Na moderním bojišti nebude hlavní pouze to, kdo má nejpokročilejší technologii, ale kdo ji dokáže opravovat a znovu postavit ve chvíli, kdy se globální dodávky zadrhnou. Jedním z nástrojů, jak zvýšit soběstačnost obranného průmyslu, je opětovné využívání vzácných materiálů. Příkladem je projekt Tornado 2 Tempest.
Dobrovolný standard VSME se postupně stává nástrojem, který firmám pomáhá reagovat na rostoucí požadavky finančního trhu. Zároveň poslouží jako podklad pro ochranu menších firem neúměrným administrativním tlakem ze strany velkých korporací.
Co při vytváření zprávy neopomenout, jaké jsou klíčové povinnosti a za co mohou firmám hrozit sankce? Tato aktualizace vychází z návrhu ESRS 2.0 z července roku 2025, zatímco právní povinnosti, audit a sankce se nadále řídí CSRD a původní verzí ESRS.
ESRS 2.0 je v tuto chvíli návrhem a musí projít standardním legislativním procesem, který zahrnuje veřejnou konzultaci a projednání s evropskými institucemi. Přijetí se očekává v polovině roku 2026, do té doby zůstává právně závazným rámcem ESRS 1. Podle čeho se tedy firmy mají řídit?
První vlna ESRS ukázala nepříjemnou realitu: plnění povinnosti se zvrhlo v objem, nikoli v cenné informace. Výsledkem byly stovky stran textu, tisíce datapointů a jen omezený strategický přehled o tom, jak firmy skutečně řídí své dopady, rizika a příležitosti. Nyní tady máme druhý pokus.
Taxonomie se typicky týká podniků, které spadají do povinného reportingu udržitelnosti a některých finančních institucí v rámci pravidel udržitelného financování. Není „náhradou“ ESRS, je to paralelní rámec, který doplňuje nefinanční reporting o konkrétní klasifikační ukazatele výkonnost, zejména pro investory a banky.
Zprávu o udržitelnosti mají firmy zveřejňovat podle harmonogramu stanoveného směrnicí CSRD, který se v roce 2025 změnil kvůli balíčku Evropské komise s názvem omnibus. O jaké změny jde? U firem druhé a třetí vlny došlo k odkladu povinností o dva roky s cílem snížit administrativní zátěž.
Evropská unie koncem loňského roku odložila nařízení proti odlesňování. Letošek tak firmám poslouží k praktické přípravě. Částečně se ale už objeví první reálné dopady, neboť se EUDR začne promítat do fungování dodavatelských řetězců. Zpřísní se rovněž právní rámec pro environmentální tvrzení.
Do praxe letos začne přecházet nařízení o obalech a obalových odpadech, které má ambici sjednotit pravidla napříč EU a posunout obaly z „vedlejší koleje“ do jádra toho, jak firmy řídí data o produktech, materiály a dodavatelský řetězec.
Uhlíkové clo známé pod zkratkou CBAM letos vstupuje do fáze, ve které se z reportingové povinnosti stává finanční závazek. Dovozci železa a oceli, hliníku, cementu, hnojiv, elektřiny či vodíku do Evropské unie budou muset platit za vyprodukovaný oxid uhličitý.
