Čím dál víc lidí chodí s alergiemi. Hena je pro mnohé poslední šance obarvit se, říká majitelka kadeřnictví

Klára Trs Kolarevičová provozuje na pražském Žižkově Studio Bio. V kadeřnictví, kde se specializují na přírodní henu, dokážou obsloužit i klienty, kteří touží i po tradičním světlém melíru. „Chemii“ používají co nejméně a co nejkratší dobu.

Už při vstupu do Studia Bio si nelze nevšimnout, že chybí všudypřítomný chemický zápach, jak to v kadeřnictvích bývá. I když sem chodí i zákaznice, které se nechají barvit „konvenčně“, používají tu co nejšetrnější přípravky. Část klientely tvoří ti upřednostňující přírodní henu.

Henovník bílý je až šest metrů vysoký keř pocházející z tropických a subtropických oblastí Afriky, jižní Asie a severní Oceánie. Nejvíc barviva se z jeho sušených listů získá v případě, že roste v teplotách mezi 35 a 45 stupni Celsia. V závislosti na příměsích, například tmavě modrého organického barviva indiga v případě černé, lze docílit různých odstínů, podobných jako nabízejí produkty na chemické bázi. Jednoduchá cesta to není, ale majitelka kadeřnictví v podstatě neměla na výběr.

Kadeřnice „chemii“ i vdechuje

Zlom přišel zhruba před patnácti lety, kdy musela navštívit lékaře kvůli problémům s astmatem a exémům. Test na alergologii odhalil špatnou reakci jejího těla na alergeny, které se nacházejí v konvenčních barvách na vlasy. Konkrétně šlo o para-fenylendiamin (PPD) a toluen-2,5-diamin sulfát (PTD).

Tyto látky jsou nebezpečné zejména při oxidaci probíhající po nanesení barvy na pokožku. Jak uvádí publikace Svět non toxic, podle německého informačního dermatologického portálu IVDK je každý zhruba desátý člověk alergický na PPD.

„Málokdo si uvědomí, že kadeřnice, která nad vámi stojí, ,chemii‘ i vdechuje. Jednak když barvu nanáší a jednak když ji smývá horkou vodou. Také mě přestalo bavit se dívat na to, jak se klientkám horší kvalita vlasů, a hlavně pokožka hlavy. Vlasy chcete mít hezké a lesklé dlouhodobě, nejen když odcházíte z kadeřnictví,“ říká Trs Kolarevičová.

Ve škole ji od heny odrazovali

Pro zákazníky s alergiemi je hena jasnou a jedinou volbou. Pokud pochází z kontrolovaného zemědělství, neměla by obsahovat škodliviny, jako jsou třeba těžké kovy. Je ale nezbytné vyhledat spolehlivou značku s potřebnými certifikáty a atesty. Jde například o certifikaci německé neziskové organizace BDIH „Kontrolovaná přírodní kosmetika“.

„Spoustě lidem dělá hena vlastně dobře. Zejména těm, kteří dlouhodobě neposlouchali vlastní tělo a mají opravdu silné alergie. Ale i pro ty, které nic netrápí, je to vlastně prospěšná kúra,“ říká podnikatelka.

Připouští však i nevýhody. Ne každému prý sedne. Například u žen s vlnitými vlasy, které jsou přirozeně sušší, může vytvářet matný efekt.

Další specifikum heny spočívá v tom, jak funguje. Jak uvádí web projektu NatuBea Hany Moneam, která pořádá kurzy o přírodním barvení a školí kadeřníky, hena se váže na keratin ve vlasu a v kůži. Kůže se obměňuje relativně rychle, takže z ní zmizí po zhruba třech týdnech. Ve zrohovatělém keratinu, tedy ve vlasech a nehtech, se ale barvivo usadí trvale a nezmizí.

