Co říkají firmy na novou NZÚ? Dotace budou, a přitom nebudou. Chudí lidé stejně na celkovou renovaci nedosáhnou

Lidé brzy budou moci podávat žádosti na renovaci domů v další vlně oblíbeného dotačního programu Nová zelená úsporám. Na přímé dotace nově dosáhnou jen domácnosti s nízkými příjmy, na ostatní čeká bezúročný úvěr. Experti však kroutí hlavou.

Nejvýznamnější dotační program na energetické úspory bydlení v Česku Nová zelená úsporám se koncem června znovu rozjede. I ve své nové podobě bude financován z prodeje emisních povolenek a peněz z Evropské unie určených na ekologickou transformaci.

Program, který příjem žádostí otevírá 25. června, však tentokrát budí znepokojení firem, jež se zateplováním budov a instalací úsporných technologií zabývají. Podle nových podmínek totiž přímé dotace dostanou jen domácnosti ohrožené energetickou chudobou v podprogramu NZÚ Light. Ostatní žadatelé získají úvěr s nulovým úrokem.

Pro stavební trh i samotné investory jde o zásadní obrat. „Plošné ukončení přímé dotační podpory pro střední třídu a její transformace do formy zvýhodněných úvěrů mění dosavadní dynamiku. Vyplácená finanční kompenzace dosud fungovala jako klíčový ekonomický i motivační stimul, díky kterému se řada domácností pro energetické úspory rozhodla,“ říká Martina Jůzová, specialistka PENB ze společnosti Saint-Gobain Construction Products.

Nízkopříjmové domácnosti mají podle ní domy často v nejhorším energetickém stavu. Tyto domy renovaci nutně potřebují. „Mohou sice získat až 400 tisíc korun zálohově, ale u starého velkého domu to na kompletní opravu nestačí. Tito lidé nemají další statisíce na doplacení celkové ceny, takže se budou dělat jenom částečná opatření, jako je výměna oken, zateplení jedné stěny a podobně, což energetický problém domu nevyřeší,“ upozorňuje Jůzová.

Žádostí výrazně ubyde

I Luděk Lošťák ze společnosti Comfort Group pochybuje, zda komplexní zateplení za statisíce až miliony korun bude pro nízkopříjmové domácnosti tématem. „Věřte mi, že zateplení je to poslední, co je na nemovitosti trápí. Nemyslím, si že toto je účelné řešení podpory, spíše politická hra, jak dotačně podporovat nízkopříjmové domácnosti, aby se neřeklo, že se na ně nemyslelo. Fakticky to ale budou jednotky žádostí nežli opravdový zájem o řešení stavebních úprav a zateplení,“ očekává Lošťák.

Oslovení experti z renovačního byznysu se shodují, že dává smysl pomoci především domácnostem, které by si renovaci bez přímé dotace vůbec nemohly dovolit. „Často právě ony bydlí v energeticky neefektivních domech a vysoké účty za energie je zasahují nejvíc. Zároveň je ale škoda, že přímá podpora výrazně ustupuje pro ostatní domácnosti, které by také chtěly svůj dům renovovat,“ míní Tomáš Carba, konzultant společnosti Schlieger.

I Carba očekává, že okruh zájemců o přímou dotaci se zúží, protože část domácností na ni nově nedosáhne. Velkou roli bude hrát také to, jak dobře budou fungovat bezúročné úvěry. „Pro část lidí mohou být zajímavou alternativou, ale přímou dotaci podle nás plně nenahradí. V důsledku očekáváme další konsolidaci trhu. Ta už ostatně proběhla během období nejistoty a bez jasně nastavených dotačních podmínek, kdy část firem trh opustila nebo výrazně omezila své aktivity,“ podotýká Carba.

Také Carba upozorňuje, že řada nízkopříjmových domácností vlastní starší domy, které jsou energeticky velmi náročné a renovaci by potřebovaly nejvíc. „Problém je, že tito lidé často řeší především běžné životní výdaje a bez výrazné podpory investici do renovace spíše odkládají,“ konstatuje Carba.

Chudí lidé úvěr nedostanou

Energetický specialista a auditor společnosti Inkapo Zdeněk Petrtyl se domnívá, že umožnit čerpání dotace nízkopříjmovým domácnostmi v podprogramu NZÚ Light je v principu v pořádku. „Nicméně jsem toho názoru, že nynější podoba NZÚ je paskvilem, který zobrazuje politický kompromis mezi jednou vládní stranou, která dotace nechce a druhou, která chce působit, že jí jde o občany. Takže vznikl kompromis, kdy dotace jakoby nebudou, a přitom zároveň budou,“ míní Petrtyl. Idea nynější podoby NZÚ se podle jeho názoru mine s cílem.

