Nevytvoříte akcelerační zóny, můžete přijít až o 25 miliard, varovala Evropská komise. Motoristé na schůzce chyběli

Vicepremiér Karel Havlíček a ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová se setkali před dvěma týdny s generální ředitelkou Evropské komise Céline Gauer a dostali další varování. Pokud Česko nevymezí akcelerační zóny do srpna, může přijít až o 25 miliard korun.

Vymezit akcelerační zóny pro rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů do konce letošního srpna se zavázalo Česko v rámci plnění milníků a cílů Národního plánu obnovy (NPO). Má by v nich být možné vybudovat obnovitelné zdroje o celkovém výkonu tří gigawattů.

NPO představuje sumu peněz z Evropské unie ve výši stovek miliard eur, které se rozdělují mezi členské státy. Země ale musejí plnit podmínky v oblastech zelené transformace či digitalizace, k nimž se zavázaly.

Schválení akceleračních zón je jedním z cílů Národního plánu obnovy, konkrétně z komponenty 7.7, kam patří i jednotné environmentální stanovisko. Tento úkol už Česko splnilo, nicméně teoreticky hrozí, že s novým stavebním zákonem se přijatá úprava vrátí o krok zpět. Pokud by Česko nesplnilo komponentu 7.7, přijde o devět miliard korun.

„Zhruba 25 miliard korun je celá devátá platba z Národního plánu obnovy za všechny komponenty,“ popisuje úředník obeznámený s fungováním systému.

Podle informací Ekonews padla tato částka i při jednání vicepremiéra Havlíčka s generální ředitelkou pracovní skupiny SG Reform Céline Gauer před dvěma týdny. „Hrozí í sankce ve formě pozastavení či zrušení celé platby,“ potvrdil úředník obeznámený s jednáním.

Motorista nedorazil

Mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová na dotaz Ekonews uvedla, že „danou věc nelze predikovat a platby z Národního plánu obnovy se odvíjejí od reálného plnění milníků“. Mluvčí ministerstva pro místní rozvoj odkázala ve věci Národního plánu obnovy na ministerstvo průmyslu.

„O dalším postupu při vymezování zón jednáme s ministerstvem životního prostředí, ministerstvem pro místní rozvoj i se starosty dotčených obcí. Další jednání se plánují,“ dodala Filipová.

Na zmíněném jednání s Evropskou komisí na ministerské úrovni chyběl zástupce ministerstva životního prostředí. Proč tomu tak bylo, vysvětlila mluvčí resortu Veronika Krejčí následovně: „Politického jednání na nejvyšší úrovni s generální ředitelkou Evropské komise pro reformy a investice Céline Gauer se zúčastnil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a jeho tématem bylo plnění celého Národního plánu obnovy. Ministerstvo životního prostředí ani další ministerstva se jednání nezúčastnila, nejednalo se o akceleračních zónách, ale o NPO jako celku.“ Ministerstvo pro místní rozvoj se nicméně schůzky podle informací Ekonews účastnilo.

Navazujícího technického jednání týkajícího se akceleračních zón se pak nezúčastnil zástupce strany Motoristé sobě, která řídí ministerstvo životního prostředí. Dorazil vrchní ředitel sekce ekonomiky životního prostředí Jan Kříž, a nikoli Jaromír Wasserbauer, šéf nově vytvořené sekce technické ochrany životního prostředí, pod níž tato agenda spadá. „Sekce ekonomiky životního prostředí má na starosti koordinaci NPO za ministerstvo životního prostředí, proto se technického jednání účastnil vrchní ředitel Jan Kříž,“ uvedla mluvčí Veronika Krejčí.

Návrh už měl být hotový

Na vymezení akceleračních zón má vláda čas do konce srpna. Jak řekl Ekonews bývalý vrchní ředitel zrušené sekce na ochranu klimatu Petr Holub, na přelomu února a března měl návrh být hotový. „To nyní není, takže předpokládám, že se to nějak posouvá. Teprve tento návrh následně vstoupí do veřejného projednávání, do připomínkování a proběhne řádný proces změny územně plánovací dokumentace, v tomto případě celostátního územního rozvojového plánu na základě všech připomínek. Až na konci vymezení akceleračních oblastí schválí vláda a teprve potom budou tyto oblasti vymezené,“ popsal celý proces.

Podle Martina Abela, který se spolu s dalšími experty na vypracování akceleračních oblastí podílí, bude návrh Úřadu územního rozvoje „veřejný nejpozději na jaře, kdy proběhne veřejné připomínkování“.

Ministerstvo životního prostředí nyní hlásá, že hodlá cíle naplnit, aby Česko o peníze nepřišlo. Podle úředníků, s nimiž Ekonews mluvily, jsou ale již nyní termíny značně napjaté. Situaci nevylepšují ani účelové personální změny, které v rámci „systemizace“ provádí v resortu Motoristé.

