Ekonews se v anketě mezi tuzemskými firmami ptají, jaké má jejich podnikání dopad na životní prostředí a jaké mají zkušenosti s vytvářením nefinančních zpráv. Za společnost IKEA Česká republika, Maďarsko a Slovensko odpovídal manažer pro udržitelnost Tomáš Zeman.
Změna k lepšímu chystá v průběhu Climate Week Prague expertní kulatý stůl, který se bude věnovat implementaci evropského nařízení Net Zero Industry Act a jeho dopadům na český průmysl.
Třinecké železárny odcházejí od uhlí. Z projektů, které jim pomohou k čistšímu provozu a snížení emisí, nyní minimálně o dva roky odložily ten klíčový - výstavbu elektrické obloukové pece. Je totiž v rámci dekarbonizace nejnákladnější.
Téměř všichni investoři narození od začátku osmdesátých let do začátku tisíciletí zařazují do svého portfolia udržitelné projekty. Zájem o zelené investice je ale v současnosti mezi všemi investory.
Nad hlavou lidem přibývá družic. Sledují, co se děje na povrchu, pomáhají s navigací a zjednodušují komunikaci. Nyní je jich okolo devíti tisíc, do patnácti let jich ale má být podle odhadů přes 60 tisíc.
Vína z Rakouska, Francie, Španělska, Itálie či Maďarska obsahují mnohem více věčných chemikálií, než tomu bylo v minulosti. Ročníky z počátku této dekády jich mají několikanásobně více než na začátku milénia, odhalila nová studie.
Schopnost propojit byznysové myšlení s udržitelností patří podle průzkumu ManpowerGroup k hlavním požadavkům firem na budoucí zaměstnance. Polovina společností plánuje v tomto roce navýšit v této oblasti investice.
Zátiší Group má od letošního března nového sustainability manažera. Do gastronomické skupiny patří stejnojmenná restaurace V Zátiší v Praze a dále restaurace Mlýnec, Bellevue či firemní kantýny a školní jídelny pod značkou Fresh&Tasty.
Dostat stromy do ulic, kde dříve nebyly, je nákladné. Díky novým technologiím a správnému výběru druhů se jim ale může dařit i ve vydlážděných centrech měst, jak ukazuje revitalizace Václavského náměstí a okolí.
Většina prodávaných žvýkaček se vyrábí z různých syntetických kaučuků na bázi ropy. Podobají se tak materiálům používaným v pneumatikách automobilů a v přírodě se rozkládají velmi pomalu. Na světě se přitom ročně vyrobí kolem 2,4 milionu tun žvýkaček.
