Správné třídění vypadá jako banalita, ale občas není. Co třeba s krabicí od pizzy? Zaleží na tom, jestli je čistá, anebo není? Ačkoliv Češi patří v Evropě k nejpoctivějším třídičům, u některých druhů odpadu stále dělají chyby. O které jde?
Zjednodušit nákup potravin pro školy a podpořit jejich regionální produkci – to je hlavní smysl elektronického tržiště, které jako první před časem vytvořil Jihočeský kraj. Dnes funguje i v Královéhradeckém kraji a další regiony podobný systém připravují.
Méně potravinového odpadu, větší zodpovědnost a lepší vztah k jídlu. To jsou přínosy samoobslužného modelu stravování, který se začíná objevovat v českých školních jídelnách. Nově ho třeba zavedla základní škola v Praze 4.
Před pařížským obchodním domem, v jehož šestém patře otevřel kontroverzní prodejce Shein první kamennou prodejnu na světě, stály ve středu davy zákazníků i protestujících.
Nízkoemisní zóny už fungují ve více než 300 evropských městech. V Česku se zatím nepřipravuje žádná, přestože ministerstvo životního prostředí letos na jaře jejich zavedení zjednodušilo. Do roku 2030 nicméně bude potřeba najít řešení, jak splnit přísnější limity pro kvalitu ovzduší.
Zdravé školní vaření nemusí být dražší. V mateřské škole v Dobroměřicích vaří převážně z lokálních surovin a dbají na co nejmenší množství potravinového odpadu. Za to, že děti jedí zdravě a navrch se naučí zodpovědnému přístupu k jídlu, školka získala jako první v Evropě zlatý certifikát SchoolFood4Change.
Čtvrtina tuzemských včelstev nepřežila loňskou zimu, což přineslo nejvyšší úhyn za posledních dvanáct let. Jedním z hlavních důvodů bylo přemnožení parazitického roztoče kleštíka včelího. Termosolární úly umožňují hubit parazita bez použití chemických látek. Prostě ho přehřejí.
Nadace Tisport dlouhodobě podporuje sportovní kluby v projektech vedoucích k lepšímu zacházení s odpady nebo šetření vodou. V minulé grantové výzvě finančně pomohla několika klubům při budování jejich zavlažovacích systémů.
Zimu loni podle projektu Coloss nepřežilo 26 procent českých včelstev, což je nejhorší výsledek za posledních 12 let. Hlavní roli sehrál teplý podzim, který přeje parazitovi kleštíku včelímu. Podle včelaře Josefa Kölbla z Včelařství Domovina, může docházet ke kolapsu včelstev i z nevysvětlitelných důvodů.
Každý den projede ulicí V Holešovičkách na severu Prahy až sto tisíc aut, což z vilové čtvrti udělalo jednu z nejvytíženějších dopravních tepen v Česku. Lidé tu žijí uprostřed neustálého hluku a zdejší ovzduší překračuje zákonné limity, zatímco magistrát roky odkládá řešení.