„Zóny plánujeme vymezit v daném termínu, jsou vázány na zásadní evropské peníze, ale nesouhlasíme například s parametrem 500 metrů od obydlí, budeme se snažit o stanovení větší vzdálenosti a otevřenou diskuzi s obcemi, kterých se to týká. Připravená pravidla se snažíme přenastavit tak, aby bylo vymezování šetrnější k obyvatelům, krajině a živočichům,“ uvedl na dotazy Ekonews vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek. K tématu podle něj probíhá řada jednání, včetně společné porady ministerstva životního prostředí a ministerstva průmyslu a obchodu.

„Vše bude připravené“

Ministerstvo průmyslu a obchodu na dotaz, zda souhlasí s tím, aby se vhodné oblasti pro větrné elektrárny posunuly dále než dosud uvažovaných 500 metrů, problém příliš nevyjasnilo.

„Snahou MPO je, aby větrné elektrárny vznikaly vždy s ohledem na lokality a jejich obyvatele. Akcelerační zóny jsou vhodné například na degradovaných a průmyslových plochách, jako jsou třeba brownfieldy či bývalé těžební areály,“ uvedla mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová.

A jasné odpovědi nemá ani ministerstvo pro místní rozvoj, pod nějž spadá Úřad územního rozvoje. „Finální nastavení bude výsledkem širšího politického konsenzu,“ napsala Ekonews mluvčí Veronika Lukášová.

Podle ministerstva pro místní zbrzdit by změna pravidel práce brzdit neměla. „Změna parametru vzdálenosti automaticky neznamená, že se celý proces musí zastavit nebo začít od nuly. Aktuálně je zpracovávána Změna č. 2 Územního rozvojového plánu, která prochází zákonným posuzováním vlivů na udržitelný rozvoj. Rozhodující bude konkrétní legislativní formulace nového pravidla,“ vysvětluje Lukášová.

Martin Abel ale upozorňuje, že úprava vzdálenosti by znamenala nutnost překreslit výkresy, protože by se hledaly nové lomové body. „To je pro tým na Úřadu územního rozvoje práce na pár týdnů. Pak by se asi zjistilo, že výsledek nedává dohromady tři gigawatty. A co pak?“ ptá se expert s odkazem na celkový výkon, který mají obnovitelné zdroje v zónách produkovat.

I pokud by se podařilo práce dotáhnout, tak zpoždění by se pak nepočítala v řádu týdnů, ale měsíců. Oficiální stanovisko zní ale jinak. „Na schůzce s Evropskou komisí jsme řekli, že vše bude připravené,“ uvádí zdroj informovaný o jednání.

Kraje vyčkávají, co udělá stát

Poté, co půjde návrh akceleračních zón do veřejného projednávání, lze očekávat, že se strhne debata na krajské úrovni. Vláda má naplánováno jednání s hejtmany na toto téma už na dnešek. Kraje zejména teď – v době sílících dezinformací ohledně větrníků často šířených i Motoristy na ministerstvu životního prostředí – vnímají akcelerační zóny negativně. Do vymezení akceleračních zón na krajské úrovni se proto příliš nehrnou.

„Kraj Vysočina v dohledné době nepočítá s vymezením akceleračních oblastí změnou zásad územního rozvoje,“ uvedla například mluvčí tamního krajského úřadu Jitka Svatošová. Vysočina nyní čeká, které oblasti v kraji vymezí stát, a pak se k tomu vyjádří.

Na návrh státu vyčkávají rovněž v Královéhradeckém kraji. Rozvoj obnovitelných zdrojů prý podporují, ale jen „s respektem k ochraně krajiny, přírodních hodnot, kulturního dědictví a kvalitě života obyvatel dotčených území“.

Kraje a obce přitom měly možnost na vymezení akceleračních zón získat od Státního fondu životního prostředí dotace z Národního plánu obnovy. Kraj mohl získat na přípravu osm milionů, větší obce 1,5 milionu. Poptávky však přišly pouze dvě za celkem dva miliony korun.

„Žádosti aktuálně procházejí hodnoticím řízením. V případě, že předložené projekty vyhoví podmínkám podpory, dotace bude žadatelům poskytnuta jednorázovou ex-ante platbou,“ uvedla Marie Šůchová z tiskového oddělení Státního fondu životního prostředí.

Už ani v Aši je nechtějí

Jedním z žadatelů je podle informací Ekonews město Aš, druhým menší obec u Jihlavy. Minimálně z vyjádření zástupců Aše se ale zdá, že ani tam k vymezení akcelerační zóny nedojde.

„Náš bývalý tajemník byl velký fanda do obnovitelných zdrojů a chtěl, abychom o to požádali. Už když jsme ale žádali, tak jsme věděli, že jsou tam strašné termíny, které nebudeme moct splnit. Teď se tajemník vyměnil a už ten tlak na to moc není,“ popisuje Vladana Kmochová, manažerka dotačních titulů na úřadu v Aši.

Termíny má na mysli to, že dotace zatím není schválena. Aby na ni město mělo nárok, muselo by projekt uskutečnit do konce listopadu. „Ale to musí být i projednaný územní plán,“ uvádí úřednice s tím, že jenom to trvá třeba rok.

„Pokud bychom chtěli 80 procent dotace, tak tam musí být schválení změny územního plánu vymezující akcelerační oblasti. V případě, že dojde jen k navržení akceleračních oblastí, dostali bychom jen 50 procent dotace,“ popisuje.