Při úklidu domácí lékárničky nestačí zkontrolovat jen datum, do něhož lze léky používat. Důležité je také vědět, kam vyřazené přípravky odnést. Léky přijme zdarma kterákoli lékárna, pro teploměry nebo samostatně použitelné jehly ale platí jiná pravidla.
Bezdrátová sluchátka, nabíjecí kabely, miniventilátory, roztodivná LED světýlka nebo zvlhčovač vzduchu do auta. Většina z nás nakupuje desítky drobných elektronických zařízení za pár korun. Říká se jim Fast Tech a podobně jako Fast Fashion se stávají velmi rychle odpadem. Kdo platí jeho sběr?
Evropské nařízení o snižování emisí metanu v energetice platí už déle než dva roky. Zákon nastavující kontroly a sankce ale Česko nemá a podle informací Ekonews se stupňuje tlak na jejich zmírnění oproti původnímu návrhu.
Zatímco počet tygrů ve volně přírodě za posledních patnáct let vzrost o více než 70 procent, velikost sledovaných populací sladkovodních živočichů se od roku 1970 v průměru propadla o 85 procent. Nová zpráva WWF Living Planet Report 2026 upozorňuje na pokračující úbytek biodiverzity.
Svíčky v plastových obalech, věnce spojené drátky či umělé květiny. Na začátku listopadu se hřbitovy zaplní výzdobou, které se po týdnech promění v odpad. Památku zesnulých lze přitom uctít i jinak. Přinášíme tipy, jak dušičkovou výzdobu pojmout šetrněji k přírodě.
Výroba textilu loni dosáhla rekordních 139 milionů tun. Trhu dominují materiály vyráběné převážně z fosilních zdrojů. Recyklace se podílí na produkci stále méně než jedním procentem.
Pouhým okem je nevidíme ani je necítíme, přesto s nimi přicházíme každý den do styku. Mikroplasty jsou ve vodě, vzduchu i v půdě. Úplně se jim vyhnout není možné, několik jejich zdrojů v domácnosti se však dá poměrně jednoduše omezit.
Tuzemskými velkoobchody projdou za rok desítky milionů květin. Velká část z nich pochází z Afriky či Jižní Ameriky. Jedním z menších velkoobchodů je pražská společnost Tulipa, kde Ekonews zkoumaly, jak takový byznys vypadá.
Podíl kvalitnějších potravin v nákupních košících roste, nabídka českých biopotravin se ale v tuzemsku výrazně nezvětšila. „Tuzemským producentům komplikuje situaci malý trh a vysoké náklady, kvůli kterým obtížně konkurují zahraničním výrobcům,“ uvádí Jan Zeman.
Obce se snaží sbírat textil, ale čeští zpracovatelé ho nechtějí. Dovezou si ho raději z Nizozemska, protože tak na něm mohou i vydělat. Oblečení vytříděné v tuzemsku končí často na skládce či ve spalovně.