Nová pravidla, podle nichž mají vařit školní jídelny, vyvolala protesty některých potravinářských firem, ale i ekologických organizací. „Největší změna není na talířích, ale ve výpočtech,“ upozorňuje Eliška Selinger, která se podílela na tvorbě nové vyhlášky o školním stravování.
Nová vyhláška o školním stravování a s ní související úprava jídelníčku má podle jejích autorů přispět ke zdravější stravě dětí. Potravinářská komora ČR naopak tvrdí, že jde o ideologicky motivované změny, které mohou vést k plýtvání potravinami a omezení tradičních jídel.
Méně potravinového odpadu, větší zodpovědnost a lepší vztah k jídlu. To jsou přínosy samoobslužného modelu stravování, který se začíná objevovat v českých školních jídelnách. Nově ho třeba zavedla základní škola v Praze 4.
Zdravé školní vaření nemusí být dražší. V mateřské škole v Dobroměřicích vaří převážně z lokálních surovin a dbají na co nejmenší množství potravinového odpadu. Za to, že děti jedí zdravě a navrch se naučí zodpovědnému přístupu k jídlu, školka získala jako první v Evropě zlatý certifikát SchoolFood4Change.
Lounská mateřská škola ve Fügnerově ulici jde příkladem ve zdravém stravování. Děti o českou klasiku nepřijdou, ale navíc si užívají rauty a pěstují bylinky.
Během pilotního projektu se zachránilo přes patnáct set nesnědených porcí jídla. Zapojení školních jídelen přispěje k omezení plýtvání potravinami.
Veřejná stravovací zařízení musejí od letoška zařadit do jídelníčku biopotraviny. S pokrytím poptávky po mléku a mléčných výrobcích, obilovinách či hovězím masu v bio kvalitě tuzemští zemědělci nebudou mít potíže. Ovoce, zeleniny a brambor ale zatím nevypěstují dost.
Více bezmasých jídel, luštěnin i ryb a méně vysoce zpracovaných potravin. Nový spotřební koš přinese změny školního stravování už od příštího školního roku. Dramatické ale nejsou.
Ročně každá školní jídelna vyhodí potraviny v hodnotě přibližně 600 tisíc korun. Jako odpad končí třetina všech uvařených pokrmů. Vyplývá to z výsledků výzkumu o plýtvání jídlem ve školních jídelnách, který představila organizace Zachraň jídlo.
Až 14 tisíc korun ročně vyhazuje podle některých údajů do koše průměrná česká rodina s dvěma dospělými a dvěma dětmi. Plýtvání potravinami nezatěžuje jen rodinné rozpočty, ale také životní prostředí. Proti plýtvání jídlem se snaží více či méně účinně vystupovat spolky, stát i obchodní řetězce.
