Chemická legislativa je čím dál složitější, ale práce s ní nemusí být. Umělá inteligence, nebo chcete-li velké jazykové modely či jednoduše „chaty“, mění způsob, jakým odborníci přistupují k bezpečnostním listům, klasifikaci i sledování změn.
Nejde o revoluci v tom, kdo práci udělá, ale v tom, jak rychle a kvalitně ji zvládne. A kdo se s nimi naučí pracovat lépe, bude napřed. Tyto nástroje můžeme nazývat různě, ale pojem umělá inteligence (AI) se dnes stal běžným odborným termínem, který zastřešuje celou tuto oblast. Pro jednoduchost u něj proto zůstaneme.
Chemická legislativa patří mezi obory, kde se chyba neodpouští a neznalost neomlouvá. Kombinace právních požadavků, technických dat a neustále se vyvíjejících pravidel vytváří prostředí, ve kterém je nutná maximální přesnost, široký rozhled a rychlé rozhodování. Současně ale velká část práce zůstává překvapivě repetitivní. Kontrola dokumentů, porovnávání požadavků mezi předpisy, vyhledávání informací nebo ověřování detailů – to vše zabírá čas, který by odborníci mohli věnovat kvalifikovanějším rozhodnutím.
Právě v tomto bodě se AI stává praktickým a brzy i nezbytným nástrojem. Ne jako náhrada experta, ale jako jeho prodloužená ruka. Pomáhá při práci s bezpečnostními listy, například při kontrole struktury dle požadavků nařízení REACH, identifikaci chybějících údajů nebo sjednocení terminologie. U klasifikace směsí dle nařízení CLP může sloužit jako „další pár očí“, který pomůže odhalit nesrovnalosti v datech nebo upozorní na nelogické kombinace tříd nebezpečnosti a H-vět.
AI pomáhá sledovat změny
Velký posun přináší AI také do oblasti sledování legislativních změn. Místo ručního procházení desítek zdrojů lze dnes nastavit nástroje pro automatické filtrování informací podle relevance a tématu. Výsledkem není jen souhrn novinek, ale strukturovaný přehled přímo využitelný v praxi. Pro odborníky to znamená méně času stráveného hledáním, více času věnovaného interpretaci a zároveň nižší riziko chyb.
Významnou roli hraje AI i při tvorbě odborných výstupů. Pomáhá připravit osnovy školení, strukturovat články nebo převádět složité regulatorní požadavky do srozumitelnější formy. Umožňuje rychleji připravit kvalitní podklady, které mohou být dále odborně rozpracovány. Zároveň ale klade vyšší nároky na kritické myšlení – schopnost rozlišit mezi užitečným návrhem a nepřesností zůstává klíčová.
Často zaznívá obava z nepřesností nebo takzvaných „halucinací“. Ano, výstupy těchto nástrojů nejsou bezchybné a nelze se na ně spoléhat bez ověření. V prostředí chemické legislativy, kde mohou mít chyby přímé dopady na zdraví lidí i životní prostředí, je lidská kontrola nezbytná. AI tak není zkratkou, ale nástrojem, který při správném použití zvyšuje kvalitu práce. Při dobře formulovaném zadání a správném nastavení přitom dokáže poskytovat velmi kvalitní výstupy.
Využití v každodenní praxi
Praktickému využití AI v chemické legislativě se budou věnovat workshopy, které jsou součástí konference Průmyslová toxikologie a ekotoxikologie 2026, známé také jako Kouty 2026. Cílem dvou workshopů (každý v délce dvou hodin) není představit technologii jako takovou, ale ukázat konkrétní způsoby jejího využití v každodenní praxi. Na workshopech si vyzkoušíte práci s legislativními texty, přípravu podkladů pro klasifikaci nebo nastavení vlastního systému sledování změn. Domů si odnesete konkrétní postupy, které můžete použít hned druhý den v práci.
AI workshopy jsou postaveny interaktivně. Nejde o pasivní poslech, ale o práci s reálnými scénáři, které odpovídají skutečným situacím z praxe. Důležitou součástí je i diskuse o limitech AI – kde její využití dává smysl a kde už naopak naráží na své hranice. Prostor bude věnován také otázkám důvěryhodnosti výstupů, ochraně dat a integraci těchto nástrojů do firemních procesů.
Konference v první polovině května
Chemická legislativa bude nadále komplexní a náročná a ani AI tento fakt nezmění. Může ale zásadně změnit způsob, jakým s touto komplexitou pracujeme, a umožní přesunout pozornost od rutinních činností k odborné interpretaci, strategii a rozhodování. A právě v tom spočívá její největší přínos.
Konference Průmyslová toxikologie a ekotoxikologie 2026 se uskuteční ve dnech 13. až 15. května v Jeseníkách v hotelu Petrovy kameny. Účast je možná na základě registrace prostřednictvím webových stránek konference. Kapacita je omezená a registrace jsou otevřené do 30. dubna 2026.
Na workshopy se můžete přihlásit přímo při registraci na konferenci ,a to na každý zvlášť, nebo výhodněji na oba najednou.
Cílem konference je propojit legislativu, vědu, výzkum, toxikologii, ekotoxikologii, ekologii i podnikovou praxi a ukázat, jak do tohoto světa zapadají moderní nástroje. Protože zůstat pozadu dnes není strategie.
A možná zjistíte ještě něco zásadního: že část práce, která dnes zabírá hodiny, může být otázkou minut. A že konkurenční výhoda v tomto oboru se přesouvá od znalostí k tomu, jak efektivně je dokážete převést do praxe.
Jana Eliášová
Jana Eliášová se dlouhodobě pohybuje v chemické legislativě a BOZP, je součástí týmu poradenské a servisní společnosti Regartis. Pomáhá firmám zvládat REACH, CLP i BPR a převádí složité požadavky do jasných a použitelných postupů. Má více než dvacet let praxe, za sebou stovky školení i projektů napříč chemií a biocidy.