I ostatní oslovení experti považují aktuálně nastavené podmínky nové NZÚ spíše za chlácholení veřejnosti. Celková renovace starého rodinného domu tak, aby se z něj stal energeticky úsporný, může podle Luďka Lošťáka stát od 500 tisíc do dvou milionů korun. „Záleží na objemu a velikosti objektu, zda je či není třeba ještě dělat další stavební úpravy a podobně,“ říká Lošťák.

Jenže přímá dotace v programu NZÚ light činí maximálně 400 tisíc korun. Zbytek by si tedy musely nízkopříjmové domácnosti sehnat svépomocí, ovšem bezúročný úvěr od banky je spíše nepravděpodobný – lidé s nízkými příjmy až sociálně slabí nevyjdou bankám ve scoringu půjčky a schopnosti splácet, tudíž úvěr nedostanou.

Úvěr nebude taková motivace

Ani část s výhodným úvěrem není podle Petrtyla bez zádrhelů. Problém vidí ve dvou zásadních věcech. Za prvé, podle podmínek uveřejněných na webu bude podpora na získání úvěru pouze do výše vypočtené vynásobením upravované plochy stanovenou částkou. Ovšem plocha bude určená konstrukcí obálky budovy. „Tedy pokud bude investiční náročnost vyšší než takto vypočtená, což je prakticky vždy, pak bude třeba buď mít vlastní prostředky, anebo si na zbytek vzít úvěr komerční,“ upozorňuje Petrtyl.

Za druhé, lidé ve vyšším věku mohou mít problém se získáním úvěru. A to jednak opět z pohledu banky, ale i z čistě praktického důvodu, že se nechtějí ve vyšším věku zadlužit. „Takže podle mě zájem bude podstatně nižší, než byl u předchozích běhů programu NZÚ, kdy se jednalo o dotační částky jako takové,“ předpokládá Petrtyl.

Tomáš Carba říká, že bezúročný úvěr je určitě smysluplný nástroj a části domácností může významně pomoci. Zároveň ale nebude mít stejnou motivační sílu jako přímá dotace. „U dotace zákazník okamžitě vidí nižší cenu investice, zatímco u úvěru je potřeba více vysvětlovat dlouhodobý finanční přínos. Navíc když už domácnost nějaký úvěrový závazek má,“ míní Carba. I proto očekává, že zájem bude nižší než v předchozí etapě.

Bariéra z půjčky opadne

Martina Jůzová ze společnosti Saint Gobain podotýká, že když si rodina spočítá, co takový bezúročný úvěr znamená v praxi, uvidí značný finanční benefit. Psychologická bariéra z půjčky rychle opadne, jakmile si stavebníci spočítají, že díky nulovému přeplatku a okamžitým úsporám na energiích je pro ně tento model finančně výhodný.

„Pokud si na komplexní zateplení a obnovitelné zdroje půjčí například dva miliony korun se splatností na 15 let, ušetří díky tomu, že nemusí platit komerční úrok, který by u běžného úvěru dělal klidně pět až šest procent, zhruba 850 tisíc korun na přeplatcích,“ vypočítává Jůzová. Lidé si podle ní uvědomí, že možnost kompletně rekonstruovat dům za nulový úrok je v dnešní době dobrá příležitost. Je to možnost zhodnotit dům, srazit náklady na provoz na minimum a díky státní podpoře nepřeplatit bance ani korunu navíc.

Žádná z oslovených firem nepředpokládá, že by přísnější podmínky NZÚ ohrozily jejich byznys. Nejsou totiž závislé na dotacích. Okruh zákazníků tvoří stavebníci, kteří renovují za své, protože jim to dává smysl.

Červený program hájí

Ministr životního prostředí Igor Červený, jehož resort program Nová zelená úsporám řídí, novou podobu programu hájí. Jeho cílem je prý zapojit do renovací vedle veřejných prostředků také soukromé zdroje. Tvrdí, že to zajistí dlouhodobou pomoc většímu počtu domácností.

„Kombinace veřejných prostředků se soukromými zdroji vytváří významný pákový efekt, který umožní pokračovat s podporou renovací obytných budov i v dalších letech. Veřejné prostředky se využijí cíleněji a díky energetickému poradenství a renovačnímu pasu také efektivněji,“ uvádí Červený.

Majitelé nemovitostí, kteří žádost o dotaci podali ještě za starých podmínek, se nemusí bát. Žádosti podané dříve se dál posuzují podle původních podmínek. Pokud je splní, měly by být schváleny a vyplaceny. Lidé, kteří měli projekt připravený, ale žádost už podat nestihli, mohli žádat o kompenzaci projektové přípravy a projekt mohou využít i v nové etapě programu.