biodiverzitě volného moře. Ač se dohoda jeví z pohledu Česka jako vnitrozemského státu nevýznamná, opak je pravdou. Týká se mezinárodních prostorů, v nichž mají všechny státy světa stejná práva.
S nákupem na úvěr, a tedy i s úroky má v Česku zkušenost 59 procent lidí. Úroky jsou také klíčovým prvkem národního i globálního hospodářství – brzdí, nebo naopak startují ekonomickou aktivitu. Jak ale souvisejí s nutností dalšího růstu a stavem naší planety?
