Aranžovací nebo floristická hmota je pro květináře každodenní pomůckou, díky níž dekorace drží tvar a déle zůtanou čerstvé. Stále častěji se ale řeší její dopady na životní prostředí. Problémem jsou především mikroplasty a chemické látky, které může uvolňovat.
Asi 1,3 miliardy tun potravin na světě každoročně skončí v odpadu. Je to zhruba třetina veškerého vyprodukovaného jídla. Největší podíl na plýtvání přitom nemají výrobci ani obchody, ale domácnosti.
Rostlinné řeznictví Bezmasna před necelými dvěma lety začínalo v malé kamenné prodejně na pražské Letné. Dnes zásobuje internetový obchod s potravinami a prodává rostlinné alternativy masa v tunách.
Společnosti tvrdí na obalech výrobků a v reklamě spoustu věcí a rozeznat greenwashing není snadné. Naštěstí má ale „lakování na zeleno“ docela dost popsaných znaků, které pomohou se zorientovat.
Když mu bylo čtrnáct let, začal se zajímat o klimatickou změnu a hledat cesty, jak o ní mluvit s vrstevníky. Dnes Jakub Nekvasil pořádá environmentální vzdělávací programy na školách a věří, že mladí lidé potřebují hlavně konkrétní řešení, ne jen varování před krizí.
Nová pravidla, podle nichž mají vařit školní jídelny, vyvolala protesty některých potravinářských firem, ale i ekologických organizací. „Největší změna není na talířích, ale ve výpočtech,“ upozorňuje Eliška Selinger, která se podílela na tvorbě nové vyhlášky o školním stravování.
Sklo patří v Česku mezi nejlépe tříděné odpady. Každý v průměru ročně vytřídí necelých 15 kilogramů skla. Velkou výhodou skla je, že se dá recyklovat prakticky donekonečna, aniž by se zhoršila kvalita výsledného materiálu.
Každá čtvrtá domácnost v Česku vyhazuje prošlé nebo nevyužité léky do komunálního odpadu, případně je splachuje do WC. Do prostředí se tak dostávají zbytky léčiv za stamiliony korun. Čistírny odpadních vod si s nimi zatím poradit neumějí.
Většina oblečení se vyrábí z plastů. Nejběžnějším materiálem je polyester, z něhož vzniká zhruba 60 procent oděvů. Nové testy neziskové organizace Changing Markets Foundation ukazují, že není nejlepší nápad ho recyklovat z PET lahví.
Pro rezidua pesticidů na řezaných květinách neexistují žádná omezení. Ani Svaz květinářů a floristů ČR se problematice nevěnuje. Poté, co francouzské úřady spojily smrt dítěte květinářky s jejím vystavením pesticidům během těhotenství, se však mnoho lidí v odvětví hlasitě ozývá.