Pokud tedy někdo plánuje vrátit se ke konvenčnímu barvení, je lepší nechat vlasy obarvené henou odrůst. „Pro světlejší odstín musíte vlasy nechat odrůst. Kdybyste na takový vlas nanesli peroxid, tak může zezelenat nebo zmodrat. Pokud budete barvit ve stejném odstínu, tak to problém není. Ale tohle je právě častý důvod, proč kadeřníci henu nemají rádi,“ připouští Trs Kolarevičová.

Když se chtěla v práci s henou vzdělat, musela začít úplně od začátku, i když je vyučenou kadeřnicí. Ve škole ji mistrové od heny spíše odrazovaly. Musela si tedy doplnit znalosti na školeních, internetu a najít důvěryhodné dodavatele. Dnes už má „na heně“ zhruba 30 až 40 procent klientek. Některým se daří i experimentovat s červenými až fialovými odstíny.

Teplota je klíčová

Zásadní je teplota vody, se kterou se prášek mísí. Kdo chce henu využívat i doma, měl by vědět, že pro oříškové či zrzavé odstíny je potřeba docílit 80 stupňů Celsia, pro odstíny s indigem do 50° až 60°C. Vše je individuální podle odstínů a míchání barev.

Klíčové je i následné zahřívání hlavy, bez něhož se barvení neobejde. V domácích podmínkách to může být až legrační. „Některé ženy se třeba i tepleji obléknou, jiné si zase pořídí speciální helmu na fén. Je to náročnější, ale dá se to provozovat i doma,“ uvádí Trs Kolarevičová.

Ve Studiu Bio se cena za obarvení pohybuje mezi 1200 a 1500 Kč bez ohledu na to, zda jde o henu, či „klasiku“. Nejdražší je melír, který může stát od 2600 do 4500 korun v závislosti na délce a hustotě vlasu.

Trs Kolarevičová je díky melíru v podstatě celoživotně blond. Hena pro blondýny blond efekt nezajistí, takže má pro klientky, které chtějí světlé vlasy obarvit „chemií“, pochopení. Jak sama říká, „je s tím v míru“.

„Pokud děláte melír opatrně a postupně, o vlasy pečujete, tak se dobře regenerují,“ vysvětluje. Důležité je podle ní hlavně to, jak se její zákaznice o vlasy starají doma.

Ve všech ostatních aspektech života se „chemii“ snaží vyhýbat. „Nedělám nic na sílu, ale třeba do myčky bych si obyčejné tablety nedala. Podobně to mám s kosmetikou, jinou než přírodní nesnesu. Moje tělo prostě chce, abych byla eko,“ směje se.

Problém začíná na školách

Za problémy s vlasovou pokožkou, které u lidí vídá, kadeřnice ale neviní chemické barvy. Jednou z příčin je trend, že se vlasy nechávají proschnout bez fénování. Rozšířil se totiž mýtus, že fénování vysušuje vlasy.

„Hodně lidí může mít problémy s pokožkou hlavy právě kvůli tomu. Když si vlasy nevysušíte alespoň u hlavy, nebo si je dokonce zamotáte do turbanu, tak pokožka vlastně mokvá a tvoří se plísně,“ vysvětluje kadeřnice. Mnozí pak končí možná zbytečně na specializované trichologii. „Načež se dostanou do kolotoče různých přípravků z lékáren,“ dodává.

Byla by ráda, kdyby se už na učilištích mladí lidé vzdělávali o přírodním barvení a moderních postupech. Podle její zkušenosti ale stále používají stejné učebnice a techniky, které pamatuje ještě ze svých studií. Ani barvy na školách nemusejí být kvalitní.

„Společně s jednou studentkou jsme zjistily, že objednávají peroxidy z podobných obchodů, jako je Temu nebo Wish,“ upozorňuje. U Temu byly historicky objeveny toxické látky například v oblečení. Jednoznačně pak odsuzuje barvení čím dál mladších dětí. „Když mi sem přivedou dvanáctiletou, tak odmítám barvit,“ tvrdí nekompromisně.