Zdravé školní vaření nemusí být dražší. V mateřské škole v Dobroměřicích vaří převážně z lokálních surovin a dbají na co nejmenší množství potravinového odpadu. Za to, že děti jedí zdravě a navrch se naučí zodpovědnému přístupu k jídlu, školka získala jako první v Evropě zlatý certifikát SchoolFood4Change.
Čtvrtina tuzemských včelstev nepřežila loňskou zimu, což přineslo nejvyšší úhyn za posledních dvanáct let. Jedním z hlavních důvodů bylo přemnožení parazitického roztoče kleštíka včelího. Termosolární úly umožňují hubit parazita bez použití chemických látek. Prostě ho přehřejí.
Nadace Tisport dlouhodobě podporuje sportovní kluby v projektech vedoucích k lepšímu zacházení s odpady nebo šetření vodou. V minulé grantové výzvě finančně pomohla několika klubům při budování jejich zavlažovacích systémů.
Zimu loni podle projektu Coloss nepřežilo 26 procent českých včelstev, což je nejhorší výsledek za posledních 12 let. Hlavní roli sehrál teplý podzim, který přeje parazitovi kleštíku včelímu. Podle včelaře Josefa Kölbla z Včelařství Domovina, může docházet ke kolapsu včelstev i z nevysvětlitelných důvodů.
Každý den projede ulicí V Holešovičkách na severu Prahy až sto tisíc aut, což z vilové čtvrti udělalo jednu z nejvytíženějších dopravních tepen v Česku. Lidé tu žijí uprostřed neustálého hluku a zdejší ovzduší překračuje zákonné limity, zatímco magistrát roky odkládá řešení.
Evropský parlament schválil nová opatření na prevenci a snižování množství potravinového a textilního odpadu. Podstatou směrnice je, aby se výrobci textilu a obuvi finančně podíleli na sběru, třídění a likvidaci svých výrobků. Čím horší výrobek pro životní prostředí, tím více.
Případ rodinné bezové Farmy Křížov nedávno upozornil na to, že zákony upřednostňují konvenční zemědělce před ekologickými. Ti ekologičtí totiž nemohou používat všechny své pozemky pro produkci a musí vytvářet ochranné pásy, konvenční ne.
Závislost farmaceutického průmyslu na biodiverzitě neozřejmuje v současnosti žádný jiný živočich tak jako ostrorep. Bez něj by lidé nezjistili, jestli léky, vakcíny nebo zdravotní pomůcky přicházející do styku s krví neobsahují bakteriální infekci.
„Nechceme nikoho moralizovat ani vyčítat, chceme ukázat, že skromnější život není odříkání, ale volba,“ říká Yvonna Gailly, dlouholetá environmentální odbornice a jedna ze zakladatelek iniciativy Klimababičky.
Jedenáct procent z 252 léků, které jsou pro lidstvo podle Světové zdravotnické organizace základní, je výhradně rostlinného původu. To znamená, že bez přírodních zdrojů by o ně lidstvo přišlo. Vyrobit je totiž neumí.
